Sestava na čtvrté kolo KP dvojky se tentokrát rodila nesmírně těžce. Při absenci rodiny Slívových, aktuální marodce a pracovní vytíženosti mnohých jsme museli zalovit mezi mnoha náhradníky a přislíbený Dominik Hübl v sobotu omarodil. Zkusil jsem bratry Bartošovi a v sobotu v podvečer mi byla přislíbena účast mladšího Antonína, teprve desetiletého benjamínka. No ale popořadě ...
Jakoby všech telefonátů nebylo už tak dost, ještě v neděli ráno mi volal kapitán Údlic Šimon Peroutka, kvůli uzavírce na hlavní trase. Dodatečně díky za informace, spolehli jsme se tady na mou navigaci a projeli mlhou až k Chomutovu, kde po chvíli tápání našli vchod do Údlického zámku ... mimochodem moc hezkého prostředí. Začátek desáté hodiny jsme víceméně stihli a mohlo se odstartovat.
Na osmé šachovnici zasedl náš benjamínek a na sedmé Šťěpán Jakoubek. Mít v sestavě tak mladé hráče pro kapitána znamená rezignovat na očekávání nějakého slibného výsledku. Když, ale oba dva rychle vyhráli, říkal jsem si, že příští sestavu asi postavím odzadu. Toník rozehrál známou oběť v zahájení dvou jezdců, ale pak moc nevěřil útočné pozici. Když jsem se ho ptal jak to vypadá, tak tvrdil, že špatně. Nicméně v dalším tahu jeho soupeř Radek Matys stojící pod útokem udělal hrubku a Toník neváhal nasadit vidle na dámu a krále. Rychlá partie pro nás znamenala první bod a pro Toníka skvělou premiéru v družstvu ŠK Teplice B.
Šťěpán oproti tomu měl silnějšího soupeře Maxmiliána Kalužného, který hrál určitě první půlku partie lépe, vytvořil černému několik slabin a přešel do lepší koncovky. Jenže jedna věc je mít výhodu a druhá je ji zrealizovat. V jednu chvíli Maxmilián nedopočítal variantu a přišel o figuru. Nabídnutou šanci Štěpán využil a partii dotáhl do vítězství.
Na ostatních deskách to vypadalo pro nás velice příznivě. Lada Semová rozehrála partii velmi pečlivě a svého ELOvě rovnoceného soupeře čistě přehrávala. Perfektně provedla vývin figur a odhalila první slabiny v černém táboře. V sedmnáctém tahu získala pěšce a v zápětí dalšího. Pak stačilo v klidu dovyměňovat figury a partii dotáhnout.
Partie Vládi Veverky vypadala vcelku vyrovnaně a nepřinesla mnoho vzruchů. Jako jedinou jsem ji neviděl celou, jan pár pozic. Vládík černými rychle vyrovnal a držel stav. Nicméně jeho soupeř pan Střelec se tak úporně snažil na Vláďu něco vymyslet, až ke své smůle překročil čas.
Na první šachovnici Petr Šťastný po několika nepřesnostech soupeře Šimona Peroutky nasadil presing. Víme, že tyto pozice s výhodou Petr hrát umí. Šimon nestihl zarochovat a byl v opravdu svízelné situaci. Každým dalším tahem se jeho pozice hroutila až po 21. tahu vzdal. Petr sice spotřeboval téměř všechen čas, ale předvedl pěknou miniaturku.
Rovněž další Petr v týmu - Vyslyšel zahrál skvěle. Postavil černými pevnou obranu a při první chybě soupeře Josefa Srpa se chopil iniciativy, když vyvrátil předčasný postup bílého v centru a zatlačil po slabých černých polích na dámském křídle. Svého soupeře pak přehrával i takticky, což vyústilo v zisk kvality a lepší koncovku.
Poslední dvě partie, které se dohrávaly, byla ta moje proti panu Hladíkovi a Bohouše Kučery proti panu Boledovičovi. Pan Hladík, ač neprošel zcela spolehlivě zahájením, se v dalším průběhu úspěšně bránil. Získal jsem sice kvalitu a lepší pozici, ale za cenu obnažení krále. Napřed jsem nabídku remízy nechtěl přijmout a vrácením kvality za zisk jednoho pěšce se pokusil hrát na výhru, ale po přechodu do dámské koncovky jsem nezahrál správné tahy a nakonec nabídl remízu sám. Tím jsem se popasoval do role hlavního posunovače, protože zatím nic jiného než pár remíz jsem bodově družstvu nepřinesl.
Zajímavá a nejdelší partie se odehrávala na čtvrtém stole. Bohouš Kučera se napřed propracoval k menší výhodě, aby se pak výhoda přelévala tu na jednu, tu na druhou stranu. Po čtyřech hodinách hry, kdy se blížila koncovka, obětoval po nepřesném propočtu svého výhodného, krajního pěšce a dostal se prohrané pozice. Přesto však tahal partii dál aby po nespočetných a nekonečných manévrech soupeř ustoupil králem chybně dozadu na poslední řadu a vlezl do matové sítě. Mat se sice nekonal, ale zisk obou soupeřových figur samozřejmě stačil.
Vyhráli jsme opět neuvěřitelně 7.5 : 0.5 jen moje remíza trochu výsledek pokazila, nicméně soupeři si zasloužili ten čestný půlbod za bojovnost a také nutno přiznat, že štěstěna stála tentokrát na naší straně.
Díky všem co za družstvo zodpovědně nastoupili a velká gratulace k zaslouženým výhrám. Tak zase příště :-)
