Teplické béčko na druhém místě v KP2

Poslední reportáž z jedenáctého kola Krajského přeboru 2 (KP2) píši ještě pln pozitivních dojmů, z čehož vyplývá že budu především chválit. Jak již asi víte z tabulky šachového svazu, teplické béčko podlehlo po těžkém boji ústeckému Spartaku. V dobré náladě a v rámci fair play se vše rozhodovalo na šachovnicích a zvítězila zkušenost ústeckého týmu nad našimi nadějnými, mladými hráči.

Klubovnu jsme tentokrát odemykali s Jirkou Jiráskem o něco dříve než obvykle a dobře jsme udělali. Soupeři, nebo tedy většina z nich, přijeli vlakem cca 40 minut před začátkem a do hrací místnosti dorazili se značným předstihem. Náši hráči přicházeli postupně a stejně tak se zapojovali do příprav šachovnic a pod.
Dramatičtější závěr soutěže by nevymyslel ani scénárista nekonečných, televizních seriálů. Jak ústečtí, tak i my bojovali o postup do KP 1. Vše záviselo na vzájemném zápase, nám k postupu stačila remíza a dosavadní převaha jednoho bodu, ústečtí nás museli porazit.  Přes veškeré napětí byla nálada výborná, oba týmy chtěly vyhrát a vzájemně se vtipně špičkovali. Bratři Slivové se v jednu chvíli pokusili psychicky rozhodit našeho Honzu Václavíka, nicméně byli vykázani zbytkem našeho týmu zpět ke svým. Poslední člen Spartaku Werner Hong Quan Dan dorazil krátce před začátkem a jemu se našeho Honzu psychicky rozhodit podařilo.
Po zahájení zápasu se na jejich desce objevil Jaenišův gambit a Honza byl dokonale zaskočen. Vědom si důležitosti utkání přemýšlel co zahrát a pravděpodobně si nemohl vzpomenout na nic z teorie a nic z vlastních nápadů mu nepřišlo dost dobré. To je samozřejmě běžný jev při zahájení šachové partie, problém byl že Honzovi jeho přemítání trvalo skoro hodinu a nakonec stejně zvolil bezzubou - poziční variantu, na kterou spotřebovával příliš mnoho času. Viděl jsem pak postavení ve střední hře, kdy Honzovi zbývaly už jen dvě minuty a věděl, že to nemůže dobře dopadnout. Již v té chvíli jsem se začal obávat o výsledek. Za hosty totiž nastoupil na osmou šachovnici pan Voslař, jehož převaha v ratingu ELO činila víc než 300 bodů nad naším Karlem Orsákem. Na poslední šachovnici jsme již předem byli smířeni (včetně Karla) se ztrátou bodu.
Na ostatních stolech se rozehrály standardní varianty, naděje jsem tentokrát vkládal do Petra Šťastného a Vaška Bartoše, jejich pozice vypadaly dobře. Jirka Jirásek rozehrál variantu pro mne opticky neestetickou, nicméně po zápase jsem mu musel dát za pravdu, že stál velmi dobře. Bohužel jako první provedl hrubou chybu a přehlédl jednotahový mat. Prohrál jako první a to jsem již tušil, že je zle. Po něm prohrál podle očekávání i Honza. Prohrávali jsme nula dva a bylo na zbývajících spoluhráčích s výsledkem něco udělat.
Partie Nikity Kovala proti mladšímu z bratrů Slivových nevypadala vůbec špatně. Sice čelil nějakému útoku, ale jeho pozice byla pevná a v jednu chvíli jsem měl po zběžném shlédnutí dojem, že se ubrání se ziskem materiálu. Nutno říci, že Nikita po třetí za sebou musel hrát černými figurami a vždy partii vyrovnal, stejně jako i tentokrát. Bohužel pro nás během podpory svých postupujících pěšců vlezl soupeřovi do jednotahového matu, stejně jako před ním Jirka. Richard Sliva jej pěkně nachytal. To už bylo 0 : 3 a já se šel kouknout na Karlovu partii.
Proti panu Voslařovi zvolil Karel jako hlavní strategii obranu ... a úspěšně. Bílé figury sice opticky vypadaly trochu aktivněji, nicméně černými hrající Karel měl dostatečnou obranu o možnost protihry. Opravdu jsem nevěřil svým očím, Karel se prostě držel !
Dalším naším často bodujícím hráčem je Radek Škuthan, který (snad inspirován událostmi z rozpadu federace) rozehrál zvláštní dvou-domkové zahájení. Hra připomínala varianty z anglické, ale jednalo se víceméně o vlastní tvorbu. Vím, že Radek tyto pozice ovládá, nicméně přišlo mi že příliš oslabuje své pěšce a otevírá prostor kolem svého krále. Partie pokračovala a Michal Sliva prvním aktivním tahem rozbořil pěšcovou strukturu bílého a pronikl do útoku na královské křídlo. Radek po pár tazích musel kapitulovat. Nula čtyři, to již vypadalo na debakl. Nicméně pan Voslař zkušeně nabídl Karlovi na osmé šachovnici remízu, kterou Karel v trochu pasivnější pozici přijal. Tím si Spartak zajistil vedení 4,5 bodu a vítězství v celé soutěži.
Dohrávaly se partie na prvních třech stolech, které už bohužel nemohly výsledek zápasu zvrátit. Nicméně jsme se alespoň snažili uniknout debaklu. Já jsem na třetí šachovnici "vyfasoval" za soupeře mladého Daniela Balína. Mimo jiné jsem byl připraven i na sicilskou obranu, která se k mé radosti objevila v podobě najdorfovy varianty. Připraveným zahájením jsem unikl z běžných variant a po devátém tahu soupeře se mi naskytla příležitost si černého trochu "povodit". Obětoval jsem pěšce za iniciativu a vývin figur a podařilo se mi přidusit královské křídlo černého tak, že se raději vzdal rošády a ponechal krále ve středu. Celá má hra spočívala na silném jezdci na f5, kterého nešlo vyhnat a který byl vražedný. Soupeř mi ještě usnadnil hru několika nepřesnými tahy, i když z počátku hrál velmi chytře. V obtížné pozici a po ztrátě krajního pěšce pak udělal rozhodující chybu, i když mu vlastně dobré tahy došly. Partie přešla do hry dámy proti dvěma figurám, slabým pěšcům a exponovanému králi. Posledních cca dvacet tahů se již jednalo o exekuci, na to jak stál hrozně, tahal partii docela dlouho. Po té co jsem neskočil na drobnou fintu, kdy bych při vzetí středního pěšce dostal vazbu střelcem už nebylo co hrát. Snížili jsme tedy na 1 : 4,5.
Petr na kterého jsme tak spoléhali naše očekávání naplnil na 100%. Jeho partie proti paní Bažantové byla strategickou lahůdkou. Od získání výhody v zahájení přes útok ve střední hře, ve kterém získal kvalitu a vyhranou pozici až do posledních pečlivých tahů, kdy postupem krále zabránil možným pokusům o věčné šachy. A na závěr předvedl hrozbu průniku do černého tábora, kdy soupeřce došly tahy. Po více než čtyřech hodinách hry jsme získali další bod.
Jako poslední dohrával Vašek proti panu Hrabalovi. Na šachovnici byla koncovka střelce a věže proti jezdci a věži. Vašek černými figurami ovládal více prostoru, povedl se mu průnik do bílého tábora věží. Nicméně obrana bílého byla stále dostačující a navíc musel Vašek čelit pokročilému času a neustálým nabídkám remízy soupeře. Ve chvíli, kdy pan Hrabal oznámil, že partii vzdá kvůli odjezdu vlaku Vašek odmítl a souhlasil s remízou. Víme, že je Vašek férový hráč a v následných analýzách jsme našli pár způsobů zesílení pozice a možnosti hrát na výhru. Pokud by se jednalo o celkový výsledek zápasu, partie by určitě pokračovala.
Výsledek 3 : 5 není až takovým zklamáním, jak by se mohlo zdát. Všichni totiž víme o co jde, nejde-li zrovna o život. V tomto zápase se ukázala převaha ústeckého týmu především v zápasové zkušenosti, která předčila naše možná trochu přemotivované mladé hráče. Jsem přesvědčen, že šachový bůh rozdělil výsledky spravedlivě a naše družstvo v obměněné podobě může zkusit vyhrát v soutěži opět za rok. Nicméně i po prohře musím ocenit všechny své spoluhráče včetně náhradníků. Všichni bez výjimky hráli vždy s chutí, předvedli stoprocentní spolehlivost co se účasti v jednotlivých kolech týče. Navíc není v družstvu jediný člověk, který by kazil dobrou náladu. Naopak ze zkušených borců vévodí pozitivním přístupem Jirka Jirásků, Petr Šťastný jej vždy doplňuje moudrými glosami a Radek Škuthan podporuje tuto atmosféru z našich mladých nejaktivněji. Hrajeme pro radost, nicméně výsledky se počítají nejen v soutěži, ale i do osobního ratingu. V tomto ohledu byl nejúspěšnější v celé soutěži Honza Václavík, který z 9 zápasů přinesl týmu 7,5 bodu a je vůbec nejúspěšnějším hráčem našeho družstva. Po něm následuje skvělým výkonem z 10 zápasů Karel Orsák, Jirka Jirásek, moje maličkost a Radek Škuthan všichni se 6.5 body (řazeno podle věku). Na skvělých 6 bodů dosáhl Nikita Koval. Petr Šťastný odehrál obětavě všechny zápasy, čelil nejsilnějším soupeřům a jeho 4,5 bodu je rozhodně úspěchem, neboť kde bychom byli bez první šachovnice? Vašek Bartoš splnil svůj slib z úvodu sezóny a odehrál dva důležité zápasy i přes své náročné studium. Doufáme v jeho účast i v příštím roce, neboť je velkou, nejen šachovou posilou.
No a nelze nezmínit naše dva klíčové náhradníky, Ladu a Petra Vyslyšela, které máme v plánu postupně zapojovat do dění v KP2 stále více a více. Oba zastali důležité místo v soupisce a bojovali s 50% úspěšností.
Slovy díků všem výše zmíněným bych rád uzavřel tento seriál reportáží z KP2. Bylo mi velkým potěšením se podílet na skvělé hře tohoto týmu, jehož výsledkem je krásné druhé místo v soutěži.

A ještě tabulka s výsledkem zápasu.