Na druhé kolo "KP dvojky" skupiny B nás kapitán týmu Milan Maščák tentokrát svolal motivačním mailem, na jehož základě se rozvinula menší, internetová diskuze o vzájemném vztahu sexuálního života a šachové výkonosti. Závěry, které z ní vyplynuly, raději nebudu zveřejňovat. Jednak jsou naše stránky dostupné i před dvaadvacátou hodinou, a pak soupeři nemusí znát dopodrobna naše tréninkové metody.
Ve druhém kole nám los přidělil ústecký oddíl "SVAH Všebořice". Název oddílu zřejmě zmátl nášeho kapitána Milana, který si na odjezd přinesl boby. Nakonec jsme to kvitovali jako dobrý nápad, pokud prohrajeme, můžeme se jít alespoň klouzat.
Posádky obou aut se sešly tentokrát přímo na místě, protože cesta byla krátká a nebylo kam zabloudit. V hrací místnosti bylo mírné přítmí a členové SVAHu ještě hledali a montovali žárovky. Plápolal tam příjemně oheň v krbu a malý bar nabízel ke koupi všechny možné posilující přípravky pro sportovce, slibující regeneraci a růst svalové hmoty ... tedy nic pro nás. Vybalili jsme své termosky s čajíčky a pustili se do soupeřů.
Rozehrál jsem nudné, remízové zahájení (ani nevím co mne to chytlo) a začal přemýšlet co budu dělat dál, pokud budu chtít vyhrát. Čas běžel a od poslední šachovnice se ozvalo "To vzdávám ..." Pavel Kirs opět přehrál bílými figurami soupeře v šachové miniaturce. Jeho partii jsem neviděl, ale kolegové zmínili, že byl vyhraný už po čtvrtém tahu. Pavel sám skromně opáčil, že už po prvním. Bod v kapse.
První vyhrání z kapsy vyhání. Mrknul jsem vedle sebe na Jirku Jiráska a vidím, poněkud zoufalý stav jeho figur, král ve vazbě, dáma napadená, pěšcová struktura rozbitá. Však také po několika tazích vzdal. Vyrovnáno, škoda.
Moje partie se vyvíjí stále vyrovnaně až nudně, jen oba se soupeřem přemýšlíme na plné obrátky, aby ani jeden neudělal botu. Až do nějakého dvaadvacátého tahu, hrajeme oba vzorně, tak jak doporučuje šachový motor Stockfish. Najednou koukám Milan Křehla už nehraje, na můj tázavý pohled ukazuje palcem nahoru. Výborně vedeme!! Vstávám abych zjistil jak jsou na tom ostatní partie. Náš kápo, solidní pozice a útok. Karel Orsák to zrovna zabalil, vyfasoval bohužel soupeře s ELO kolem 2000, což byl pro něj příliš silný kalibr. Opět vyrovnáno. Koukám na Vaškovu partii, stojí lépe, dokonce dost, jemu věříme hodně, tam bude bodík. Jdu jen tak formálně hodit pohled na první šachovnici. Petr hraje černými, ve fázi střední hry, pozici neumím ohodnotit. Raději počkám do hospody, kde se bude analyzovat.
Vracím se ke své partii. Na můj nástup pěšců na královském křídle, zahájil soupeř centralizaci krále. Trochu brzy, uhýbám věží ze sloupce, na kterém se nehraje, a přivazuji mu střelce. Černý král uhýbá a najednou mám aktivní figury. Ještě dva tahy a dočkal jsem se. Odskok koněm rozbíjí strukturu pěšců na dámském křídle a získává jednoho pěšce na královském křídle. Zajímavé, podle Stockfishe jsem byl prý vyhraný už o dva tahy dříve, tak to bych nevěřil. Pomalu přecházíme do koncovky, soupeř tam nic nemá, vítězím. Poslední můj tah prý málem udělal díru do stolu, vůbec o tom nevím.
Vstávám a vidím, že Vašek už taky nehraje. Spokojenost v jeho výrazu naznačuje, že splnil mé očekávání a bodík je doma. Mezitím někdy Milan Maščák nabídl soupeři remízu. Trochu urychlil svůj útok a dal věž za figuru a dva pěšce. Pozice remízová nejspíš byla. Tímto máme čtyři a půl bodu a máme výhru v kapse.
Všichni se stahujeme k první šachovnici. Petr obhlédl situaci a v rovné pozici začal opakovat tahy. Jeho soupeř také obhlédl situaci a opakování tahů se pochopitelně vyhnul. To ale hraje do karet černému, který má víc času a hraje na útok. Má sice slabinu na d6, ale bílý nehraje nejlépe. Není divu je v časové tísni. Petr nachází trpělivě nejlepší tahy a tlačí se na bílého krále. Asi po dalších patnácti minutách vítězíme slavně i na první šachovnici.
Radost máme obrovskou, s vítězným pokřikem odcházíme a před klubovnou "SVAHU" se na svahu fotíme. Klouzat se tentokrát nebudeme!! Cestou zpátky v autě někdo zmiňuje, že jsme se touto výhrou pravděpodobně již "zachránili" ve skupině a neměli bychom vypadnout. Milan odhaduje, že se posuneme v tabulce tak na třetí - čtvrté místo. Petr nás s moudrostí sobě vlastní nabádá k pokoře.
Po návratu do Teplic se chvíli dobýváme do naší klubovny (Petr by si měl nechat udělat lepší klíč) a pak opět do pivnice, tentokrát však měníme lokál. Jednak je v "Šedesátce" nakouřeno a také je nás dnes víc, než minule. Myslím, že to můžu klidně napsat, skončili jsme v hospůdce "U Černé Kočky". Jídlo dobré, pivo jakbysmet šachy tam nikomu nevadí a nekouří se tam. Mezi jídlem a pitím si vzájemně přehráváme a komentujeme své partie. Velmi užitečná činnost, jen je při tom nutné dávat pozor a nepřevrhnout sklenici.
Tak, večer se dívám na tabulku odehraných zápasů. Teplice jsou první, jako jediný tým zvítězilo "Céčko" dvě kola po sobě. Teď je důležité chlapci nikoho ze soupeřů nepodcenit, budou si na nás dávat "bacha". Ale i tak ... Céčko jede !!
