Začal rok 2016, logicky tedy hned začaly i šachové turnaje mládeže. V sobotu 9. ledna se na nádraží sešla první letošní parta, naši reprezentanti pro Krajský přebor družstev starších žáků. Tahle soutěž se bude hrát ve dvou dnech, finálové boje se uskuteční 2. dubna, vítěz postoupí do mládežnické ligy.
Šachová šťastná sedmička se sešla i přes nástrahy zimního období, Honza Václavík právě dopřemohl zákeřní bacily, Vojta Kufel vypadal jako šéfpirát z Karibiku, jizva na jeho tváři všem pověděla o prožitém dobrodružství v koulovací bitvě. Ale celkově byla nálada v týmu pozitivní, první sedma ze soupisky se těšila na soupeře i na avizované posezení v pizzerii.
Směrem na krajské město se vydali Palko Kufel, Nikita Koval, Honza Václavík, Pavel Králik, Ondra Slíva, Honza Podlucký, Vojta Kufel, vedoucí výpravy a trenér Palo Kufel a já jako krmič. Nastupuje vždy šestice hráčů, Vojta jel jako případný náhradník, jeden nikdy neví......
Rychlík měl zpoždění jen deset minut, mírný sprint vše napravil a k prezenci jsme lehce doběhli (hráči a trenér) a sotva dofuněli se zavařenými plícemi (já) včas. První starostí Tepličáků bylo správně se usadit k prvnímu kolu (trenér) a nakoupit teplé nápoje se zvýšeným obsahem sacharidů (hráči a já). Vše klaplo, tepličtí za doprovodu hnědých kelímků usedli proti soupeřům z Klášterce nad Ohří. Protivníci, ale vlastně také naši kamarádi měli silné hráče hlavně na předních šachovnicích. A vyvstal problém. Šachisté měli na partiáře napsat název soutěže, tedy Krajský přebor družstev starších žáků. Nebo zkratku KPDSŽ - pro některé slušný jazykolam. Prokousat se k zahájení partie přes kupu divných písmen se zdálo nemožné, ale zvládli to, případně jsem zaskočila jako sekretářka a s názvem, který zněl jako huhlyhuhly blabla mírně poradila. Naštěstí to byl jediný rizikový moment zápasu. Naši borci brzy vedli 4:0, čtyři zadní desky vyhrály, aby si ty dvě přední mohly své koncovky užít v klidu a důkladně si zapřemýšlet. Nakonec 5:1 pro Teplice, skvělé!
Náš odpolední soupeř měl první kolo volné, nečekali jsme tedy nijak dlouho a hráči mohli usednout k partiím s těmi druhými barvami. A protože tu byl i jeden plonkový hráč odjinud, zahrál si tréninkové partie i "raubíř s jizvou", tedy Vojta. Hráči znovu museli do partiářů zapsat to krkolomné Befelemepeseveze a už se hrálo. Opět celkem rychle to bylo 3:0, prémiový bod uhrál i Vojta. Povídám, že už nám stačí jen remíza, ale hráči mi oponovali, že nám stačí i výhra a šup, bylo to fakt 4:0. Dost zajímavou partii sehrál Nikita, který se z prohrané pozice dostal přes vyrovnanou až do vyhrané koncovky. Být to za jiného stavu než 4:0, byla by to pozice přispívající k výrazné hypertenzi, takhle jsme drželi palce všichni v klidu. Kluci to dohráli do matu a byl tu druhý celkový výsledek 5:1 pro ŠK Teplice.
Následoval toužebně očekávaný přesun do pizzerie a začalo hlavní dilema dne, které nebylo, zda skotskou nebo skandinávskou, ale zda šunkovou nebo žampionovou.
I "třetí kolo" jsme zvládli v pohodě, jediný Honzík tentokrát nezvítězil, jen remizoval, půlku pizzy si nechal zabalit s sebou.
Někteří své partie stihli i rozebrat, trenérka Štětí Monika Durdisová hned tahy analyzovala a naši hráči se také rozborů zúčastnili. Nezklamal ani Jirka Šťastný, tentokrát se synem Jakubem hostující za Klášterec, donesl kupu dobrot a rozdělil se i s námi, díky!
Nechci počítat zajíce před skončením honu. Počkám tedy do 2.4., kdy nás čekají poslední dva soupeři. Ale moc a moc téhle partě přeji medaile!!! Budu držet palce, snad bude Caissa stát při nás a tahle sedma si do Loun dojede pro cenné kovy, zaslouží si je za bojovnost, pěkné partie a pohodu v týmu. Děkuji všem sedmi statečným šachistům i trenérovi Palovi, tož v dubnu sa hukáže, komu daj-li tu medaili.....
