Řekni, kde ty kytky jsou....no přece v Teplicích! V sobotu 14.5. se v Domu kultury konal již XXVI. ročník Memoriálu Antonína Drvoty. Turnaj v rapid šachu se koná na počest výborného teplického šachisty, tahle akce je taková přátelská, pohodová, gentlemanská, kytky pro nejlepší ženy jsou již tradicí. Květinou také pořadatelé poděkovali vzácné návštěvě, sestře Antonína Drvoty paní Mackové, která se zúčastnila slavnostního zahájení. Druhým milým hostem úvodního ceremoniálu byl pak její vnuk, pětiletý Martin Macek. Ten se přišel poprvé podívat na sál plný šachistů, na partie zkušených hráčů i mladých talentů. Hned od nás dostal úvodní šachovou lekci o pozitivním vlivu lízátek na soustředění při partiích, třeba si Martin někdy v budoucnu také vyzkouší tuhle královskou hru.
Letošní rok přinesl změnu tempa. V minulosti se stalo, že se první dva v pořadí vůbec nepotkali, byl proto zvolen spravedlivější, devítikolový systém. Do Teplic přijelo více než devadesát hráčů, adepti na tituly krajských přeborníků v kategoriích mužů, žen i juniorů z Ústecka, ale i šachisté ze středních, východních, západních Čech i Prahy. Na startovní listině jsme mohli najít i dva reprezentanty zahraničních federací, Španělsko zastupoval S.E. Serrano (do češtiny přeloženo Horák) a Bělorusko Pavel Makevič. Nejvýše nasazeným byl obhájce loňského triumfu GM Petr Neumann, na startovní listině jsme dále mohli najít pět držitelů titulu FM. O titul krajského přeborníka se měli podle papírových předpokladů utkat Honzové Balín, Vykouk a Rubeš, pak Michal Horák (který tedy nabyl jediným Horákem startovního pole), Lukáš Klement a další a další......
Rozhodčí memoriálu pan Danouš Pletánek připomněl všem nové tempo hry, zavzpomínal také, že tenhle turnaj "píská" už po jednadvacáté. První šachovnice byla opět na pódiu, promítání elitních bojů do sálu zajišťoval Vašek Bartoš. Ředitel turnaje Radek Bayer si okoučoval, aby si všichni zahráli a počet účastníků byl sudý, pároval "hrající počítačník" Pavol Kufel. Partie v novém tempu se rozběhly, pan Pletánek hlásil, že vše běží jak na drátkách, časový plán klape. O zajímavé partie nebyla nouze, na Memoriálu Antonína Drvoty se mohou utkat hráči různých věkových kategorií, proti sobě může usednout i trenér a jeho žák. Šachisté si pochvalovali, že se hraje sice o ceny a přebornické tituly, ale hlavně pro radost, že hlavním cílem je přijet do Teplic, sejít se se známými, zkusit zabojovat, nebo se aspoň trefit do cen za "kulatá" místa. Cituji.....,,jsem rád, že se to tu nehraje na zápočet na ELO, dneska je těch čísel už moc a nějaké to ELO se mění asi tak každou třičtvrtěhodinu, kdo by to ještě sledoval...."
Také jsme se vyučili, že se mění nejen nějaké to ELO, ale i nájemci restaurací, kde bylo loni U svižné nožky, tam je to letos U pomalého krmiče. Nakonec se ale všichni sešli u odpoledního bloku pěti kol a jelo se dál. Místo na bidle měl díky výborným výkonům zamluvené stále GM Neuman, pomalu se na něj dotahoval Salvador Eduardo Serrano. Na předních stolech se držel také jeden z favoritů Honza Vykouk, který patří věkem ještě k žákům, už ale válcuje juniory i muže. Radost nám teplickým dělal Honza Rubeš, i on se propracoval až na první desku, na které neprohrál! O titul krajské přebornice bojovaly Marie Bažantová a Míša Šaffová, napínavé byly partie juniorů o stříbro a bronz.
Řekni, kde ty dívky jsou, kde mohou být........ Do Teplic nepřijela jediná juniorka ani dorostenka, kde ty časy, kdy si pro ceny chodilo hned šest slečen. A letos - nikdo, vždyť i na MČR v Kotech nad Desnou neměl Ústecký kraj ani jednu reprezentantku v žádné z kategorií. Připravené odměny pro krajské přebornice v D18 a D20 tak nebylo komu předat. Ale dost o těch, kteří tu nejsou, podíváme se na ty co do Teplic přijeli, hráli a zvítězili. Já tedy nejvíc fandila panu Petrovi Šťastnému, ten tak krásně přehledně a srozumitelně chodil hlásit výsledky v případě svého vítězství. A vůbec jsem fandila všem Tepličákům a taky vlastně úplně všem, aby nikdo neodjížděl domů s nulou, což se nakonec podařilo.
Při slavnostním vyhlašování jsme se nejprve vrátili v čase. Před 14 dny Honza Václavík vyhrál Grand Prix, velký putovní pohár byl ale nějak zašmoulený. Teď mu ho tedy předal předseda údlického oddílu Karel Nudčenko. Ona se před 14 dny zašmoulila i poklice z putovního poháru Marka Piskače, tu teď také získal do minimálně ročního držení, tady jsme ovšem na řádném ceremoniálu netrvali a pokličku předali civilně o pauze.
Pak už si na pódium došli pro diplomy a odměny tři nejlepší v krajském přeboru, v kategoriích H18 i H20 jsme měli totožné medailisty, zlato získal mostecký Jan Vykouk, stříbro lounský Tomáš Hons a bronz litoměřický Gusta Brejník. Krajskou přebornicí se stala Marie Bažantová, druhá skončila Míša Šaffová z Litvínova. Mezi muži kraloval opět Honza Vykouk, stříbro zůstalo doma zásluhou Honzy Rubeše a bronz si odváží do Mostu Michal Horák.
Nejmladším účastníkem turnaje byl náš Honzík Václavík, narozen 2006, nejstarším pak Bohuslav Kořínek z Litvínova, ročník 1934, věkový rozdíl mezi nimi si můžete dopočítat.... Sladkost za dobrou trefu převzali hráči na kulatých místech, největší dárkový balík si odvezl pan Martin Kameník za jubilejní, tedy 26. příčku. Nejlepší ženou turnaje se stala Adéla Zákoucká z ŠK AD Jičín. A na pomyslné stupně vítězů Memoriálu Antonína Drvoty si vyskočili bronzový Jan Vykouk, stříbrný Serrano Salvador Eduardo a zlatý Petr Neuman. Kromě finanční a věcné ceny si převzali tito tři i pamětní skleněnou plaketu s portrétem Antonína Drvoty, inu sklo a tenhle turnaj patří k sobě.
Všechno klapalo, spousta účastníků se přišla rozloučit se slovy díků a chvály, to vždy potěší. Tak zase za rok, při XXVII. ročníku nashledanou!
Děkuji sponzorům turnaje, tedy společnosti AGC Flat Glass Czech a.s., statutárnímu městu Teplice a Marcovi Cominettimu, děkuji týmu organizátorů, tedy Radkovi Bayerovi, Palovi Kuflovi, Vaškovi Bartošovi, Petrovi Šťastnému, Filipovi Zemanovi, Martinovi Krutskému, Kamile Stránské, Martinovi Vlasákovi a dalším a dalším, kteří pomáhali s logistickým zajištěním celé úspěšné akce. Blahopřeji všem teplickým, kteří si na pódium došli pro cenu, tedy Honzovi Rubešovi, Ing. Vladimíru Hadrabovi, Ivanovi Žahourovi a Palovi Kuflovi. Za statečnost chválím teplické mladší žáky Honzu Václavíka a Dominika Hübla, kteří se nebáli nastoupit proti ostříleným borcům. A děkuji hokejovému božstvu, protože v sobotu se zrovna nehrál žádný zápas české reprezentace!
