O uplynulém víkendu sehráli naši mladí poslední tři kola své ligové soutěže. Měli jsme to blízko, hrálo se v Ústí nad Labem. Vedoucí týmu p. Kufel nominoval sestavu Jakub Šťastný, Nikita Koval, Radek Škuthan, Honza Václavík, Tomáš Frontz a Jonáš Burger. Vedoucím akce v sobotu jsem byl já (V.Hadraba), v neděli L.Stránská, dopravu po oba dny obětavě zařídil J. Šťastný.
Jeli jsme tam za stavu, který je už v několika posledních letech typický. Postoupit jsme nemohli a spadnout jedině v případě tří vysokých proher a ještě kompletní slohy všech nepříznivých skutečností nejen v naší, ale i ostatních třech skupinách. Pravděpodobnost že se to může stát pod 0,1%.
Sraz proběhnul bez problémů, takže jsme hned pár minut po deváté od Billy vyrazili. Drobná komplikace ale nastala hned při příjezdu, protože doporučené parkoviště bylo obsazené parkujícími z jiné akce, která neměla podle sdělení pořadatele v objektu být. Nezbylo než kluky vyložit a hledat místo na jiné zaparkování mé obstarožní fabie. To se povedlo v kopci asi o 150 metrů výš.
Zápas 9.kola proti ŠK Praha Smíchov začal podle plánu v 10 hodin a od počátku se vyvíjel dobře. Kuba Šťastný se v týdnu naučil nové zahájení - Budapeštský gambit, a hned ho použil. Soupeř zareagoval vedlejší variantou a Kuba se rozhodnul obětovat dva pěšce za iniciativu. Samozřejmě jsem netušil co je to za variantu, ale vypadalo to od pohledu dobře. Soupeře to tak "vykolejilo", že dost brzo udělal hrubou chybu a ztratil dámu. Takovou převahu už Kuba bezpečně zúročil v bod. Po partii přiznal, že i on to hrál spíš citem. V databázi jsem objevil 3 partie s výsledkem 0,5:2,5. Dobře rozehráli partie i Honza a Tomáš, vyrovnané byly u Radka a Jonáše (jak jsem v analýze zjistil, poté co si se soupeřem vyměnili po jedné hrubce), dění u Nikity jsem taky moc nerozuměl. Ke Kubově výhře dost brzo přidal druhý bod Honza, kdy jeho soupeřka skotský gambit vůbec nezvládla. V lepší pozici bohužel ale udělal chybu Tomáš - takže 2:1. Jonáš měl původně vyrovnanou jezdcovou koncovku, postupně ale svého soupeře stísnil tak, že tomu došly tahy a musel svého jezdce dát za Jonášova volného pěšce. Tedy 3:1, 13.bod v soutěži a absolutní jistota, ať se v celé republice děje cokoliv. Čtvrtý bod přidal Nikita, který soupeři chytil dámu (byť jsem slyšel na chodbě od soupeřů, že prý byl úplně prohraný - nevím) a výprava se odebrala s Jirkou Šťastným na oběd. Já jsem čekal na dohrání poslední partie. Radek nejprve přehlédl asi vyhrávající tah, pak se úporně bránil, ale remízu nakonec uhrál a šli jsme spolu na oběd za ostatními.
Naši soupeři z odpoledního kola z Bižuterie Jablonec nad Nisou hráli dopolední kolo o poznání déle než my a tak se odpoledne začalo o chvilku později. Kratší přestávka však paradoxně prospěla spíš jim a skoro od začátku bylo jasné, že se tenhle zápas dobře nevyvíjí. První tentokrát skončil Nikita nerozhodně, a možná dobře že soupeřovu nabídku přijal, protože následná analýza ukázala, že lepší byla spíš pozice soupeře. Dost velká elová převaha soupeřů se bohužel projevila na 5. a 6.šachovnici. Partie naši hráči sice nerozehráli špatně, ale v obou případech stačila jedna chyba našich hráčů a bylo bohužel zle. Hlavně na Tomášovi je vidět, že málo hraje. Nedobrou chvilku si bohužel vybral tentokrát i Honza, který po vcelku dobře rozehraném zahájení získal kvalitu za pěšce, pak si však zbytečně nechal sebrat dalšího a když nevyužil možnosti zkusit hrát na matový útok, měl už navrch soupeř - Honzova protihra přišla pozdě a bylo rozhodnuto, 0:5:3,5. Korigovat se povedlo Radkovi, který svého soupeře stísnil tak, že neměl skoro co hrát, a postupně ho doslova udusil. Kuba se v hodně zablokované pozici snažil soupeře rozlomit, leč nepovedlo se a na závěr remis. Tedy po 10 kolech soutěže 5 výher a 5 proher.
Sraz proběhnul bez problémů, takže jsme hned pár minut po deváté od Billy vyrazili. Drobná komplikace ale nastala hned při příjezdu, protože doporučené parkoviště bylo obsazené parkujícími z jiné akce, která neměla podle sdělení pořadatele v objektu být. Nezbylo než kluky vyložit a hledat místo na jiné zaparkování mé obstarožní fabie. To se povedlo v kopci asi o 150 metrů výš.
Zápas 9.kola proti ŠK Praha Smíchov začal podle plánu v 10 hodin a od počátku se vyvíjel dobře. Kuba Šťastný se v týdnu naučil nové zahájení - Budapeštský gambit, a hned ho použil. Soupeř zareagoval vedlejší variantou a Kuba se rozhodnul obětovat dva pěšce za iniciativu. Samozřejmě jsem netušil co je to za variantu, ale vypadalo to od pohledu dobře. Soupeře to tak "vykolejilo", že dost brzo udělal hrubou chybu a ztratil dámu. Takovou převahu už Kuba bezpečně zúročil v bod. Po partii přiznal, že i on to hrál spíš citem. V databázi jsem objevil 3 partie s výsledkem 0,5:2,5. Dobře rozehráli partie i Honza a Tomáš, vyrovnané byly u Radka a Jonáše (jak jsem v analýze zjistil, poté co si se soupeřem vyměnili po jedné hrubce), dění u Nikity jsem taky moc nerozuměl. Ke Kubově výhře dost brzo přidal druhý bod Honza, kdy jeho soupeřka skotský gambit vůbec nezvládla. V lepší pozici bohužel ale udělal chybu Tomáš - takže 2:1. Jonáš měl původně vyrovnanou jezdcovou koncovku, postupně ale svého soupeře stísnil tak, že tomu došly tahy a musel svého jezdce dát za Jonášova volného pěšce. Tedy 3:1, 13.bod v soutěži a absolutní jistota, ať se v celé republice děje cokoliv. Čtvrtý bod přidal Nikita, který soupeři chytil dámu (byť jsem slyšel na chodbě od soupeřů, že prý byl úplně prohraný - nevím) a výprava se odebrala s Jirkou Šťastným na oběd. Já jsem čekal na dohrání poslední partie. Radek nejprve přehlédl asi vyhrávající tah, pak se úporně bránil, ale remízu nakonec uhrál a šli jsme spolu na oběd za ostatními.
Naši soupeři z odpoledního kola z Bižuterie Jablonec nad Nisou hráli dopolední kolo o poznání déle než my a tak se odpoledne začalo o chvilku později. Kratší přestávka však paradoxně prospěla spíš jim a skoro od začátku bylo jasné, že se tenhle zápas dobře nevyvíjí. První tentokrát skončil Nikita nerozhodně, a možná dobře že soupeřovu nabídku přijal, protože následná analýza ukázala, že lepší byla spíš pozice soupeře. Dost velká elová převaha soupeřů se bohužel projevila na 5. a 6.šachovnici. Partie naši hráči sice nerozehráli špatně, ale v obou případech stačila jedna chyba našich hráčů a bylo bohužel zle. Hlavně na Tomášovi je vidět, že málo hraje. Nedobrou chvilku si bohužel vybral tentokrát i Honza, který po vcelku dobře rozehraném zahájení získal kvalitu za pěšce, pak si však zbytečně nechal sebrat dalšího a když nevyužil možnosti zkusit hrát na matový útok, měl už navrch soupeř - Honzova protihra přišla pozdě a bylo rozhodnuto, 0:5:3,5. Korigovat se povedlo Radkovi, který svého soupeře stísnil tak, že neměl skoro co hrát, a postupně ho doslova udusil. Kuba se v hodně zablokované pozici snažil soupeře rozlomit, leč nepovedlo se a na závěr remis. Tedy po 10 kolech soutěže 5 výher a 5 proher.
Pokračuje Lenka Stránská:
V neděli 22.dubna čekal naše ligové borce jediný úkol, soutěž důstojně dohrát..... Hned ráno ještě na teplickém nádraží jsme si domluvili taktiku, tedy v rámci mých možností šachového amatéra. Zápasová výhra je velká zmrzlina, remíza malá a při prohře je pozvu do pekárny na rohlík. Naše sestava byla stejná jako v sobotu. Soupeř byl velmi vyrovnaný, měl silné zadní desky, vepředu jsme zase měli někde mírnou převahu my, jinde to vypadalo na divočinu, stát se mohlo cokoliv. Soupeř v jednotných dresech ŠK Libštát nám připravil horkou chvilku hned v úvodu zápasu - jak že se to píše? Lipštát, nebo Libtštát? Druhou horkou chvilku zajistilo počasí, v hracím sále byly tropy. Inu vyvětrali jsme, napsali správně Libštát do všech partiářů a hrálo se. Po hodině jsem partie vyhodnotila si takhle, Radek: jejda, auuuuu, no toto......Kuba naopak jupí, jojojo. Tomáš měl poměrně nejtěžšího soupeře, úřadujícího mistra ČR v rapid šachu. Tam to taky bylo pro nás zapeklité.....u ostatních zatím moc figurek, celkem se nic neděje. Ale začalo se dít dost brzy, Radkovi se partie tentokrát nepovedla, není každý den posvícení. Přehlédl cosi jako jezdec něco něco (písmeno a číslo) :-) a bylo hotovo, 1:0 pro Libštát. Pak dotáhl pěknou partii do vítězného konce Honzík, super. Kuba taky dost brzy zavěsil, pravý kapitán a opora týmu a v získaném čase začal (samo že v dobrém!) vysvětlovat Radkovi, jak se hraje liga :-) Tomáš svou horší pozici prohrál, ale zkušenost dobrá, bude se hodit v další ligové kariéře, s mistrem republiky tak často nehraje.
Za stavu 2:2 bojovali ještě Jonáš a Nikita. Jonášova pozice se mi zdála celkem vyrovnaná, ale najednou soupeř zahrál nějaké čárymáryfuk a věž byla pryč....Jonáš ovšem bojoval, snažil se, zkoušel remízovat, nevzdával to. nakonec sice tedy prohrál, ale asi tam někde ta remíza objektivně byla, neboť zatímco náš šachista dostal po partii lízátko, soupeř dostal od trenérů čočku :-) A vše záleželo na Nikitovi, jedna z nejdelších partií celého utkání. Nikita správně vyhodnotil, že nabídku remízy v celkem remízové pozici nebere, bude to zkoušet dál. A tak bojoval, snažil se, odmítl remízu znovu a hrál....až vyhrál! Tak sláva, nekončíme prohrou, remíza s jedním z adeptů na medaili je dobrá! Čas do slavnostního vyhlášení výsledků jsme vyplnili vycházkou k nejbližší zmrzlinárně, však si to hráči zasloužili! jen Radek byl se svým dnešním výkonem hrubě nespokojený a chtěl, abychom mu za jeho hru vycinkali......dostal tedy jméno hada a oposuma a konec, už žádné truchlení, celá tahle banda může hrát ještě za rok, bodů tedy ještě může být pro Teplice hodně a hodně.....Všichni si poručili zmrzlinový pohár s karamelem, jen Radek dal přednost jahodám.
A rychle zpátky, už se pomalu dohrávalo a výsledky byly jasné, končíme v první polovině výsledkové listiny, na 6. místě. Dobré, před začátkem sezóny bychom brali všemi deseti! Konkurence už je v lize obrovská. I trenér Palo byl s týmem za takovýhle výkon dost spokojený, i vedoucí sobotní výpravy Vladimír Hadraba poslal blahopřejnou SMS, že to vůbec není špatné. Ligová banda se pak na pódiu vyfotila s diplomem a užila si potlesk. Do extraligy postupuje.....no kdo jiný, 1. Novoborský ŠK, záloha našeho mnohonásobného extraligového vítěze. A odměnu jsem získala i já, bylo mi ctí smět předávat medaile těm nejlepším (bohužel, všechny mladé a pěkné trenérky už odjely.... :-)
Na závěr se losovaly ceny a tady se ukázalo, že bohyně Caissa je holka spravedlivá. Mapu Českého středohoří si odnesl kapitán Kuba. A pozor, byla připravená i jedna jediná cena pro kouče týmů......a tu získal náš nedělní kapitán Jirka Šťastný!
Tož hurá, družstvo mládeže ŠK Teplice zůstává i v další sezóně v 1. lize, s týmem se loučí jen Honza Podlucký z věkových důvodů, Honzo, díky za všechno! A díky i všem hráčům, kteří v téhle sezóně nastoupili a bojovali, díky trenérovi Palovi a dalším, kteří se téhle fajn partě během roku věnovali, jo, šestí v lize, jo!
P.S. cestou zpátky jsme na nádraží hráli hru...je to Lada, není to Lada? Jedna slečna vypadala fakt úplně jako Lada....a byla to Lada! Vracela se právě z Mistrovství Evropy v air hokeji..... Inu svět je malý a naše ligová banda se nakonec vždycky sejde!
V neděli 22.dubna čekal naše ligové borce jediný úkol, soutěž důstojně dohrát..... Hned ráno ještě na teplickém nádraží jsme si domluvili taktiku, tedy v rámci mých možností šachového amatéra. Zápasová výhra je velká zmrzlina, remíza malá a při prohře je pozvu do pekárny na rohlík. Naše sestava byla stejná jako v sobotu. Soupeř byl velmi vyrovnaný, měl silné zadní desky, vepředu jsme zase měli někde mírnou převahu my, jinde to vypadalo na divočinu, stát se mohlo cokoliv. Soupeř v jednotných dresech ŠK Libštát nám připravil horkou chvilku hned v úvodu zápasu - jak že se to píše? Lipštát, nebo Libtštát? Druhou horkou chvilku zajistilo počasí, v hracím sále byly tropy. Inu vyvětrali jsme, napsali správně Libštát do všech partiářů a hrálo se. Po hodině jsem partie vyhodnotila si takhle, Radek: jejda, auuuuu, no toto......Kuba naopak jupí, jojojo. Tomáš měl poměrně nejtěžšího soupeře, úřadujícího mistra ČR v rapid šachu. Tam to taky bylo pro nás zapeklité.....u ostatních zatím moc figurek, celkem se nic neděje. Ale začalo se dít dost brzy, Radkovi se partie tentokrát nepovedla, není každý den posvícení. Přehlédl cosi jako jezdec něco něco (písmeno a číslo) :-) a bylo hotovo, 1:0 pro Libštát. Pak dotáhl pěknou partii do vítězného konce Honzík, super. Kuba taky dost brzy zavěsil, pravý kapitán a opora týmu a v získaném čase začal (samo že v dobrém!) vysvětlovat Radkovi, jak se hraje liga :-) Tomáš svou horší pozici prohrál, ale zkušenost dobrá, bude se hodit v další ligové kariéře, s mistrem republiky tak často nehraje.
Za stavu 2:2 bojovali ještě Jonáš a Nikita. Jonášova pozice se mi zdála celkem vyrovnaná, ale najednou soupeř zahrál nějaké čárymáryfuk a věž byla pryč....Jonáš ovšem bojoval, snažil se, zkoušel remízovat, nevzdával to. nakonec sice tedy prohrál, ale asi tam někde ta remíza objektivně byla, neboť zatímco náš šachista dostal po partii lízátko, soupeř dostal od trenérů čočku :-) A vše záleželo na Nikitovi, jedna z nejdelších partií celého utkání. Nikita správně vyhodnotil, že nabídku remízy v celkem remízové pozici nebere, bude to zkoušet dál. A tak bojoval, snažil se, odmítl remízu znovu a hrál....až vyhrál! Tak sláva, nekončíme prohrou, remíza s jedním z adeptů na medaili je dobrá! Čas do slavnostního vyhlášení výsledků jsme vyplnili vycházkou k nejbližší zmrzlinárně, však si to hráči zasloužili! jen Radek byl se svým dnešním výkonem hrubě nespokojený a chtěl, abychom mu za jeho hru vycinkali......dostal tedy jméno hada a oposuma a konec, už žádné truchlení, celá tahle banda může hrát ještě za rok, bodů tedy ještě může být pro Teplice hodně a hodně.....Všichni si poručili zmrzlinový pohár s karamelem, jen Radek dal přednost jahodám.
A rychle zpátky, už se pomalu dohrávalo a výsledky byly jasné, končíme v první polovině výsledkové listiny, na 6. místě. Dobré, před začátkem sezóny bychom brali všemi deseti! Konkurence už je v lize obrovská. I trenér Palo byl s týmem za takovýhle výkon dost spokojený, i vedoucí sobotní výpravy Vladimír Hadraba poslal blahopřejnou SMS, že to vůbec není špatné. Ligová banda se pak na pódiu vyfotila s diplomem a užila si potlesk. Do extraligy postupuje.....no kdo jiný, 1. Novoborský ŠK, záloha našeho mnohonásobného extraligového vítěze. A odměnu jsem získala i já, bylo mi ctí smět předávat medaile těm nejlepším (bohužel, všechny mladé a pěkné trenérky už odjely.... :-)
Na závěr se losovaly ceny a tady se ukázalo, že bohyně Caissa je holka spravedlivá. Mapu Českého středohoří si odnesl kapitán Kuba. A pozor, byla připravená i jedna jediná cena pro kouče týmů......a tu získal náš nedělní kapitán Jirka Šťastný!
Tož hurá, družstvo mládeže ŠK Teplice zůstává i v další sezóně v 1. lize, s týmem se loučí jen Honza Podlucký z věkových důvodů, Honzo, díky za všechno! A díky i všem hráčům, kteří v téhle sezóně nastoupili a bojovali, díky trenérovi Palovi a dalším, kteří se téhle fajn partě během roku věnovali, jo, šestí v lize, jo!
P.S. cestou zpátky jsme na nádraží hráli hru...je to Lada, není to Lada? Jedna slečna vypadala fakt úplně jako Lada....a byla to Lada! Vracela se právě z Mistrovství Evropy v air hokeji..... Inu svět je malý a naše ligová banda se nakonec vždycky sejde!
