Na úvod Krajského přeboru družstev nám los přichystal těžkého soupeře ŠK Sj.Litoměřice"C". Jeho spoupiska až do devátého místa disponuje téměř u všech hráčů ratingem ELO přes 2000. Naše družstvo má pouze 3 hráče s podobným ratingem, nicméně bojovnost a chuť k výhře nezaostává. Soupeř se dostavil s odlehčenou sestavou, čímž víceméně srovnal poměry sil, protože my jsme po několika změnách nasadili to nejsilnější co máme ... celou první osmičku.
Zápas jsme odstartovali na čas přesně, neboť všichni již byli natěšení na hru po dlouhé korona-pauze. Já jsem se, díky našemu "plnému obsazení", ocitl na 8. šachovnici a dostal protivníka s 1500 ELO body . V takových případech je téměř povinností přinést týmu bod, což může být někdy stresující, pokud váš soupeř hraje dobré tahy, vidí vaše léčky a nedělá velké chyby. V zahájení jsme se rychle odchýlili od katalánské a začali tvořit vlastní hru, kdy ve dvanáctém tahu soupeř přehlédl ztrátu pěšce. Bylo ale předčasné doufat ve výhru, když jsem po dalších čtyřech tazích o pěšce navíc přišel. Soupeř si začal věřit a pustil se do aktivní hry, kdy ale přehlédl v kombinaci ztrátu kvality. Tu jsem již nehodlal vracet a vedl partii do koncovky, kdy jsem pak kvalitu vrátil za pozičně vyhranou pěšcovku. Zvítězil jsem jako první a šel obhlížet ostatní.
Po opravdu dlouhé době si s námi opět zahrál úspěšný student medicíny Vašek Bartoš a proti panu Hulovi předvedl krásnou partii jako z učebnice. Poté, co postupně a trpělivě vyrovnával černými hru, se v devatenáctém tahu ujal iniciativy a se zabezpečeným dámským křídlem počal obtěžovat bílého krále. Při valícím se útoku udělal bílý několik nepřesností v obraně a pozice se mu rychle rozpadla. Ztratil materiál a byl nucen kapitulovat.
Při vedení 2 : 0 jsme začali doufat v úspěch tohoto klání, leč konec byl ještě daleko. Jirka Jirásek, který k naší radosti za nás letos opět nastupuje, rozehrál na pana Pospíchala svůj oblíbený systém a v 15. tahu našel krásný útočný tah e5, po kterém počítač hlásí 1,84+ . Viděl variantu, která vedla k vyhrané pozici, nicméně ještě hledal silnější pokračování - tah 16. Vd4, po kterém bohužel, jak sám říká, "útok zamrzl" a v partii již bylo vyrovnáno. Pan Pospíchal nikam nepospíchal a trpělivě uplatnil majoritu pěšců na dámském křídle. Jirka ještě kladl pastičky, ale nic se bohužel neuchytilo. Takže stav se změnil na 2 : 1 a bylo jasné, že to není všechno. Špatně stál Radek Škuthan a i Petr Šťastný ze zahájení proti silnému soupeři nic nezískal. Na ostatních stolech byla celkem rovnováha.
Honza Václavík rozehrál docela aktivní pozici nicméně pan Šura se úspěšně bránil. Oba soupeři spotřebovali na 15 tahů cca hodinu a čtvrt a "zbytek" partie se tak odehrával v režimu rapid. Honza při ataku soupeře ustupoval střelci na "e" sloupec a zablokoval si tak obranu svého krále, na kterého se valil rychlý útok. Soupeř předvedl odvahu a snahu eliminovat našeho Honzu, když obětoval figuru za vynucení remízy věčným šachem.
Radek Škuthan si od zahájení procházel komplikacemi, když nedokázal vyrovnat černými proti panu Hokemu. Tahal za kratší konec provazu a jeho soupeř měl v podstatě celkou dobu výhodu, kterou stále stupňoval. Když ani rozehrání dámy a výměna figur nepřinesly zlepšení a potřebnou protihru, tak musel nakonec jako hrající rozhodčí přiznat bod soupeřům. Bylo vyrovnáno 2,5 : 2,5 a zbývaly ještě 3 partie.
Radek Bayer na třetí šachovnici rozehrál zahájení proti panu Nováčkovi poněkud pasivně a přenechal černému iniciativu. Po celou partii však trpělivě bránil a ke konci při vyrovnaném materiálu, měl aktivní Dámu s věží, hrozící obsadit sedmou řadu. Pozice byla po celou dobu vyrovnaná, jestli jsem se o remízu nebál, tak to bylo v této partii.
Dohrávalo se na prvních dvou stolech. Jedna z nejzajímavějších partii se odehrála na druhé šachovnici mezi Vladimíry Hadrabou a Chaloupkou. Černými hrající Vláďa Hadraba se dle svých slov dostal v první části partie na okraj prohry ... nemohu posoudit, partii jsem viděl až od typové pozice vznikající z variant královské indické. Dvě řady zablokovaných pěšců f3, f4 až k c6, c7 a okolo nich figury hledající jak bariéru prorazit. Bílý král se nacházel na královském křídle, předpokládám, že po vlastních nohou prchal před černými figurami, kterým poskytl čas pro lepší umístění a atak křídla královského. Ve chvíli, kdy se začal hroutit řetěz bílých pěšců odzadu, se pozice otevřela a pan Chaloupka nalezl protiútok na černého krále. Tam někde Vladimír nenašel správnou obranu (nevím zda byla) a vpustil na své území bílou dámu a střelce, která začala řádit. Zároveň bílý napadl konec řetězu černých pěšců střelcem na b6 hrozil po výměnách prosadit pěšce na osmé řadě. Partie pokračovala dost šíleně a časovém presu a nakonec skončila remízou, kdy za figuru by měl černý 3 spojené pěšce. Šachová podívaná skvělá, bohužel výsledek nepotěšil.
Byla to poslední šance na udržení remízy v zápasu, protože na první šachovnici stál Petr Šťastný na prohru proti silnému soupeři. Petr v zahájení dovolil soupeři panu Kozákovi majoritu pěšců na dámském křídle a sám se zalekl nadějného tahu 19. f5 ... který mu dával výhodu. Pan Kozák postupně utahoval šrouby a s pěšcem navíc a dobrým jezdcem proti střelci šel cestou k vítězství. Partie končila skoro v půl čtvrté, tak bojovnost nikomu upírat nemůžeme.
Soupeřům z Litoměřic gratulace a našim díky za nasazení a snahu. Nakonec 3,5 bodu proti takto silnému soupeři také není k zahození. Tak zase příště :-)
