Céčko završilo vítěznou sérii v Žatci

Poslední kolo skupiny A v Krajském přeboru III. se konalo v neděli 16.3. a naše družstvo se rozjelo za posledními body do Žatce. Utkání vedoucího týmu tabulky s druhým v pořadí slibovalo pořádnou bitvu, přestože výsledek již nemohl ovlivnit závěrečné pořadí. Náskok jaký si teplické "céčko" nasbíralo v minulých kolech zaručoval vítězství v soutěži. Hrálo se tedy o čest a slávu, kdy jsme chtěli potvrdit, že naše výhry nebyly náhodné a žatečtí by zase rádi porazili vítěze soutěže.

Opravdu jsem byl překvapen prostorem, ve kterém ŠK Magic Žatec "B" působí. Z venku barabizna, na kterou byste nejradši poslali statika, zevnitř o nic lepší. Město Žatec by se mělo chytit za nos a poskytnout šachistům trochu důstojněší prostory. Nicméně v hrací místnosti bylo k dispozici kafe, šachovnice i hodiny, takže utkání začalo podle předpokladu. Ze začátku to s námi nevypadalo nijak slibně. Na první šachovnici Milan Křehla stál docela pasivně, já jsem měl ze zahájení výhodu, ale brzy jsem se o ní připravil, když jsem v 15. tahu nenašel správné pokračování. Pavel Kirs měl otevřené královské křídlo a vypadalo to, že bude čelit matům. Vašek Bartoš jako jediný jel způsobem "start - cíl" přehrál soupeře v zahájení a strategicky byl na výhru. No a Milan Maščák nám opět, tak jak to má ve zvyku, připravoval infarktové situace, kdy stál hned v zahájení opticky na prohru.

Soustředil jsem se na svou partii a začal jsem se obávat o výsledek, protože soupeř četl všechny mé pastičky a hrál naprosto jednoduše a správně. Jen koutkem oka jsem zaznamenal výhru Vaška na třetí šachovnici. V tom můj soupeř ukolébán pocitem bezpečí mi nastavil figuru, která nešla pokrýt, kůli matové hrozbě. Uff ... Vyhrál jsem s pocitem nezasloužené výhry, ale naše pozdější analýza ukázala, že by partie nejspíš dopadla remízou. Krátce po mé partii končil Milan Křehla, chybička se vloudila, pustil soupeře do matového útoku a musel partii vzdát. Pak se jdu podívat na pátou šachovnici ... Milan Maščák se ze své pozice zase "vylhal", šachuje soupeře a ... mat. Nejdéle hrál Pavel Kirs, ale jen proto, že jeho soupeř stále tahal beznadějnou pozici s figurou méně a králem čekajícím na doražení. Tak sláva se štestím ale přece 4 : 1 pro Teplice !!

Po návratu do Teplic jsme se neodebrali domů, ale šli oslavit naši spanilou jízdu touto soutěží. Když jsme v picerii nad šachovnicí rozebírali dnešní partie, napadlo mne zamyslet se nad úspěchem tohoto týmu. Byli jsme silnější než soupeři ? Ne vždy, ale jezdili jsme většinou v plné sestavě, zatímco soupeři proti nám stavěli náhradníky. Většina členů našeho družstva hraje oddílové turnaje, prostě nás šachy baví. Všichni členové družstva jsou ochotni udělat pro oddíl víc, než jen přijít k postavené šachovnici. Takže díky pánové, bylo mi potěšením být v tom s vámi.