Béčko drží vedení v KP2

Příprava na desáté kolo KP2 se z kapitánského můstku jevila poněkud komplikovaně. Jednak jsem nevěděl ještě týden předem, zda sám budu moci nastoupit po několika dnech v nemocnici, druhak jsem již měl jistotu, že nenastoupí Vašek Bartoš a v případě i mé neúčasti, bychom museli sahat mezi úplně nejmladší náhradníky, protože co si budeme nalhávat, část našich oficiálně vedených záloh jsou buď k nepotřebě, nebo již nejsou členy klubu, nebo obojí. K tomu mne ještě znervóznil Jirka Jirásek, který si žádal na tento zápas volno z rodinných důvodů. Naštěstí po osobní konzultaci se uvolil upřednostnit klubové zájmy, před rodinnou oslavou budiž mu velké díky! Pokud by mu v důsledku tohoto rozhodnutí hrozila exkomunikace z jeho vlastní rodiny, měl by se o něj náš klub postarat ... rozhodně se přimluvím u předsedy.

Vyřešit a naplánovat na správný čas odjezd z Teplic do Svádova byl proti tomu již nepodstatný detail. Měli jsme dvě varianty, buď nahnat dojíždějící na dřívější vlak a dojet do cíle o cca půl hodiny dříve, nebo je nechat jet pozdějším vlakem a dorazit s deseti minutovým zpožděním. Zvolil jsem první variantu, ale byl jsem přehlasován Radkem a Jirkou, které si pro jejich obětavost musím hýčkat a nakonec jsem tedy domlouval s kapitánem Olšinek pozdější začátek zápasu. Nutno říci, že má prosba byla s nevyšší ochotou vyslyšena a tímto soupeřům ještě jednou děkuji za pochopení.
Do Hospody u koruny, kde mají Olšinky hrací místnost, jsme v neděli dorazili pět minut po desáté a po krátkém uvítání bylo rozehráno. Olšinky ač na posledním místě tabulky na nás nasadili svůj nějtěžší kalibr na první šachovnici pana Jana Šebestu, který s Petrem rozehrál variantu anglické. Oba hráči dospěli v průběhu střední hry do chvíle, kdy ani jednomu se nevyplácelo otevírat pozici a tak svou partii dali za remízu. Petr tak eliminoval nejsilnějšího hráče Olšinek a rozhodnutí bylo na nás ostatních.
Jirka Jirásek oproti soupeři - panu Malinovi - s lehkostí vyrovnal a jal se tlačit na královském křídle. Jak se partie vyvíjela dále nemohu sloužit, neboť jsem měl v tu dobu hodně starostí sám se sebou. V každém případě jsem zaregistroval Jirkovu rychlou výhru, jednalo se vlastně o takovou miniaturku kolem 25 tahů.
Karel Orsák v této sezóně prokazuje velkou dávku zkušeností, drží se své osvědčené hry a také mu přeje štěstěna. Postupně vyrovnal černými hru a jejím průběhu získal čistého pěšce, když po výměně a vzniku dvou izolovaných pěšců ten jeho šel bránit, ale soupeřův ne. Tuto výhodu Karel postupně prosadil až do vítězného konce, kdy přinesl týmu další důležitý bod.
Radek Škuthan po vzoru Boby Fischera střídá repertoár a není lehké jej překvapit. S panem Carbochem rozehrál oboustraně ostrou hru, kdy oba protivníci spustili útok na soupeřova krále a šlo jen o to, kdo to stihne dříve. Vyšlo to lépe našemu hráči, když posbíral soupeřovy útočící pěšce, pronikl na slabou sedmou řadu a nakonec získal matovou pozici, ve které pan Carboch vzdal.
Proti mě nastoupil pan Gallik. Soupeře sem zavedl do varianty, která mi vyhovovala, ale dále jsem pak ztratil nit a nemohl si vzpomenout, jak pokračovat. Tušil jsem, že to nebudu mít lehké. Mozek mi pořádně nepracoval a můj soupeř hrál výborně. Nikam nespěchal, zesiloval pozici a já neměl co hrát. Ke konci partie, kdy už mi docházel čas jsem udělal hrubku a přišel o věž a musel kapitulovat. V této chvíli jsme již vedli o tři body a díky mé prohře tým Olšinek snížil náš náskok. S napětím jsme sledovali dohrávané partie.
Petr Vyslyšel, který nám opět zaskočil na osmou desku rozehrál vyrovnanou pozici, kterou se mu dařilo držet téměř celý čas vymezený ke hře. Nicméně jeho protivník pan Beil postupně vystavěl proti bílému králi těžkotonážní baterii dvou věží a dámy a ještě doskákal na královské křídlo jezdcem a Petr včas nestihl zapojit více figur do obrany. Po pěkné oběti černého jezdce se kryt bílého rozpadl a Petr musel kapitulovat. Nyní byl stav 2.5 : 3.5 v náš prospěch, ale teoreticky jsme mohli zápas i prohrát. Ovšem čistě teoreticky, pokud bychom neměli Nikitu a Honzu. Teď nám stačily v podstatě dvě remízy k vítězství.
Honza Václavík je velký útočník a ve své partii bojoval o prostorovou převahu, ze které pak vyrazil do útoku. Jeho soupeř - pan Musil - hrající pod neustálým tlakem nakonec ztratil nervy a nekorektně obětoval figuru za pár středových pěšců. Nicméně hra pokračovala a Honzův útok se proti nedostatečné obraně přetavil do rozhodující výhody a rozhodujícího bodu !! Zápas jsme tímto vyhráli a ještě se dohrávala poslední partie, zatímco ostatní chytali první sluneční paprsky na terase před hospodou.
Nikita černými pečlivě bránil a postupem času vyrovnal hru. V jejím průběhu postupně odrážel hrozby a po výměnách ve střední hře mu zbyli dva volní, středoví pěšci. Vznikla koncovka, kde jeho soupeř Vladimír Černý měl na obou křídlech dva pěšce proti jednomu, ale jeho král se nemohl hnout od dvou spojených centrálních pěšců. Navíc na dámském křídle, byl Nikitův pěšec na páté řadě, takže do dámy by došel dříve než soupeřův. Na královském křídle jistil bílé pěšce černý Král a kdokoli ze soupeřů by se snažil hrát na výhru, skončil by se ztrátou bodu.
Jeden člen týmu Olšinek nám venku prozradil, že jim vlastně sestup vyhovuje, kvůli jejich A družstvu, se kterým by se v příští sezóně pravděpodobně potkávali ve stejné soutěži. Takováto dilemata se řeší i v ostatních klubech, víme o tom své. Nicméně urputný boj, kterému jsme ve Svádově čelili svědčí spíš o tom, že nám to stejně chtěli nandat.
Takové drama, které přinese poslední kolo, by asi na začátku soutěže nikdo nečekal. Utkají se dva týmy ŠK Teplice B - ŠK Spartak Ústí n/L C, které dělí jen rozdíl jednoho bodu a oba týmy chtějí postoupit.