Napínavá remíza ve Svádově

Na nedělní zápas se teplické béčko vypravilo do Svádova v Ústí nad Labem. Náš tým složený z pěti zralých matadorů a tří nadějných mládežníků dorazil do místa utkání s rozsvícenou kontrolkou v kapitánově autě. Rychle jsem po příjezdu ještě kontroloval, zda s nejedná o brzdovou kapalinu, ale ta byla v pořádku a my se po úvodních ceremoniích mohli začít věnovat hře.

Soupeř nás převyšoval v ELU jen na zadních deskách a i začátek zápasu vypadal velmi vyrovnaně. Na první šachovnici Petr Šťastný (před zápasem mi sdělil, že není ve své kůži) pomalu vyrovnával černými, nicméně jakoby stále tahal za kratší konec provazu. Já na své šachovnici rozehrál rovnou pozici s panem Šebestou a zjistil jsem, proč má můj soupeř v soutěži velký počet remíz ... nabídl mi ji už ve čtrnáctém tahu. Jako kapitán to v této fázi zápasu ani nemohu přijmout, takže jsme pokračovali. Ostatní šachovnice vypadaly vyrovnaně, jen Milan Maščák stál o něco lépe s pěšcem navíc. Zajímavá pozice byla na poslední šachovnici, kde Honzík Václavík tlačil pozičně svého soupeře až k základní čáře ... jako v tenisu. U Nikity to na stole vypadalo na nějakou odnož sicilské, kde měly obě strany šance, ale za Nikitu se mi to líbilo více.
Jako první se se svým soupeřem smířlivě rozešel Petr, takže na jedničce první plichta. My si se soupeřem posbírali nějaké pěšce  vyměnili pár figur. Ve stále rovné pozici jsem nabídl otráveného pěšce, kterého můj protivník neopatrně "zbaštil". Dovolil mi tak protivný šach na poslední řadě s dalším ziskem tempa na útok. Varianta vyústila vynuceně v zisk figury v můj prospěch, na remízu tedy můžeme zapomenout.
Na páté desce remizoval Karel Orsák s panem Vodehnalem a na šesté se Nikita poněkud zapletl v taktikách a nechal si dát vybrat mezi matem nebo ztrátou dámy. Pochopitelně vzdal a my prohrávali v této fázi utkání o bod. V mé partii se soupeř po pár tazích také vzdal, v beznadějné koncovce, kdy jsem mu vyměnil zbývající figury a čekal s pěšci a jezdcem navíc co bude. Bylo vyrovnáno a mohl jsem sledovat další vývoj.
Kupodivu Milan Maščák přišel o výhodu pěšce a naopak ztratil kvalitu. Sice ještě srdnatě bránil, ale dáma a střelec proti dámě a věži je přeci jen méně a v jednoduchých pozicích s tím moc dělat nejde. Protože se soupeřova zaváhání nedočkal, musel nakonec také kapitulovat. Opět jsme prohrávali, ale to již Milan Křehla na třetí šachovnici zahájil postup volným a soupeřem podceněným pěšcem. Bylo jasné, že panu Kostiščemu teče do bot. Aby toho neměl málo, ještě mu Milan chytil do vazby jezdce a v technicky vyhrané koncovce zcela dominoval. Věděl jsem, že stav opět vyrovnáme, k čemuž také po chvíli došlo.
Zápas dohrávali naši mladí talenti a všichni se semkli kolem jejich stolů. Radek Škuthan s výhodou kvality musel bránit soupeřova volného pěšce. Po poněkud jednoduché léčce, kterou soupeř prohlédl se však dostal do potíží a prohrané pozice. Pan Pešek ale nabízenou šanci nevyužil a zvolil přechod do remízové koncovky, jejíž začátek jsem propásl a doufal, že tam ještě Radek najde cestu k výhře. Bohužel nestalo se, možná to už ani objektivně nešlo, a další remíza byla na stole.
Poslední partii tahal náš nejmladší Honza Václavík skvěle. Zadusil soupeře do pasivity a vytvořil si pár volných pěšců na dámském křídle. Protože je ale Honza srdcem útočník, nevyužil možnosti vyměnit dámy a vyhrát technicky lehkou koncovku, ale hrál na mat. Soupeř - pan Musil, v časové tísni ale nalezl krásnou protioběť a právě aktivní dámou se jal šachovat až do vynucení trojího opakování pozice.
Celkový výsledek - remíza tedy odpovídá rozložení sil a je spravedlivým vyústěním našeho nedělního snažení. V tabulce zaujímáme třetí místo, což je více než jsme doufali v začátku soutěže. Poslední dvě kola, by nás neměla posunout na poslední řádky a proto se těším na další dva zápasy.