,,Opravdu nevím, jaký titulek dát zpravodajství z posledního hracího dne letošního ročníku 1.ligy mládeže. Všechno to je pravda a tak nejraději všechny."
Tak takhle začíná článek, který o supervydařeném ligovém víkendu 23.-24.4.2016 sepsal vedoucí teplického mládežnického ligového týmu Ing. Vladimír Hadraba. A pokračuje:
,,Medailové žně letošního dubna jsou opravdu mimořádné. Všechno to začalo hned po aprílu, kdy se naše družstvo B vrátilo z Postoloprt se zlatem z KP družstev starších žáků a plánem řešit co se dvěma týmy v lize - viz hezký článek We are the champions! O týden později zacinkaly medaile hned čtyři pro naše jednotlivce na našem "grandpríčku" - tři zlata a jedno stříbro na počest pana Trapla. Hned v neděli poté osmou zápasovou výhrou zakončilo svou pouť letošní 2.ligou družstvo A dospělých - tedy Honza Rubeš, Martin Krutský, Dan Bobek (předtím si 2x zahrál i Marek Piskač). Jo jo, o další sobotu to i v Srbicích bylo super - nejen organizačně, ale i další medailí. Bronz z KP družstev mladších žáků našim slušel, škoda jen nemoci Honzíka Václavíka, mohlo snad být i líp.
A tento víkend: závěrečný sraz 1.ligy mládeže čítající 3 kola se tentokrát konal v Litoměřicích. 12 bodů z předchozích 8 kol dávalo dost velkou jistotu klidu a pohody. Postoupit nemůžeme a spadnout (snad - stoprocentní to nebylo) taky ne.
Byl jsem si vědom důležitého faktu, že paní Lenka Stránská s námi na ligu již nepojede. Stejně tak jsem ale pochopil, že je nutné využít dlouholetých prověřených zkušeností. Proto jsem se už s měsíčním předstihem předzásobil dostatečným množstvím čokoládových dobrot tak, aby zásoby vydržely tři úporná kola, která jsem očekával. Starosti mi způsobila pouze páteční informace, že Honzík Václavík stále není zdravý a tak jsme cestovali bez možnosti střídání.
Doprava zčásti mým autem, zčásti vlakem proběhla bez komplikací a když jsem vlakovou četu z litoměřického nádraží přivezl, už nás očekávali usměvavý Kubík Šťastný s tátou. Utkání proti nebezpečnému nováčkovi ZČE Plzeň mohlo začít. Válečnické štěstí se točilo tu na jednu stranu, tu na druhou. Rychle sice vyhrál Kuba Šťastný, ale bez pěšce byl Nikita Koval. Za stavu 2:2 přidal důležitý bod Marek Piskač. V tuto chvíli třináctý v soutěži, což podle mých výpočtů znamenalo možnost, že skončíme nejhůř na 8.místě a vidina dvou družstev v soutěži pro příští sezónu je definitivou. Martin Krutský na 1.šachovnici sice svého soupeře Lukáše Kašpara obehrál o pěšce, ale soupeřova dvojice střelců se jevila hodně nebezpečně. Za této situace se soupeř ukázal jako neskutečný bojovník. S pěšcem méně proti našemu hráči s ELO skoro o 400 bodů vyšším odmítl remis a hrál pro svůj tým. Martina zatlačil až tak, že jsem se začal strachovat, aby jeho snaha nebyla nakonec úspěšná. Martin byl přinucen pěšce vrátit. Ve vzniklé věžové koncovce ale soupeř chyboval a Martin po výměně věží postavil dámu dřív. V ještě zřejmě remizové koncovce se ale soupeř dopustil další chyby a Martin tuhle dramatickou partii dovedl k vítěznému konci. Vyhráváme tedy 4:2.
Martinova partie skončila na sále předposlední a jelikož ta poslední skončila až kolem čtvrt na tři, byl dohodnut začátek odpoledního kola na 15:15. V tento čas začal zápas proti ŠK Karlovy Vary. Tohoto soupeře jsem pokládal z celé trojice jako nejsilnějšího, do Litoměřic ale nepřijeli karlovarští v úplně kompletní sestavě, aspoň podle základní šestky. Rychle vyhrál tentokrát Nikita, ale hodně se otáčela partie Palko Kufela. Poté co ale soupeř chyboval, Palko přijal remis (ve vyhrané pozici). Po remíze Kuby a prohře Martina Maška bylo opět 2:2. V tuto chvíli nastala situace pro nás skoro již tradiční - kolem 18. hodiny na celém sále seděli proti sobě už jen hráči 1. a 2. šachovnice Teplic a Karlových Varů. Zatímco Marek Piskač svého soupeře Špičku přehrával, Martinova pozice proti aktuální mystryni ČR v kategorii dívek do 16 let Blance Brunové se mi dost nelíbila (po pravdě řečeno, večerní analýza na Martinově počítači ukázala, že to zase až tak hrozné nebylo). Vše však skončilo jinak. Zatímco Markův soupeř aktivní hrou horší koncovku zachránil (v závěrečné pozici věž a pěšec proti věži by musel Marek soupeřova krále odříznout o sloupec dál než se povedlo), přebornice republiky chybovala a Martin partii vyhrál. Těsná výhra nás kupodivu kupředu neposunula, výrazně jsme se ale konkurenci přiblížili. Vždy perfektně počítající šéf Spartaku Ústí začal vtipkovat, že pokud oni (Spartak) zítra Karlovy Vary porazí, můžeme skončit třetí. Jen jsem mávnul rukou ...
Večerní pohled na tabulku po 10.kole můj despekt jen posílil: 3. Domažlice 20 bodů, 4.-5. Karlovy Vary a ŠK 64 Plzeň 19, na 6.místě my 18 bodů. Kdo s kým hraje v posledním kole sice malé šance dávalo, ale ...
Neděle 9 hodin, začíná poslední kolo. Při příjezdu do Litoměřic zjišťuji, že vedoucí skupiny p. Vašíček povolil oběma Plzeňským týmům v sobotu večer jet domů a vzájemný zápas sehrát v Plzni. Úspora nákladů za nocleh ano, ale na hraně regulérnosti. Zápas proti Chodovu se vyvíjí poměrně dobře, zhruba po hodině máme dva získané pěšce proti jednomu ztracenému a strategicky trochu lepší pozici Marka. Po chvíli vítězí Nikita, soupeř ale srovnává na třetí, kde Martin ztratil v zahájení pěšce a věžovou koncovku neudržel. Když postupně vítězí Palko a Kubík a je mi jasné, že partii vyhraje i Marek, přestávám se zajímat o náš zápas a jdu sledovat ostatní. Moc šancí to ale nedává. Ústí proti Karlovým Varům prohrává 1:3 (a to ještě Pavelka vyhrál partii, kde stál dost podivně), zápas Smíchov - Domažlice je 2:2 při dvou nejasných pozicích, co se děje v Plzni netuším. Kolem poledne se ale začínají dít věci. Hrubku v časové tísni dělá jednička Domažlic a Smíchov zaznamenává třetí bod. V tu chvíli mi hlásí výhru Marek a jde na oběd. Protože na 1. šachovnici má Martin "chlup" a je jasné že neprohraje, na skóre předstihujeme Domažlice. Nedobrá zpráva ale přichází z Plzně, za stavu 2:2 hráč ZČE přehnal útok a ztratil figuru, na poslední šachovnici je partie prý stále plná figur. Pomáhají nám ale Spartakovci - nejprve vyhrává Dan Balín, po něm i Honza Do a zápas Karlovy Vary - Ústí končí 3:3. Martin v remizové koncovce líčí na soupeře poslední trik a světe div se - soupeř Srba nalítne. Vyhráváme nad Chodovem 5:1, pytel brambor je tedy v kapse a nastává nekonečné čekání. Vítězství posledního domažlického hráče už mne moc nezajímá, Domažlice jen srovnávají na 3:3, na body nás sice dotahují, ale na skóre jsou za námi. Plzeňáci mají "volbu" - pokud ŠK 64 vyhraje, získá bronzovou medaili, ale odsoudí ZČE na 9. místo, což znamená čekání na výsledky ostatních skupin. Pokud zápas skončí 3:3, ZČE odsoudí k 9.místu Litoměřice, ale ŠK 64 bude bez medaile. Až hodně po 13. hodině přichází neuvěřitelná zpráva - hráč ZČE vítězstvím zachraňuje svůj tým v soutěži a nás posílá pro medaile. Když to běžím klukům oznámit, nechtějí mi věřit.
Přinesl poslední sraz a co všechno se tedy v posledním kole muselo stát? Všechny tři týmy před námi musely ztratit, my museli vyhrát a to pokud možno co nejvíc. Stalo se - třikrát 3:3 a my 5:1, opravdu neskutečná souhra. Celkový výsledek je ovšem podložen odpovědným výkonem všech hráčů v celé soutěži a tentokrát holt i trochou toho sportovního štěstí - to však přeje připraveným. Dále se potvrdil důkaz, že metoda paní Stránské v Teplicích opravdu funguje. Proč jsme poslední kolo nevyhráli 6:0, zjišťuji až při vyhlašování - Martin Mašek totiž v zápalu boje zapomněl na můj čokoládový "dopink".
A tak tedy medailové žně pokračují.
A co dál? Příští sobotu se v Chomutově koná poslední letošní Grand-Prix. Aktuálně vedoucí hráč celé Grand-Prix mladších žáků se jmenuje Václavík, v kategorii starších má hodně dobře rozehráno Piskač. Co z toho bude - dotáhneme to? Věřím že ano."
Tak to je vše od kouče bronzového Áčka. Fotografii do článku jsem si vypůjčila z chodovských internetových stránek, děkuji!!! Výsledky naší skupiny 1. ligy mládeže najdete zde
Ligové fotky od Jirky Šťastného najdete zde (Kuba dal svému otci krásný bronzový dárek k nedělnímu svátku)
Co bych ještě dodala? Inu na ligu již nejezdím, věkově odpovídající děcko již nemajíc, ale zase ji sleduje přes internet, v sobotu myjíc okna, v neděli žehlíc....(máme doma maturantku, tak si opakuji přechodníky). V sobotu večer jsem se dívala na výsledky a říkám si, no tak oni by ještě mohli mít medaili, pokud tenhle remízuje, tenhle remízuje, tenhle nevyhraje, tenhle tohle, podmínkou je samo naše vítězství v zápase..... v neděli jsem pak zase sledovala zpravodajství chodovského týmu, držela palce a doufala.....Když mi od Kuflových přišla zpráva, že bronz je doma, zabránilo mi v hurónském oslavném řevu jen to, že jsem zrovna vozila kočárek s neteří, která má křehký spánek. Moc to téhle partě přeju, bohyně Caissa nám asi započítala všechna ta čtvrtá místa v historii oddílu. Určitě na misku vah přidala i to, jakou máme fajn mládež, jaká je to dobrá parta. Medaili si určitě moc a moc zaslouží celá tahle ligová banda, tedy Martin, Marek, druhý Martin, Kuba, Palko, Nikita, ale pochvali zaslouží i další, kteří během sezóny nastoupili k několika zápasům, tedy Honzík, Pavel a Kryštof.
A co je teda supervýborné, v příští sezóně můžeme mít dva ligové týmy, žákovské Béčko vybojovalo postup vítězstvím v krajském přeboru! No, za ta dlouhá léta, co jsem jezdila na mládežnickou ligu, jsem zažila skoro všechno, klidný střed, útěk z ligové hrobníkovy lopaty, ceny pro teplické jako nejlepší na svých šachovnicích i slavné vítězství a postup do extraligy, ale takovouhle haluz jsem tedy ještě neviděla! Tož gratuluji celému týmu, paráda!!!
A když to shrnu za celou sezíonu - kam teplická šachová žákovská družstva nastoupila, tam to cinkalo! Velká cena Mostu, Teplic, Ústí nad Labem i celkové pořadí Velkých cen, krajské přebory družstev starších i mladších žáků, 1. liga mládeže, krajské kolo přeboru škol (o okresním nemluvě)..... Tož pro další období nachystám znovu spoustu čokolády a bombónů, pro milovníky zdravé výživy rozšířím nabídku i na ovoce nebo zeleninu!
