V posledním kole krajského přeboru nám závěrečný los přidělil soupeře nejsilnějšího a sice Slavoj Litoměřice "C", který aspiruje na postup do druhé ligy. Naše předchozí zápasy a pohodový střed tabulky vnesl do našich duší klid a pocit, že se již nemůže nic pokazit a proto naším hlavním očekáváním pro tuto neděli byla důstojná prohra. Oslabeni o dva přední hráče, ale s nadějnými náhradníky jsme nastoupili v sestavě 4 veteráni + 4 junioři.
Jirka Jirásek je nejen důležitým kmenovým hráčem, ale velkým pozorovatelem a glosátorem života. Tak například spočítal, že věk všech dříve narozených hráčů v družstvu převyšoval naše juniory o rovných 200 let. (Samozřejmě v součtech.)
Na Střelecký ostrov do Litoměřic jsme dorazili s předstihem, naši soupeři se dostavili až těsně před desátou a my měli možnost se pokochat půvabným výhledem na řeku při krásném počasí. Vše bylo v rychlosti připraveno a hra s drobným zpožděním začala. Musím podotknout, že nejen díky kávě zdarma panovala v sále příjemná atmosféra, jako málokde.
Asi po deseti minutách hry byla na první desce domluvena remíza. Pan Kozák s Naším Vladimírem se dobře znají a ani jednomu se nechtělo riskovat. V takovém případě, kdy hrajeme proti silnějšímu družstvu, byla pro nás remíza na předních šachovnicích výhodná. Jak jsme později žertem poznamenali, Vladimír tím splnil svou úlohu "posunovače", aby tak ostatní mohli hrát na nižších šachovnicích.
Paradoxně jsme od začátku zápasu tahali za delší provaz, téměř na všech deskách jsme měli aktivitu, nebo pevné pozice. Po více než hodině hry zvítězil na poslední desce Petr Vyslyšel, který udolal bílými silnějšího pana Hokeho. Zdá se, že soupeř našeho juniora podcenil a předpokládal, že mu bude stačit sbírat pěšce a vyhrát koncovku, nicméně Petr si jako zkušený mazák vyšlápl na soupeřova krále. Díky oběti pěšců získal převahu ve vývinu figur a vyhnal soupeřova krále na dámské křídlo, kde na něj uplet matovou síť. Nečekaně jsme vedli.
Dále své čerstvě nabyté zkušenosti z mistrovství republiky mládeže předvedl Vládík Veverka, když s přehledem odremizoval dalšího silného hráče pana Hulu. Bodíky začínaly přibývat. Další skvělou partii předvedl Petr Šťastný proti panu Benešovi. Rozehrála se benoni a ve chvíli, kdy Petr odbočil v teorii jeho soupeř udělal pár slabších tahů. Petr skvěle zatlačil soupeřovau dámu mimo hru a zaútočil na královském křídle. Soupeř si obranými tahy dále oslabil černá pole a Petr pronikl na sedmou řadu věží, která ve spolupráci se střelcem začala řádit. Závěr partie přinesl pěknou kombinaci s dvojitými vidlemi na krále dámu a věž a další bodík pro náš tým.
Nečekané vedení v průběhu zápasu v nás probudilo pocit odpovědnosti, která ústila ve snahu hlavně neprohrát. Nepodařilo se jen na čtvrté šachovnici, kde Radek Škuthan tlačil bílými na pana Chaloupku a za aktivitu obětoval pěšce. Zde projevila zkušenost soupeře, který vystihl správný moment a většinu figur povyměňoval, až nakonec uplatnil materiální převahu v koncovce. Litoměřice snížili, nicméně jsme zásluhou obou našich Petrů stále vedli.
Na ostatních deskách jsme stáli dobře, spíše s mírnou převahou. Mne můj soupeř pan Šura překvapil volbou zahájení, ale pircovku celkem znám a nebojácně jsem zarochoval na dámské křídlo s vědomím, že odrazím předčasný útok a pak soupeře dorazím na královském, jak se to tak dělá. Pan Šura útočil zcela standardně, nicméně jsme oba spotřebovali hodně času. Já v jednu chvíli počítal nekorektní variantu, docela dlouho, než jsem si uvědomil chybu v propočtu. Pak jsem zahrál správně a útok bílého se rozplynul. Po stažení soupeřova střelce zpět do obrany jsem již stál jasně lépe, nicméně vzhledem k vývoji zápasu jsem přijal nabídku remízy.
Poslední dvě partie totiž vypadaly nadějně. Jirka Jirásek postupně černými vyrovnal a přešel do aktivní protihry, kde časem získal výhodu. Honza Václavík hrající na třetí šachovnici proti panu Trejbalovi tahal rovnou koncovku a věřil jsem, že ji nepustí. Oběma našim hráčům jsem dal najevo, že stačí remízy. Honzova partie skončila dříve v pozici s možným věčným šachem. Důležitý půlbod, již jsme nemohli prohrát!
Jako poslední dohrával Jirka Jirásek, který stál hodně aktivně a jeho soupeři panu Nováčkovi se bílá pozice určitě netahala příjemně. Nicméně během dohrávání této partie, dorazila Litoměřickým zpráva, že jejich hlavní konkurent na postup TJ Klášterec prohrál v Lounech. Tím bylo rozhodnuto a oba soupeři se shodli na remíze, která nám zajistila výhru v zápase a Litoměřickým nepřekážela v závěrečném hodnocení.
Po zápase jsme se radostně motivováni vrátili zpět do Teplic a završili celou sérii zápasů kratším posezením v Hospůdce U černé kočky. Probrali a zhodnotili jsme důstojně vše, co bylo třeba a věnovali i jeden přípitek a vzpomínku Zdeňkovi Okrouhlíkovi, který s námi již tuto sezónu nedokončil.
Zde partie Petra Šťastného
A na všeobecné přání (především Jirky Jiráska) přikládám partii druhého Petra.
