Divoké šachy a rošády se děly již před 7. kolem KP v naší sestavě. Různé choroby a karantény zasáhly a tentokrát ani já nemohl mezi zdravé lidi. Nicméně kolegové pohotově a operativně zasáhli a obětavě se přidal i hostující Jirak Jirásek. Protože jsem tam nebyl a nemohu tedy referovat. Petr Šťastný nicméně poskytl reportáž o průběhu, takže pravidelný čtenář, nebude ani tentokrát ochuzen.
Věci se udály jak je popsáno níže a protože novinářská práce vyžaduje velkou odpovědnost, ověřil jsem ještě dalším nezávislým zdrojem výbornou hru Jirky Jiráska. Jirku čekal v dalším týdnu drobný operační zákrok a jeho záskok za chybějící marody je naprosto příkladný! Dále tedy již cituji přímého účastníka Petra.
Úvodem musím poblahopřát Údlicím. Mají osvíceného starostu a díky němu vysoce kulturní prostředí ke hře na místním zámku. Naposledy jsem hrál družstva v tak pěkném prostředí v Ústředním domě pionýrů v Praze před 40 lety. Nyní k zápasu, co jsem stihl vidět a slyšet.
Vedle hrající Vláďa s Jirkou Horákem postavili zkušeně pevné pozice a pak se vzájemně přetahovali a smýkali, jako když Krpálek zápasil na olympiádě v judo. Wazari nakonec nenasadil nikdo, takže remíza.
Jirka Jirásek získal pro nás vedení na 5.desce vytříbenou technikou. Hrál poměrně rychle, jako by se obával, že příjde o předoperační anestezii před zítřejší operací. Dík za obětavý záskok a ať se ti i zítra také zadaří, Jirko !
Další obětaví nahradníci již tak úspěšní nebyli, Bohouš a René bojovali statečně, ale zkušenější soupeři strhli vedení opět na stranu Údlic. Srovnat mohl osvědčený útočník Vláďa Veverka, šance prý byla, ale nakonec se musel smířit remízou opakováním tahů.
Já jsem s Alešem Horákem hrál zpočátku vyrovnaně, pak začal soupeř hrát na riziko a rázem jsem byl na výhru. Jenže, jak je v posledních partiích mým zvykem, vyhrávající tahy sice počítám, ale nakonec nezahraju. Takže zase remíza. A to si nemohu stěžovat, pravé horory se děly na 3-4 desce.
Radek po vyrovnaném průběhu udělal chybu a byl prý na prohru, ale pak mu soupeř ve vítězné nirváně chybu vrátil a jak známo, poslední chyba prohrává. Chvíli nám bylo Karla i líto, vše se ovšem rozhodlo na 4 desce. Tam Vašek soupeře 40tahů strategicky drtil, jenže ten byl pořád jako skála, nic nevycházelo. Nakonec Vašek zariskoval, ale až příliš, najednou byl na prohru. Soupeř první šanci nevyužil , Horákovi omdlévali, ale pak dal Vašek soupeři ještě šanci a ten ji s přehledem využil. Hezký, vyrovnaný zápas.
