ŠK Teplice "B" - Spartak Ústí n.L. "C" 5:3

Štěstí přálo v tento den 14.1.2018 našemu družstvu "B" v zápase s papírově silnějšími soupeři. Jak ale známo, štěstí přeje připraveným. Utkání předcházelo několik organizačních a logistických disciplín, protože jsem se účastnil souběžně probíhajícího turnaje Open Praha 2018. V sobotu mne čekala dvě hrací kola na Openu a v neděli v Teplicích zápas

a v podvečer další kolo v Praze. V kapitánských povinnostech mne skvěle zastoupil Milan Maščák, který si dojel pro klíče, odemkl, připravil šachovnice a přinesl papíry nutné k zápasu. Vše do sebe dokonale zapadlo a já dorazil před desátou do Teplic.

Předběžný pohled na soupisku soupeře budil respekt, ale při podrobnějším zkoumání bylo zjevné, že jeho silní hráči často absentují. Nejinak tomu bylo i nyní, do Teplic dorazili v sedmi lidech. Nemám ve zvyku kritizovat, ale družstvo, které z dvaceti lidí na soupisce nepostaví osm pro zápas, nemůže myslet na úspěch v soutěži. Náš tým, ač má na výběr méně hráčů, zatím nastoupil v osmi do všech zápasů, což nám samozřejmě přineslo body. Tentokrát jsme sice byli oslabeni na první šachovnici, ovšem kolegové dva měsíce dopředu absenci oznámili a my posunutou sestavu doplnili o spolehlivé náhradníky. Zde bych vyzdvihl spolehlivost pana Kurky, který přijde opravdu kdykoli potřebujeme.

Soupeři nás s výjimkou jedné šachovnice převyšovali v ELU. Ovšem díky přítomnosti všech členů týmu jsme hned v úvodu vedli kontumačně o bod. Protože na první šachovnici hraji jen výjmečně, soustředil jsem se hlavně na svou partii a ostatní vždy obhlédl jen v určitých intervalech. V komentářích tedy často vycházím z postřehů pana Kurky, který ač nehrající zůstal a sledoval hru. Asi půl hodiny po zahájení jsem šel zhodnotit jak si stojíme. Tak Milan Křehla stál černými poněkud neobvykle bez rošády s trochu vysunutým králem, ale s dvěma figurami za věž a jeho pozice se mi celkem líbila. Milan Maščák stál vyrovnaně ... zaplať Pánbůh ... Karel Orsák - nic moc pasivní pozice nevyvinuté figury. Nikita měl za soupeře jako jediný elově slabšího, desetiletého chlapce s jménem "Werner Hong Quan Dan". Něco se mi hned ze začátku na té partii nezdálo. Radek stál celkem vyrovnaně, i když bych asi raději hrál s figurami jeho soupeře. Hozník Václavík měl na šachovnici naprosto rovnou, z nějakého caro-canu vzešlou situaci.

Ve své partii jsem po nějaký dvaceti tazích stál stísněně a asi i hůře, nicméně jsem využil několika šancí, které soupeř dopustil a podařilo se mi ze své největší slabiny udělat přednost a získat převahu pěšců na dámském křídle. V jeden moment mohl Pavel Šmíd zaútočit s několika tempy, ale místo toho zvolil dokončení vývinu - rošádu a mně se podařilo přeskupit trochu figurky na lepší místa.
Šel jsem na další obchůzku a vidím, že Milan Křehla má dva ukrutně úřadující střelce a jeho soupeř "Hung Do" jen pasivní věže, rozbité pěšce a nikde nic co by mohl hrát. Milan Maščák stojí vyrovnaně ... zaplať Pánbůh ... Nikita stojí proti svému mladému soupeři hůře a dál jsem se nedostal, protože jsem musel jít řešit co na první šachovnici.

Můj soupeř jakoby zaskočen, že partie pro něj není zrovna vyhraná učinil několik po sobě špatných rozhodnutí. Napřed ještě nabídl korektní oběť kvality, s tím že by pak obládl černá pole, ale čas jsem využil k rozehrání svých figur a po té jsem si vzal jinou kvalitu ... věž za jezdce. To už se mi moje pozice začínala líbit.

Další procházka ... Karel Osák prohrál, neudržel svou neradostnou pozici proti Michalovi Slivovi. Zato Milan Křehla má brutální útok, sice ještě nevidím mat, ale jeho soupeř je bez jakékoli protihry. Je to jasné, Milan vyhraje konečně se chytil a to ještě takto krásnou partií. Milan Maščák stojí ... pardon, cože? Má nějaký materiál navíc - nějaké pěšce, nemám čas to počítat, jdu ke své partii. Pavel Šmíd opět nehrál nejlépe snažil se ve strategicky horší pozici o útok třemi figurami, který jsem snadno odrazil vrácením kvality a když soupeř vyměnil dámy, vyloženě mi pomohl. Od této chvíle hraji na výhru.

Dělám poslední obhlídku. Vidím pana Kurku jak vysvětluje Honzíkovi Václavíkovi jak hrát v caro-canu rovné pozice. Honzík tlačil na pilu, chtěl vyhrát, což se mu stalo osudným. Stejně myslím, že jsou to pro něj cenné zkušenosti a v příští sezóně budou bohatě zúročeny. Nikita stojí na prohru, jeho mladší soupeř jej přehrál. Však jejich kapitán říkal že ten malej už je mezi šachisty známý. Milan Křehla posledním dvouúderem napadl věž a pohrozil matem a svou krasojízdu dokonal. No a Milan Maščák má naprosto vyhranou koncovku, věžovku s přesilou spojených pěšců, takové partie od něj často nevidíme, trpělivě uplatnil převahu a zaslouženě zvítězil.

Nakonec také vyhrál Radek Škuthan, jehož partií jsem viděl jen z povzdálí, ale dle postřehů pana Kurky se tam přelévaly různé výhody a omyly z jedné strany na druhou. Prohrává ten, kdo udělá poslední chybu a Radek to naštěstí nebyl, přinesl další cenný bod. Já nakonec dohrávám jako poslední, ale jak říká klasik "zbytek už je věcí techniky". Se třemi spojenými pěšci na dámském křídle a králem v centru, jsem si uvolnil figury k závěrečnému útoku, který si již soupeř nechtěl nechat ukázat. Bezva ještě mi zbývá hodina do odjezdu autobusu do Prahy, kde hraji večer další partii :-)

Vyhráli jsme tedy 5:3 a zcela zaslouženě. Čest poraženým, ale sláva vítězům, dnes jsme si ji tvrdě vybojovali.