Již včera, po skončení teplického derby mezi Chess Club Teplice B a ŠK Teplice B, jsem věděl že se mi zpráva o utkání bude psát dobře. Jednak jsme vyhráli, druhak v příjemném prostředí panovala přátelská atmosféra a naše družstvo mohlo nastoupit v nejsilnější sestavě. Na rozdíl od několika minulých kol, kdy byl problém sehnat hráče a výjimečně jsme museli shánět lidi ještě v den zápasu, tentokráte všichni účast přislíbili a slib dodrželi.
Jak to už tak občas bývá, personální nouze se tentokráte nevyhnula našim soupeřům z Chess Clubu, přesto však nastoupili ve složení respektuhodném. Po krátkém přivítání se s přáteli byla spuštěna časomíra a hra začala.
V naší sestavě poprvé nastoupil Vašek Bartoš, který rychle remizoval s Honzou Tomanem, čímž se pasoval do role dalšího posunovače. ( Tento nový termín se u nás již stává normou.) Velmi rychlou partii také předvedli pan Kubík s naším Vláďou Veverkou. Pan Kubík tahal rychle a dělal chyby. Napřed přišel o jednoho pěšce, pak o druhého a nevyhnul se přechodu do pěšcové koncovky kterou si Vláďa v klidu pohlídal. Partie skončila jako jedna z prvních, ne-li úplně první, přitom soupeři stačili odehrát 41 tahů. Vedli jsme 1 : 0.
Další bojovnou partii předvedl Petr Vyslyšel, černými proti Milanu Maščákovi. Milan zvolil typ zavřené hry, která však proti našemu Petrovi nefungovala. Ten vytvořil soupeři slabiny na dámském křídle a dalším tlakem rozbil celou jeho pozici. Po materiálním zisku figury se Milan vzdal. No, proti Petrovi se v poslední době hraje fakt špatně ... 2 : 0
Ve své partii jsem se brzy dostal do potíží, jak v této sezóně mým zvykem, a musel jsem dlouho bojovat o vyrovnání. František Mrkvan hrál dobře, ale někde musel propásnout svou výhodu, která byla nesporná. Počítač sice tvrdí, že nebyla ještě rozhodující, ale polemizujte s ním při partii ... Zajímavý byl moment, kdy jsem si myslel, že již konečně ve 14. tahu vyrovnávám jezdcem na d5, tak to bylo zase špatně. Niméně soupeř, stejně jako já, neviděl lepší pokračování a mně se za černé povedlo postupně vyrovnat. Vyvinul jsem nakonec střelce na b7, dostal dámu do hry a vyměnil soupeři jednoho střelce. Po té se již počítačům má pozice líbí. Protože jsme však oba spotřebovali spoustu času a chybělo nám dohrát skoro polovinu partie nabídl jsem remízu, která byla přijata.
Krásnou partii předvedl Radek Škuthan proti Jirkovi Jiráskovi. Soupeři se dobře znají a tak evidentně zafungovala Radkova příprava. Aby počítač hlásil už po 6. tahu černého 1,16 + za bílé, se jen tak nevidí. Od tohoto tahu se to s černým vezlo až do konce. V průběhu střední hry oba bílí střelci mířili na královské křídlo černého, bílá dáma měla beztrestný přístup na h7. Jirkovi se tato obrana opravdu nepovedla ... dáma mimo hru, král na útěku a nevyvinuté dámské křídlo. Závěr partie si dovolím laskavému čtenáři předložit v diagramu, neb byl půvabný.
S vědomím celkového vedení se mohl Petr Slíva pokojně shodnou na nerozhodném výsledku se svým soupeřem, kterým byl Al-Dhabbi Fares. V partii však stál poměrně dlouho lépe a mohl otevřením hry získat převahu. Takto sice získal jednoho pěšce, ale soupeř si udržel protihru a pozice byla již ke konci remízová.
Jako poslední dohrávali Linda Slívová a Petr Šťastný. Linda zvolila tentokrát londýnskou variantu dámského gambitu a hrála ji precizně. Pan Jaroslav Mikeš převyšující Lindu o téměř 500 ELO bodů se dostal do potíží. Linda obsadila důležité strategické body a po soupeřově rošádě mohla získat rozhodující výhodu. Volila však umírněnější variantu, ve které se její výhoda zmírnila, stále však stála lépe. Hra přešla do věžové koncovky, která opět byla pro bílou vyhraná, ale tam už je to vyšší dívčí a hledejte to po čtyřech hodinách hry. Partie skončila smírem a dalším půlbodem pro nás.
Úplně poslední dohrával Petr Šťastný, který čelil poněkud zmateně se chovajícímu soupeři - Lukášovi Lieberovi. Jeho zmatenost se projevila v několika odchodech od šachovnice, při kterých vypnul běžící čas. Partii nevzdával ani nevolal rozhodčího, jen se šel radit s kapitánem, zda má přijmout remízu. Toto provedl během hry dvakrát, až jsme na to raději upozornili rozhodčího. Protože všichni víme, že Lukáš pravidla šachu zná a nedělá to naschvál, přičetli jsme to jeho momentální roztržitosti a nedělali z věci záležitost. V partii to byl však boj. Petr udržoval po celou hru rovnou pozici, ale stálo to spoustu času a sil. Bílé figury se snažili o aktivitu, docházelo však stále ke výměnám a zjednodušování. Nakonec se hrála dámská koncovka s jezdci, kde obě strany obtěžovaly umístění soupeřova krále. Petr měl skoro všechen čas pryč, nicméně dopočítal správně varianty a věčným šachem vynutil remízu ... uf ... Zaslouží obdiv, že i přes zdravotní problémy nastoupil, hrál a neprohrál. Někdy ta role posunovače dá pěkně zabrat.
K zápasu jsme přistoupili s respektem k soupeři, měli i trochu štěstí, ale vyhráli jsme zaslouženě 2,5 : 5,5. Proto všem zúčastněným patří velký dík. A na závěr se povedlo i příjemné posezení u pivečka, kde jsme nejen zápas důkladně rozebrali s Jirkou a Radkem. Tak zase příště ...
A zde slíbený diagram:
Velká gratulace k jednoznačné výhře :-) Díky domácím za on-line přenos, raději jsem sledoval toto derby, než biatlon, kde se našim moc nedařilo. ŠK Teplice zvítězilo zaslouženě. Teď si ještě počkám, na hodnocení domácích na jejich stránkách...snad se tam brzy také objeví.
S Radkem jsem záměrně vlezl do pasívní varianty a čekal, že se vysílí zdoláváním mé pevnosti a pak se mu vysmeknu. A stalo by se tak, kdyby vyměnil dámy a odebral pěšce. Jenže on šel po krvi a zahrál to skutečně skvěle. Františkův článek byl k nám velice laskavý, žádné štěstí při nich nestálo, reálně se naopak dal čekat ještě větší výprask. Jen díky výbornému výkonu Lukáše na 1. desce a Frantově na třetí (oba měli slovutné soupeře) se tak nestalo, jinde jsme ale neměli, kde brát. Váša není posunovač a jeho nepřítomnost prostě nešla ničím vykompenzovat. Lukášovo extempore jsem nezaznamenal, ale stalo-li se tak, měl by se k tomu vyjádřit.
Legrační Jirko je , že jsem vlastně nastoupil hlavně proto , aby s Honzou nemusel hrát někdo jiný. :-) S Lukášem jsem nepočítal , ale stejně to byla tuhá práce. A ty jeho hodiny bych už neřešil, myslím , že jsem ho nabídkou remízy prostě překvapil a podruhé jsem si toho ani nevšiml. :-) My letos na postup nehráli , na příkladu ligových Litoměřic je vidět , že postup přináší nejen radosti , ale i starosti.
Gratuluju celému našemu týmu! Kompletně všem! Pukrle navíc přidávám těm, kteří celou sobotu hráli Grand Prix ve Štětí. Dvojité pukrle navíc Petrovi....jé, my máme v týmu dokonce 3 Petry....tak Petrovi Š., neb zdraví má na výkon při šachu velký vliv....nebo radši trojité pukrle všem z družstva, neb mi svou hrou královskou udělali včera až aristokratickou radost....