Dobrá banda, výstavní páv, domácí malinovka, černé a bílé labutě, černé a bílé figurky, rámcově všeobecná pohoda, půlnoční ohňostroj, snídaně typ Alcron, Ewa Farna u nás na pokoji, většinou bojovnost a občas sprint, chybějící kousíček šachového štěstí i nafukovací míč, paní komisarka, špičkoví čeští trenéři i hráči..…..to se mi vybaví, když se řekne Mistrovství České republiky družstev mladších žáků v šachu 2018.
V dubnu se našim žákům povedl nečekaný postup na MČR, v krajském kole vyhráli o pidipůlbod na pomocné hodnocení. Ohromná radost, ihned jsme se dohodli, že na tuto prestižní republikovou akci určitě pojedeme, i když samo nebudeme patřit mezi favority. Děti si postup těžce vybojovaly, za odměnu si tedy užijí tu parádní atmosféru, zahrají si s českou špičkou, získají spoustu zkušeností, uvidí zase jiný turnaj než Grand Prix.
Družstvo musí být složené z 6 žáků, z toho musí být jeden 2009 a ml., ostatní pak 2006 a ml., v týmu musí být jedna dívka, může být jeden host.
A tak jsme v pátek 15.6. kolem poledne vyrazili, tedy ti co postup vydřeli, konkrétně Honza Václavík, Vláďa Veverka, Kubík Češpiva, Ondra Slíva, Vojta Vaněrka a Linda Slívová, sedmý hráč Filip Očenáš, dospělí členové výpravy Kamila Očenášová, Jiřina Veverková, Petr Slíva, Jirka Stránský a já a naši fanoušci Václav Vevevrka otec a Vašík Veverka syn. Už cesta k hrací místnosti připomíná dovolenou nebo výlet, známe odpočinkové destinace Česká Kamenice, Chřibská, Rybniště, Jiřetín pod Jedlovou….
Dojeli jsme včas, prezence se teprve rozjížděla a vše organizační jsme vyřídili bez fronty, v klídku. Uf, bludný balvan mi ze srdce spadl, vzpomínala jsem – vytištěnými rezervacemi, které nakonec neklaply, neplatily, a nic ze slíbeného mi nezaručily, bych si mohla vytapetovat menší pokojík, kolikrát jsme na šachách byli nakonec ubytováni jinde, jinak, s cizími lidmi, bez klíčů, bez dveří do koupelny, úplně bez koupelny, s cizími dětmi které nikdo nehlídal….tak tady vše OK, pokoje jsme měli přesně podle objednávky, blízko sebe, internát byl sice retro, ale zase jsme tu načerpali spoustu materiálu pro jednání zkušeben pro stavební materiály…..:-) Takže pořadatelé nám zajistili co jsme chtěli, počet stravenek taky souhlasil a tak co na pokojích, Kamila nás jako největší znalec Varnsdorfska dovedla do skvělého areálu Kocour. Výborná kuchyně, skvělé nápoje, minizoo, hřiště, atrakce pro děti…..a dobrá motivace. Pokud budou partie pěkné, půjdeme sem i v sobotu, malinovka byla výborná.
Ještě před slavnostním zahájením se celý tým převlékl do oddílových dresů a pokusili jsme se je i přes jejich mírný odpor společně vyfotit….
K partiím už si pak každý vzal triko jaké chtěl, aby se mu dobře hrálo, no povětšinou to ty dresy byly… nasazení jsme jako č. 23 z 28. Ovšem už účast tady je super, spousta výborných družstev z různých krajů se ani nekvalifikovala, prý žádostí o divoké karty bylo neúrekom… zahrajeme, uvidím, no chtělo by to i trošku toho šachového štěstí…..Ale bohyně Caissa nám jasně vzkázala: ,,Štěstí jste si vybrali při krajském přeboru, když jste vyhráli a postoupili, teď už vám nepomůžu ani trošičku malilinko!“ A toho se držela po celé 3 dny…..
Při zahájení jsem se dožila překvapení nečekaného….byla jsem vybrána a následně zvolena do námitkové komise! Samo je mi jasné, že to nebylo na základě mých šachových úspěchů nebo snad získané trenérské třídy – no gendrová pravidla určují, že z pěti členů komise by měla být aspoň jedna žena…..a z hlavních vedoucích výprav jsem byla ženou nejlepší, neb jedinou J Inu co, pravidla znám dobře, na práci v komisi si troufnu….a hned jsem si vzpomněla na Šimka a Grossmanna, cituji ,,Zejména u bioložky Ekrtové jsme dlouhá léta nevěděli, nejde-li o chlapa. No ale teď v nouzi se nám hodilo, že byla loni komisí uznána ženou.“ Tak jupí, jsem jako ta bioložka, komise mě uznala ženou! Byla jsem připravena svou funkci plnit řádně a zodpovědně a honem jsem si ještě opakovala pravidla pro tvorbu soupisek J
První kolo, Staré Město. Trochu crazy situace pro Petra Slívu, který za tenhle oddíl hrál šachy v žákovském i dorosteneckém věku….jestlipak ho tenkrát napadlo, že jeho děti jednou usednou na opačnou stranu šachovnic J Urychlím to, ta nejtěsnější prohra 2,5:3,5, inu partie hezké i se silnými soupeři, jen to malinké štěstí chybělo. Druhé kolo, aj, to jsme fakt nechtěli, Ústí nad Labem, krajani a pořadatelský oddíl. V Srbicích jsme je těsně porazili, jenže oni od té doby posílili, z šesti hráčů byla třetina z silného bronzového krajského týmu, z Povrlů (Marek přestoupil, Eliška hostuje), no a nakonec zase těsná prohra, 2,5:3,5….. tepličtí uhráli první den celkem 5 bodů, což znamená v zápasových bodech čistou nulu….inu soupeři byli lepší.
Po partiích jsme s částí výpravy zašli na prohlídku centra města, objevili jsme krásné nové moderní hřiště a šachisti se tu důkladně vyřádili. V hodinu přiměřenou jsme je zahnali, snídaně byla od 6 30 a spát se před partií musí, že.
Večer jsme zjistili, že zvuková izolace Rw u stěn mezi pokoji je nula, s nejistotu měření +0, -0, přeloženo – slyšíme úplně vše, co se šustne na vedlejším pokoji, na tom dalším, na chodbě, v koupelně….a tak jsem si vyslechla hovory, ze kterých by se červenal i honák dobytka s životem ošlehaným dlaždičem :-) …..ano, mluvili tak mladší žáci a nelekejte se, nebyli to tepličtí! Lingvisticky poučena jsem v 6 30 mžourajíc vyrazila na snídani – a další příjemné překvapení od pořadatelů, sortiment cca jako ve špičkovém hotelu – a že jich mám pár obježděných! To na nedávné služební cestě v cizině byla oproti tomuhle snídaně U snědeného krámu….tady super a dokonce si i dospělí mohli kromě čaje šťávy dát i kávu, v 6 30 oceňuji úplně nejvíc!
Sobota první kolo, tady si hráči spravili chuť, Polabinám B dali kanára. Ovšem není každé kolo posvícení, STAMAT (hráče z Benešovska doprovázeli i velezkušení špičkoví trenéři z Vlašimi a spol.), tentokrát nás od kanára zachránila Kubíkova remíza. To se nepovedlo, ovšem nebudu vás napínat, horší prohru jsme už do konce turnaje nezaznamenali! I když smolnější výsledek jo, to zase jo….
Hned v tom dalším kole, Oáza Praha je silný oddíl, ovšem tady to bylo hratelné, no celková remíza (Caissa stále trvá na původním prohlášení). A po obědě totéž, další remíza s Brandýsem nad Labem, jedna remízka chyběla….Caissu neobměkčíme, je zásadová, co řekne to platí. Tak ještě sedmé kolo, výhra nad Českou Vsí, uf, dobré.
Večeře byla zabalená s sebou, tož jsme měli už volno a protože jsme rámcově byli s partiemi spokojení (a protože, přiznejme si, jsme tam už stejně měli rezervovaná místa J ), vyrazili jsme opět ke Kocourovi, tentokrát i s míčem, povětšinou rovnou ve sportovním oděvu, což se osvědčilo.
Děti popily malinovku za odměnu, nakrmili ovečky Shaun, poškádlili páva, který za trest roztáhl ocas – a to byla odměna pro fotografy. Viděli jsme vzácné černé labutě, oslíky, perličky, pávici – další to impuls pro páva, aby se náležitě předvedl a natřásal, dokonce i zatančil. A co je hlavní, na hřišti se tu sešla komplet naše celá banda, dokonce i s fanouškem Vašíkem, děcka si zahrála fotbálek, prolezla se po herních prvcích a viděla zblízka faunu, kterou doma fakt nemají…. Dospělí se spíš věnovali gurmánským záležitostem, jen Petr si šel s šachisty zahrát fotbal, z čehož se žáci náležitě radovali. Večer jsme se vrátili na pokoje, hráči se šli dobrovolně naložit do sprchy….my došli na náš pokoj a slyším: Boží mlejny melou….Nejdřív jsem myslela že slyším bohyni Caissu, ale během chviličky mi došlo – to je Ewa Farna. Akustika byla příznivá a zdálo se, že paní Ewa zpívá na našem, nejvýš na sousedním pokoji. Vyrazili jsme tedy ještě rychle do města, které právě slavilo své výročí a viděli cca tři poslední písničky vystoupení. Plakát nás zděsil, 23 30 ohňostroj, to nám bude děcka budit….naštěstí všichni tepličtí hráči měli pokoje na druhou stranu. 23 30….nic, asi jsme to promeškali, tak dobrou……23 50 prásk! Ohňostroj začíná, my vám dáme spát. Na rozdíl od teplické lázeňské sezóny nebyl ten fojrverk poslední atrakcí, ještě bude koncert Support Lesbiens. Teď už byla akustika nepříznivá, ač neumím pořádně anglicky, tady jsem rozuměla každé slovo. No já nehraju, hlavně aby se nám vyspala mládež….
Neděle ráno 6 30 snídaně, no přespaní fakt nejsme. Osmé kolo, Gambit Jihlava, sympatický tým v zelených dresech. Dáváme je 5:1, nejnapínavější byla Lindina partie, i když už za jasného stavu, bylo to zajímavé. A teď jsme si tedy poskočili, na první stůl ve velkém sále. Wow, tolik týmů měl počítač na výběr, tolik, a on nám musel dát ausgerechnet páté nasazené….VŠTE České Budějovice, profi tým s profi trenérem, zvučná jména….No zázrak se nekonal, Caissa je pevná jako skála, ale pozor, Filip vyhrál a Vládík remizoval, žádné žluté ptactvo nezazpívalo.
Celkový cíl byl splněn, skončit výš než jsme byli nasazení, bylo z toho 21. místo…..ta hranice mezi pořadími je velice velice tenká….soupeř z posledního kola skočil 7. Celkem, počítáno olympijsky, naši uhráli 28,5 bodu, pro srovnání, šesté Říčany jich měly 27, ovšem lépe poskládaných do zápasových výher. No od velikého úspěchu nás dělil jediný bod, nebo spíš dvě půlky, to je ovšem takové to kdyby….rozhodně se tým o hodně vylepšil oproti roku 2013, kdy tepličtí skončili na republice 28.
Na slavnostní vyhlášení výsledků nás čekala dvě překvapení. Za prvé, patrně vzhledem k mému členství v námitkové komisi (děkuji všem účastníkům, že hráli fair play a námitek nebylo žádných!) jsem byla vyzvána, abych dekorovala tři nejlepší týmy medailemi. Škoda přeškoda že jsem to nevěděla včas, vzala bych si při této příležitosti šaty, nebo aspoň parádní škorně, takto nahonem jsem to musela zvládnout v dresu ŠK Teplice – a co, však je to dobrá značka kvality, to ŠK Teplice – to cituji trenéra veleúspěšně mládežnické extraligové Vlašimi Ondřeje Matějovského! Vlastně čert vem šaty, je mnohem větší ctí smět nosit dres ŠK Teplice, oddílu, kde máme tolik vynikajících žáků…
A druhé překvápko, ceny se losovaly a pro jednu si došel Ondra Slíva! Zasloužil si ji! A zatímco Linda na nedávném MČR do 8 let získala dinosauří hru, Ondra si teď vybral dinosauří puzzle.
A měli jsme radost, že krajani z UL skončili do 13. místa a vybojovali tak pro náš kraj druhé postupové místo pro další sezónu.
Ale co je to za MČR bez cen pro celý tým, všichni naši získali při soukromém oddílovém vyhlášení ještě propisky, které každý šachista pořád potřebuje, balónky a něco malého sladkého, díky díky všem hráčům.
Pokud bychom měli hodnotit jednotlivé hráče, ano, zvládneme to.
Honza. Pravý kapitán, je na něm vidět už spousta zkušeností z MČR, v téhle sezóně hrál už rapid i vážné partie a vlastně i blesk. Klidné partie, dlouhé, bojuje, snaží se, vymýšlí, kombinuje, nenechá se rozhodit….líbla se mi hlavně jeho výhra nad ústeckým Danem. Honza měl velmi silné soupeře, jaké jiné na MČR, cituji třeba veleúspěšná jména Babula, Hák…Celkem 5,5/9, hned v pondělí Honzík naskakuje do Openu Teplice.
Vláďa. To je hráč, kterému věštím velkou šachovou budoucnost….a vlastně už i přítomnost. Má všechno, talent, píli, šachy ho moc baví, má ohromnou podporu celé rodiny….přemýšlí, kombinuje, má ocelové nervy, ví co s figurkami dělat…..no jednou budu stát ve frontě šachových fanynek a pokorně čekat na podpis na fotky z Varnsdorfu…..Vládík byl náš supermladší hráč, na druhé desce potkal opět soupeře silnější, starší a zkušenější a bylo z toho krásných 5,5/9. Vlastně počkat, ještě jedna věc Vláďovi Veverkovi k úplně šachové dokonalosti chyběla, maskot pro štěstí, plyšák k partiím! A to je od 15.6. vyřešené, Vládík od ŠK Teplice za hostování dostal krásnou plyšovou veverku, uf, poslední překážka na cestě k mistrovským titulům odstraněna.
Vládík hraje hned v úterý MČR škol, je v jednom týmu s naší Ladou, budeme jim fandit!
Kuba. Pro mě velmi velmi příjemné překvapení, samo jsem čekala výhry a úspěchy, ale tolik a tak pěkné – super! Kubík porážel těžší soupeře, hrál klidně, soustředěně, jeho taktika v osmém kole byla skvělá (neprozradím! šlo o čokoládu) a na svém prvním MČR získal 4,5/9, tedy krásných 50% s výborným ratingem. Kuba může hrát tuhle soutěž i za rok.
Ondra. Klidná soustředěná hra, jasný plán, vyšší rating a skvělých 4/8, tedy 50%. Na partie bylo radost se dívat. Silnějších se nelekal, nevzdával to, bojoval a užíval si hru i se zkušenými hráči. Doufám, že šachu budou Ondru nadále bavit, pak ho čeká ještě hodně úspěchů. Samo je to těžké vše stíhat, Ondra je dobrý i ve spoustě dalších činností, třeba v těch počítačových věcech (omlouvám se za silně neodborné vyjádření)….
Vojta. V tom patrně dřímá utajený blicař. Pro Vojtu vybírám na léto jako trénink poslech slovenských písní, které mě právě napadly, Spomaĺ máš privysokú rýchlosť a Pomaly, len pomaly, pomaly. Partie z úvodních dvou dnů byly moc rychlé, pak se něco snadno přehlédne a nula je tu raz dva. V neděli už to bylo pomalejší, sice prohra, ale aspoň výrazně lepší hra s rozmyslem. Vojtovi doporučuji odehrát víc turnajů (jasně na podzim, až mu skončí sezóna soutěží lodních modelů), na KP, když byl více rozehraný, uhrál plný počet bodů a byl nejlepší na své šachovnici. Ve Varnsdorfu hrál pětkrát, nebodoval.
Filip. Wow. Filip měl původně plnit funkci náhradníka a zahrát si jednou, nanejvýš dvakrát, být připravený, kdyby někoho z týmu třeba klofnul páv a pak případně naskočit. Dopadlo to jinak, Filip operativně odehrál 5 partií, ani jednu neprohrál. Náš šachový odborník Petr Slíva chválil Filipův klid, nerozhodí ho, když má o nějakou tu figurku méně. Hraje nápaditě, nekonvenčně, a co já budu prozrazovat soupeřům, konkrétně neřeknu nic! Ta výhra v posledním kole byla parádní. Ale i Filip si bude pouštět ty hity o zpomalení…..v jednom z kol se nechal strhnout k blicce. I on může hrát ještě za rok.
Linda. Jak je důležité mít Lindu! Pro tým je vždy velkou oporou, mít vlastní šachistku, no a my máme úřadující mistryni Čech. Krásných 5/9, bojovnost, často dlouhá partie, nebo zase vyhrála rychle a v týmu zavládla během partie větší pohoda. Linda tu potkala zase další soupeřky, viděla své známé z republikových soutěží, analýzy partií budou dobrým materiálem při tréninku na MČR v rapid šachu, kam postoupila. Paráda, díky!
Samo se nepovedlo úplně všechno, co jsme si předsevzali, občas prohra na čas, mat na poslední řadě, odblicaná partie, jako kdyby bod byl za vyšší čas na hodinách a ne za mat. Ale zase naopak krásné výhry prohraných pozic, krásné výhry vyhraných pozic, bod se silnějšími, dlouhé partie, přemýšlení, klid, pevné nervy jak u starých harcovníků, tak to byl náš tým. A samo kritika i do mé vlastní řady, minimálně v jednom zápasu jsem měla postavit soupisku jinak, mea culpa, mea maxima culpa!!! Ještě že jsme cestou domu nejen trhali lesní jahody pro Lindinu maminku, ale také procvičili latinu, abych si posypala hlavu odborně nazvaným popelem.
Díky celému týmu, díky hráčům, kteří splnili cíl, hráli většinou na vyšší výkon, zvýšili si rapid ELO. Gratuluju k super hře! S týmem se loučí Honza, Ondra a Vojta, už ale máme plány na další rok…. Šachisti, jste skvělí! Díky ze velkou radost z každého bodu i půlbodu, z každé výhry nad silnými…..však tohle byla republika!!!
Díky všem dospělým, bez kterých by se to vůbec celé nemohlo uskutečnit. Velký dík Petrovi Slívovi, za šachové vedení týmu, za analýzy partií, za rady, co a jak příště lépe, za hodnocení, za posouzení situací. Hráči věděli, že se mohou poradit o remíze, no jen nám toho moc nevyužívali. Na tom do příště zapracujeme. I když remíz ani moc nebylo. Petr i ve volných chvílích ukazoval šachistům zajímavé momenty z partií, přehrával koncovky, dokonce se stal i členem improvizovaného fotbalového týmu dětí. Díky, díky, díky!
Díky Kamile Češpivové za neustálou péči o šachisty během celého šachového třídenního víkendu….a to byla Kamča ještě minulý týden jako dozor na krajském přeboru. To ona nás velmi správně nasměrovala do minizoo, kde hráči relaxovali a načerpali síly na namáhavé partie, děti výborně motivovala k fyzickým aktivitám během přestávek i po šachové stránce. Během partií si užila chvíle infarktové v nepřeberném množství, byla také skvělým řidičem celé výpravy, díky, díky, díky!
Díky Jiřině Vevevrkové, která dokázala sledovat všechny partie během devíti kol, podávala nám průběžné informace, motivovala Vládíka i další naše hráče, prožívala jednotlivé zápasy s celou teplickou partou. A to jsme jí ještě přidělali práci, teď je navíc i strážkyní veverky plyšové….děkujeme Jiřce i oběma Václavům Vevevrkovým, že věnovali celý víkend našemu žákovskému týmu a že byli pro nás velkou posilou, oporou šachovou i mimošachovou. Budeme moc a moc rádi, když si Vládík v našich barvách zase zahraje.
Díky Jirkovi Stránskému, řidiči a fotografovi výpravy. Inu kolik bylo takových lidí v sále, kteří mezi hráči neměli ani děti, ani vnoučata, ani svěřence…..kdo to dokáže vzít si dovolenou a věnovat se děckám jen proto, že má šáhlou manželku a dvě děti, které kdysi kdesi cosi vyhrály…..díky! Když jsem Jirkovi nahlásila, že je potřeba, abychom jeli na tuto akci, tak ani nevytáhl oblíbený argument, že se opět rozvádíme a ten rozvod nám zaplatí Ústecký krajský šachový svaz (to mám na talíři od doby, kdy jsem mu cestou na šachové soustředění do auta nacpala brambory, marmelády, ryby….no zásoby pro cca 50 dětí na 3 dny, mikrovlnku, 2 děti a dřevo na otop)….takže díky za postupnou rezignaci!
Dále děkuji všem, kteří se podíleli na zdárném organizačním zajištění akce, všem trenérům našich hráčů, Radkovi Bayerovi za vyřízení účetních záležitostí, Palovi Kuflovi za sestavení úspěšného týmu, Mírovi Körschnerovi, předsedovi ŠK Most za souhlas s hostováním Vládika, rodičům hráčů, kteří vše zajistili tak, aby všechny děti mohly do „Vanďáku“ jet a tenhle náročný turnaj odehrát. Děkuji Vladimírovi Hadrabovi za zajištění veverky plyšové. Musím poděkovat i pořadatelů, vše klaplo, ubytování jsme měli podle požadavků, jídlo bylo výborné a hrací prostory byly pro děti dobré – oceňuju i hřiště pro hry mezi partiemi - napsala bych odpočinek, ale je fotbal odpočinek? A pozor, tautologie, děkuji těm, kteří mi poděkovali za péči o výpravu! Radosti není nikdy dosti!
Tak a teď všichni na Teplice Open, Honza hraje, ostatní mohou sledovat v sále nebo on-line. A pomalu….pomalu už jsme začali vymýšlet taktiku na soutěže družstev mladších žáků v sezóně 2018/2019
Výsledky najdete zde
Fotografie najdete zde
Další fotografie najdete zde
