V sobotu 23. září čekal naše vybrané žáky netradiční šachový turnaj. V krajském městě se konala kvalifikace na zimní olympiádu mládeže, jejíž součástí budou i šachy. Každý z krajů vyšle do Pardubického regionu jednoho žáka, nar. 2002-3, jednoho 2004-6, jednoho 2007 a mladší a jednu dívku 2002 a ml. A koho? Inu někde hráče nominuje přímo příslušná krajská komise, u nás se hrála již prakticky tradiční kvalifikace. Přihlásit se mohou pouze hráči z listiny talentů a dívky, všichni účastníci musí bydlet přímo v Ústeckém kraji, příslušnost se tentokrát nepočítá podle oddílu nebo školy.
Z Teplic měli právo postupu na kvalifikaci Radek Škuthan a Nikita Koval v nejstarší kategorii, Honza Václavík v prostřední, mezi dívkami se o olympijský dres chtěla utkat Lada Semová. A všichni čtyři se na turnaj také vydali. Já jsem si ještě v pátek tipla, kdo postoupí, abych vyloučila švindl, nešeptala jsem to do vrby, ale rodinným příslušníkům. Tak schválně, jak jsem se trefila......
Abych mohla být dobrým koučem výpravy, snažila jsem se nastudovat pravidla turnaje pro postup ze skupiny atd. při rovnosti bodů...systém jsem si pracovně nazvala armageddon s dražbou vteřin, hráči měli napsat pro sebe akceptovatelný hendikep a podle toho se pak vybírají barvy. Ale co, dívky byly přihlášené dvě, těch se to netýká, u Honzíka byli 4 zájemci, žádné dvě skupiny a Radek s Nikitou určitě budou hrát tak, abych nějaké branky body a vteřiny nemusela kontrolovat, řekla jsem si....
Nejrychleji bylo vyřízeno v prostřední chlapecké kategorii. Favorit Kuba Šťastný, náš host v lize mládeže, s přehledem porazil všechny tři soupeře a ještě před obědem hlásil, v jaké velikosti mu mají připravit olympijské oblečení. Tady byl postup vyřešený hladce a bez dodatečných partií. Honzík skončil druhý, prohrál jen právě s Kubou, další dva adepty porazil, druhé místo v kvalifikaci je také dobré. Honza už jednou na olympiádě náš kraj reprezentoval, při posunu věkových kategorií byl tentokrát mezi hráči své skupiny nejmladší.
Těch nejstarších se sešlo osm, byli vylosováni do dvou skupin a hrálo se nejprve o postup do čtyřčlenného finále. Už to skoro vypadalo, že v Nikitově skupině dojde na rozstřel, ale nakonec z partie vyhrané byla remízová a postupy byly jasné. Do finále prošel z našeho oddílu Radek. Akorát do pauzy nám dovezli pizzu, vlastně dvě, inu motivace hráčů se musí střídat, někdy pomáhají bonbony, tentokrát jsme to vzali přes šunkové a sýrové dobroty, kombinované ovšem s čokoládou od Jirky Šťastného.
Kolem půl třetí měla tedy již moje vlaková část výpravy dohráno a mohli jsme domů, kluci potrénovali, zahráli si partie s těžkými krajskými rivaly a byli rádi, že to aspoň zkusili, porvali se o olympiádu. Na místě zůstala šéfka automobilové části Pavlína Semová s Radkem a Ladou. Stručně ke klučičí "seniorské" kategorii, Radek bojoval v základní skupině i pak ve finále, už postup v přetěžké konkurenci byl úspěchem, celkové první místo z toho nakonec nebylo, postup získal Adam Luboš Polanský.
A teď k té dívčí části turnaje, čtení jen pro silné nervy. Dvě dívky, jedno postupové místo, 4 partie. První hra dlouhá předlouhá, nakonec Lada prohrává. V druhé to podle našich kluků bylo celkem jasné dost rychle, Lada prohrává o věž a soupeřka dotahuje do vítězného konce. 2:0 ve chvíli, kdy druhé hráčce stačí remíza a je hotovo, to je sakra psychická výhoda. Jasný mečbol - jeden Ladin špatný tah a pá pá, olympiádo.....
Situace akorát tak na rezignaci a hození ručníku do ringu......ne tak ovšem naše Lada - velká bojovnice. Už jsem byla v Teplicích a hypnotizovala displej mobilu, paní Semová mi měla dle dohody dát vědět, co se děje a jak to vypadá. Když už jsem si vykoukala do telefonu díru, přišla nadějná SMS, sníženo na 2:1. Pak už jsem jen pochodovala po obejváku, drtila si palce a v koberci vyšlapala cestičky jako mravenčí rota......až krátce před osmou hodinou večerní došla tolik očekávaná zpráva, že je to doma!!! Lada srovnala na 2:2 a v rozhodující partii opět prokázala, že v koncovkách s horším časem je jako ryba ve vodě......Uf, ohromná gratulace! Ladu teda fakt obdivuju, takovéhle ocelové nervy a bojovnost až do posledního tahu viděti, radost převelikou míti! Smekám, že to Lada nevzdala a jízdenku na Pardubicko opravdu vybojovala a vydřela s veškerým soustředěním, velkou odvahou, řádnou podporou mamky .....a doufám, že i ta pizza trochu pomohla! Ale je to škoda, že dnešní krajské výpravy mají dle pravidel jen jednu šachistku, dříve jezdily dívky dvě.
V minulosti už měl Šachový klub Teplice své zástupce na této prestižní a slavnostní akci dvakrát, olympijskou akreditaci získala Kamila Stránská v roce 2007 - to ještě byly šachy na letní olympiádě a Honza Václavík v roce 2016. Lada bude naší třetí olympioničkou v dějinách. Moc blahopřeji, tenhle turnaj bude jiný, slavnostní zahájení, koncerty hvězd (minule třeba Ewa Farna a Sebastian), nástup sportovců, šachisté jsou součástí výběrů společně třeba s lyžaři, hokejisty, bruslaři, mohou vidět zblízka třeba hráče z NHL.... prostě je to velká čest být při tom a Ladě se to povedlo. Budeme jí moc fandit! A samo taky Kubovi, který je náš, a taky Adamovi a Daníkovi, tihle čtyři tvoří tým Ústeckého kraje.
A jak dopadlo moje tipování ohledně postupů? Rodina je mi svědkem, tipovala jsem, že postoupí Lada, Kuba, Adam a Dan Hong Werner, a stalo se........
