Bylo nebylo, dávno tomu, v časech kdy prabáby našich prabáb….prostě tenkrát, když jsme ještě neměli tyhle oddílové stránky. A i tehdy se hrály turnaje, jejichž slávu nezaznamenat písemně by byla velká škoda, neb našich hvězd se dotýká…
Dneska….se podíváme do doby, kdy současní cca pětadvacátníci navštěvovali 1. stupeň ZŠ,. A kromě oddílu reprezentovali tenkrát i svoji Metelkárnu, nejprve v okresním kole Přeboru škol v šachu. A nebylo to vždy jednoduché…. Vypravme se společné do sezóny 2005/2006.
Tehdá neexistoval žádný projekt Šachy do škol a při organizaci přeborů jsme měla dojem, že je nějaké akce Šachy marš nám pryč ze škol….a hodně daleko. Inu pro tělocvikáře to sport není, pro laika je nepochybně také složité zjistit, jestli je v učebnách nějaký šikovný konětažec…jednou jsem se tedy obětovala a na Metelkárnu vyrazila, za tehdejším vedením, za paní zástupkyní…..že přihlášky do okresu mají termín už na spadnutí a škola není zapsána, že to jdu poníženě připomenout. Byla jsem zpražena: My jsme se na to žáků ptali a žádné šachisty tu nemáme, o ten přebor není vůbec žádný zájem! Inu nadiktovala jsem jména zájemců včetně kupy náhradníků a od té doby měla škola vždy úspěšné výherce okresních i krajských kol….
V roce 2005, ke kterému se právě vracím, už jsme přihlášku do okresu zvládli celkem bez mého pokousání co zas do školy lozím a s čím zas prudím. Sestava byla v tom roce jasná, neb šachisté byli dostupní přesně tak čtyři, tedy čtvrťáci Jan Rubeš, Marcel Tilgner, Jan Košťál a třeťačka Kamila Stránská. Okresní kola nám zvládali dost v pohodě, tenkrát hrála družstva proti sobě, ne jako teď jednotlivci, a tepličtí většinou dali kanára druhému Proboštovu, bronz ani nebýval udělen. Tož přímou cestou do kraje.
V krajských kolech už byla konkurence větší, bojovalo se o medaile i postupy na republiku, medaile byly klasicky tři, ale postupy jen dva. Cíle byly tedy dva, jízdenka do Frydku Mistku a zlato….ano, stačilo by i stříbro, ale tahle parta chtěla jasně vyhrát….Hráči Rubeš, Tilgner a Stránská byli obouchaní z Grand Prix, přeborů i mistrovství, Honza Košťál nehrál šachy až tak dlouho a zájmů měl více, na turnaje až tak moc nejezdil. Ovšem v kraji narazila kosa na kámen a naši na Povrly….Michal Bürgermeister měl ve školním kroužku tři velmi dobré šachisty, na jedničku dal pak pětku a až od dvojky trojky (znalci vědí, co těmi čísly myslím) a boj o první místo na bedně byl do posledního kola otevřený Honza R. a Marcel neztratili v celém turnaji ani bod.. Rozhodující byl nakonec poslední zápas turnaje mezi Kamilou Stránskou a povrlským Tomášem Hadrabou, pokud by Kamča získala remízu, jede zlato do Teplic….a jo, získala, jelo. Marcelova mamka, ještě nezkušená s jednáním se školou o šachu, jela nadšena hned ten pohár za vítězství v KP ukázat do školy, že přece oni budou mít radost! A pak mi líčila, jak ji tehdejší zástupkyně na radostnou novinu odvětila….jé, tak to zas budu mít práci s posíláním přihlášky…. Inu nepochybně byla ráda, i takto se dá vyjádřit nadšení…
Vsuvka – abych tady jen nehaněla přístup ZŠ Metelkovo náměstí za malou lásku k šachu, musím připomenout, že to není a nebyl stav trvalý….když já do této budovy chodívala, hráli jsme i třídní přebory v šachu (samo jsem vypadala hned v prvním kole….), spolužák Marek Laube byl ve třídě díky šachu uznávaný hrdina a i pan Jindřich Trapl tenkrát se školou šachově spolupracoval. No a pak zase později, tak cca od roku 2008 se nové vedení postavilo k šachu jako k přínosu, vždy řádně přihlašovali, dozor zajistili, náklady uhradili…..
Tož zpět do jara 2006, postup vybojovaný, přihlášku jsem pro zjednodušení škole vypracovala já sama, škola vše řádně přeposlala. O zaplacení startovného nebo dopravy dětem jsme si mohli nechat zdát….navíc počítejte s námi, 1 řidič a 4 mladší žáci do jednoho auta, to není možné. Sehnali jsme tedy auta dvě, naše a Tilgnerových, jako dozor jeli 4 rodiče. Ještě jsme tedy museli vyplnit formuláře, že na ty dva dny, kdy budou děcka reprezentovat školu, je omlouváme z výuky z rodinných důvodů a že je nám jasné, že si učivo sami doplní a nebudou nijak omluveni ze zkoušení. Ha,ha. Podepsáno, zabaleno, jede se. Mistrovství ČR školních týmů se dříve konalo pravidelně ve Frýdku-Místku, jen jednou nám tam padla Olomouc, tož šup přes celou republiku. Čím více jsme se blížili, tím větší šance, že u benzínky potkáme auto, ze kterého vyskočí hysterická paní, vytočený muž a ze zadní sedačky čtyři notně pomačkaní kluci….ano, to už byli soupeři. Naše děti naštěstí nebyly zmuchlané a nemuseli jsme je školit, že při policejní kontrole musí jeden hráč rychle prolézt do kufru nebo výfuku…Inu celá výprava dojela včas a stihla ještě stručně poznat krás města a přejít si z Moravy do Slezka. Z možnosti ubytování jsme vybrali tentokrát dům pro guviře Slezan. Ten druhý v nabídce, Permon a Paskov, měl nevýhodu, že zahrnoval moc pater, při minulém turnaji se nám děcka nahýňala z okien ve 12. poschodí a to není na moje nervy. Tož do přízemního Slezanu, ubytovat a pak už na zahájení. Tyto dvoudenní školní akce se zahajovaly po poledni a hrálo se do večera, druhý den dopoledne, po obědě výsledky a domů.
Ještě před zahájením jsme spáchali dobrý krajský skutek. Povrlská výprava vedená trenérem Michalem B. jela vlakem a kvůli zpoždění soupravy to vypadalo na problémy s prvním kolem, tož jsme je odprezentovali a dojeli pro ně na nádrží, však jsme krajani.
Akce se konala v Národním domě, pořadatelé měli sál krásně šachově vyzdobený, důstojná.
Po pohárech jsme nepokukovali, k hlavním favoritům jsme nepatřili. Družstvo ale mohlo hrát i za rok, tož to pak snad…Papírově byli nejvýš nasazení domácí, pak silné Boršice, Domažlice, Bělohrad s Tomášem Krausem, Kladno, Uherské Hradiště, Rychnov.….První den se vydařil tak nějak očekávaně, tu lépe, tu hůře…tepličtí sehráli 4 zápasy. Honza R. 100%, Marcel 3/4, Kamila 100% a Honza K. zatím jen jednu remízu. Systém byl olympijský, sčítání uhraných bodů. Zjevně to ale stačilo, neb los nám na ranní kolo poslal na první desce hlavní favority, domácí FM. Jaj to bude bitva….Večer žádné analýzy, žádné přípravy, děti hrály karty, Tilgnerovi je hlídali, další část ústecké dospělé výpravy vyrazila s Moraváky na jedno, zhodnotit šachové dění a tak…
Ráno nejprve hledání, druhý pokoj ztratil klíč! Inu šachisti, vše vyřešila dvacetikoruna, my jsme předali děti na hlídání u partií Tilgnerovým a vyrazili do Ostravy, Jirka tu studoval, tož z nostalgie. Ještě ráno jsme je před partiemi se zlatým týmem vyfotili, podpořili a rychle prč, kdo by na to chtěl koukat, aj aj.
Po dlouhé dlouhé době telefon a řev, že jsme v tej Ostravě přeřvali i Stodolní, 2:2! Dva body uhrané na takhle silných šachistech! Radost……zpražena vzápětí, od zápasu od Hradišť jsem šli jen s jedním bodem…Honza s Marcelem vše rychle propočítali, medaile by mohla být, pokud….asi 27 podmínek. Znáte tyhle turnaje čtyřčlenných družstev, zmastíte jednu partii a pryč ach pryč je všechno. Hlavní zadání dostal Honza Košťál, dosud uhrál půlku z šesti, úkol tak zněl jasně, teď vyhraje a basta fidli. No tak že jo. Jenže jsou to nervy, dotírá Náměšť nad Oslavou, Rychnov, Boršice, druhý Frýdek….není to v našich rukách. Rychnov, tvořený „profíky“ z Pandy má velmi vysoké pomocné hodnocení, pokud zabodují na 100%, tož my nebudeme mít nic…..ceny byly připravené pro medailisty a pak už konec. Inu čert vem ceny, medaile chceme! A tady se projevil jako hrdina právě náš krajan, Tomáš Hadraba z Povrlů, bere Rychnovu bod…jakou ten nám udělal radost. A pak už jen čekání, nekonečné, vnitřnostitrhající….Uf, ZŠ Metelkovo náměstí Teplice získává bronz!
Velmi velmi těstě, se čtvrtou Náměští nám snad dělali i cílovou fotku, ale sláva! Moc si to štěstí tahle parta zasloužila, většinou všichni známe spíš ta čtvrtá místa na pidibuchholz….a tady je to naše! V euforii vytáčím i paní ředitelku školy, je moc ráda, že voláme a z republikového zlata má nefalšovanou radost! Do zrát jsme dali jen Kamiliny rifle, po radostném pošťuchováni družstva zajela koleny do štěrku….no stálo to za to. A ještě musím připomenout supervýkon Honzy Rubeše, nejlepší na 1. desce, 7/7! Marcel 4/7, Kamila 5/7, Honza K. 1,5. Každý bod i půlbod byl děsně důležitý…
Výsledky najdete zde
Naše mládež si vyhlašování moc užila, pohár je krásný, všichni mají i medaile. Paráda. Jejich nadšení kalí info, že další účastníci turnaje z Čech dostal na další den ředitelské volno, ať si za reprezentaci přispí….to naši ne, cestou domů si ještě píšou učivo a opakují slovíčka. Děti v autě mají na krku medaile, preventivně, co kdyby řidič spáchal přestupek, tak ať dálniční policii obměkčí naši šachoví hrdinové…No nespáchal, nebo nebyl chycen, na předání medailí policistům nedošlo.
Ohromný úspěch našich mladších žáků byl následně nakonec ještě dvakrát nečekaně oceněn. Ve škole získali pochvalu a poukázky na knihy, v anketě o nejúspěšnější sportovce Teplicka získal tým 3. místo v kategorii kolektivy – mládež.
A budiž po A řečeno i B, v dalším roce na republice naši mladí medaili nezískali (skončili pátí, měli stejně bodů jako ti třetí, ale pomocné hodnocení rozhodlo, tentokrát na druhou stranu…). A takový je šachový svět…ale zjistila jsem, že buchholz používá i petenque, to by byl doplňkový sport!
