Po dlouhé době opět dětský rapidový turnaj….už jsem skoro zapomněla co a jak a kde se vlastně vždy koncem září hraje…ale najednou v sobotu vidím auto, určené pro odvoz odpadu, na něm je fotka Zdeňka Godly aneb popeláře Franty v oranžovém mundúru, nad ním nápis Dycky třídím!...tak jsem si hned vzpomněla, ano, hraje se Velká cena Mostu!
Turnaj je součástí seriálu Velkých cen Ústeckého kraje, do celkového pořadí se započítávají výsledky z Mostu, Teplic a Ústí. Ten první, mostecký, je zároveň Memoriálem Antonína Rakušana, připomínkou obětavého trenéra, který šachu věnovat vždy 7 dní v týdnu.
Letos se mi soupisky netvořily jednoduše, situace je neustále proměnná, všude kolem nás kašel, rýma, covid, karantény, bolavé krky. Nakonec jsme měli podíl na dvou družstvech, ŠK Teplice a Ústí Teplice mix. Což bylo super, neb týmů bylo letos celkem 10, z toho 3 z Prahy. I příprava na turnaj letos vypadala trochu jinak, dříve to bylo – peníze, jo, bačkory, jo, svačina, jo, tentokrát to probíhalo stylem certifikát, jo, antigenní testy pro jistotu, jo, respirátor, jo, bačkory, jo. Nakonec vše klaplo, všichni hráči doložili všechna potvrzení co měli a vyrazili jsme dobýt Most.
Tým ŠK Teplice utvořili Honza Václavík, Vládík Veverka, Kuba Češpiva a Ttimo Bytko. Hned u vchodu do sálu jsme viděli Jirku Klekera a Lukáše Leva, říkám, to budou zajímavé boje. Nasazení jsme byli podle průměru jako první, ale druhý tým – pražské Áčko Šachy Štěpán bylo zase hodně vyrovnané, na první desce Jáchym Hrbek. My byli mírně oslabeni – Honza má na pravé ruce ortézu, tak musel vše zvládnout levou…Známe rapidy, o překvapení tu nebývá nouze a ELO tu zas tak moc neznamená. Hráče při zahájení přivítal přímo ředitel 4. ZŠ Václava Talicha, kde se akce konala, pořadatelský tým Körschnerových měl vše nachystané, poháry byly pro lepší motivaci vystavené, káva už voněla z předsálí, mohlo se začít.
Nejprve ústecké A, inu teď před MČech nevyslali tu úplně nejsilnější sestavu, dali jsme kanára. Pak Louny, zas kanár pro nás, i když na 1. šachovnici celkem drama….Honza měl v koncovce 19 vteřin a soupeř skoro tři minuty, ale lepší hrou dokázal náš kapitán vyhrát, a to ausgerechnet ještě na čas. Pak Šachy Štěpán A, v tu chvíli hlavní konkurent při boji o zlato….my získali 3 body, oni jeden. Někteří z našich jásali, že jsme je porazili, tak jsem jim vysvětlila olympijský systém, tady zápasové výhry neplatí…a hned proti nám Štětí, my 3 body, první dvě desky remíza. Následoval Klášterec, dali jsme dalšího kanára. Pak domácí tým, zase kanár….tady pozor na druhou desku, bratr Ivana (Ta Van), který za nás hrával ligu, i mladý je šikovný….Po očku sledujeme i naše celkové pořadí, hráči z Prahy ztratili body jen s námi a pak jeden se Štětím, jinak také rozdávají kanáry a nechybují. Do posledního kola nám počítač dává Šachy Štěpán B, oni teď bojují za svoje Áčko….během chvilky je to 1:1. Timo myslí, že nám stačí zápasová remíza, ale není tomu tak, ze dvou nekonečných partií vpředu musíme mít na zlato 1,5 bodu ….zkušení borci Honza a Vládík dokázali vyhrát a zlato je naše! Stříbro má Šachy Štěpán A, bronz Klášterec, pak Štětí, Louny....Tak sláva našim, gratulace, potlesk, ceny, foto, jsou dobří!!
Honza i Vládík 6,5 bodu ze 7. Jak už jsou přece jen zvyklí spíš na delší partie, hráli tu často na plný čas a jakmile dohráli oni, už se losovalo, moc si neodpočinuli. Ale spolehlivě bodovali, nenechali se vyvést z koncentrace. Kuba výborně, během celého turnaje se mu nepovedl vlastně jen jeden tah, ostatní skvěle, 6/7. Takticky mi pomáhal plánovat, koho že nám to teď nalosují a kolik bodu musíme získat na zlato. Timo také 6/7, jeho partie jsem ani moc neviděla – na začátku kola jsem musela vyplnit formulář, stůl, kolo, jména hráčů – a než jsem dopsala, Timo už stavěl figurky a utíkal hlásit výsledek, 6x to byla výhra.
Aspoň trochu jsem stihla pozorovat jeho poslední partii, připadala jsem si jako na MČR v blesku, Timo už jistě kráčel k důležité výhře. Pro svůj tým vybojoval také 6/7, paráda.
Do smíšeného týmu Ústí Teplice za nás nastoupil Vladislav Nedohibčenko, byla to jeho první Velká cena. Byl nominovaný na třetí šachovnici a i jemu se podařilo bodovat, sledovala jsem, jak dal soupeřce ukázkový mat dámou a věží.
Plusem byl sudý počet družstev, všichni si zahráli, turnaj byl pohodový, klidný, takový rodinný, cenu dostali všichni. Timo šel dobrovolně pomáhat pořadatelům s uklízením sálu, tak dostal ještě malou odměnu navíc. Pro zájemce byly připravené šachové placky (odznaky, ne bramborové) a vedoucí získali propisku, která se při šachu vždy hodí…v bufetu byla příjemná obsluha, co víc si přát.
Výsledky najdete zde
A tak si nakonec náš kapitán převzal velký zlatý pohár a diplom za vítězství jen jednou rukou…o 1. místo se bojovalo až do posledních tahů poslední partie, tak to má být… my dospělí jsme vzpomínali na pana Rakušana, jak přivezl na turnaj až šest čtyřčlenných družstev, jak se o své hráče staral, jak měl v hlavě všechny výsledky a propočty…
Díky našemu doprovodu, maminkám Jiřině Veverkové a Kamile Češpivové za dopravu hráčů, zázemí, podporu našich, fandění a fotky! Díky Honzovi, Vládíkovi, Kubovi, Timovi a Vladislavovi za body, bojovnost, snahu a za tu radost při závěrečném vyhlášení výsledků.
První zlato je tedy v téhle sezóně doma, sláva, doufejme že i celá sezóna bude podle možností radostná a pohodová, že průběžně výhledově porazíme soupeře i viry. Zatím to vypadá nadějně, v neděli vyhráli naši dospělí v lize svůj první zápas…jo říkám v neděli navečer doma, že Teplice v té lize vyhráli a manžel zajásal….Oni porazili tu Plzeň? Jak si proboha může myslet, že mluvím o fotbalu, když je šachový víkend!
PS: Timovi jsem připomněla, že na následujícím mistrovství Čech, kam postoupil jako krajský přeborník v H10, bude hrát většinou jen jednu partii denně, že bude mít víc času na rozmyšlení tahů….celkem se zděsil, co tam tedy bude každý den dělat zbylých 23 hodin a 58 minut… :-)
