Tak proběhlo další kolo Krajského přeboru II. A a soutěž se pomalu blíží ke svému rozuzlení. Vedení v tabulce jsme neztratili ani po sedmém kole,ale nutno připomenout, že máme proti ostatním favoritům o jedno kolo více (nikoli kolečko) a tabulka se bude srovnávat v posledním hracím termínu již bez naší účasti.
Tentokrát jsme hostili v naší klubovně kolegy z Klášterce nad Ohří vedené kapitánem Petrem Grussem, který je častým účastníkem našich pravidelných povánočních, turnajových veselic. Hosté přijeli v sestavě složené z několika veteránů a několika mladíků a mladic. Naše družtvo na tom bylo podobně, nějak se vytrácí střední věková kategorie ... (až na výjimky)
Nám ještě v neděli ráno vypadl Vojta Bartoš, ale pohotově na rychlo zaskočil Štěpán Jakoubek.
V zápase měli premiéru hned dva mladíci Štěpán Urbanský a Tymofii Bytko. Posledně jmenovanému jsem kladl na srdce: "Hraj pomalu, každý tah si dvakrát zkontroluj, než ho uděláš, vše pečlivě zapisuj. A blicat můžeš až když budeš mít minutu na hodinách!". Nakolik si vzal má doporučení k srdci posuďte sami. Končil partii jako první po necelé hodince a vyhrál nad paní Godlovou. Prvně jmenovaný Štěpán začíná teprve sbírat turnajové zkušenosti, tentokrát bohužel prohrou s Danielem Granátem. Partii jsem bohužel neviděl, ale byli hotoví také poměrně rychle.
Na dalších stolech se věci vyvíjely v náš prospěch. Já stál vyrovnaně, nicméně své pozici jsem moc nevěřil (zbytečně jak ukázala analýza). Můj soupeř Josef Řezáč byl evidentně na mě nachystaný a namotivovaný. Kolem dvacátého tahu jsem nabídl remízu, protože jsem nevěděl, jak dále hrát a nezhoršit si pozici a on zase nevěděl jak prorazit mou obranu. Uzavřeli jsme tedy smír.
Partie Petra Vyslyšela s panem Vyskočilem byla hrou na jednu branku. Petr po bezchybném zahájení, získání pěšcového středu, přípravy útoku na královské křídlo, prolomení soupeřova pěšcového valu a obětí věže s nekrytelným, matovým útokem, předvedl další téměř instruktivní partii. V tu chvíli se skóre překlopilo v náš prospěch.
Další Petr v naší sestavě - Petr Slíva stál černými také po nějaký čas lépe, ale partie pozvolna přešla do remízových vod. V analýze jsou počítačem navržené postupy k získání výhody, pro normální smrtelníky neviditelné. Petr dostal nabídku remízy, kterou po chvíli přijal.
Dohrávaly se ještě tři partie. Na sedmé desce se utkalo patnáctileté mládí. Štěpán Jakoubek, který ráno přispěchal zachránit naši sestavu, čelil nápaditě hrající dívce - Kateřině Kalynčukové. Soupeřce se podařilo vytvořit si pěšcovou převahu na královském křídle, za cenu ztrát na křídle dámském. Manévrovací hra přešla postupně do věžové koncovky, která byla zcela jistě dvousečná. Tam však získal Štěpán převahu díky aktivní věži. Obětoval své pěšce dámského křídla, za zisk na křídle královském, kde nakonec postupoval nezadržitelně vpřed. Kateřina pak v prohrané pozici vzdala, nicméně partii stojí za to rozebrat, protože možnosti byly na obou stranách.
Petr Šťastný nám obětavě po celý průběh soutěže drží první šachovnici a tentokrát nastoupil proti šachovému veteránu panu Císaři. Jeho partii bych nazval úhlednou. Žádné zběsilosti, pečlivé tahy na obou stranách. Petr měl bílými přeci jen malinkou výhodu, kterou stále udržoval. Tlačil po "g" sloupci na pěšce královského křídla, kteří však měli dobře organizovanou obranu. Pan Císař nedopustil žádný útok na krále, bránil se zjednodušením hry a výměnami figur. Nakonec přeci jen rozhodla ona menší výhoda, když Petr prorazil věžemi a po výměnách přešel do koncovky s pěšcem navíc. Byla to partie radost pohledět.
Náš Bohuslav Kučera v tu chvíli drtil v opravdu efektní partii pana Grusse. Na začátku mohl jeho soupeř získat pěšce, ale místo toho chyboval a ztratil figuru. Nevzdávaje se však, jal se králem podpořit svou poslední naději osamělého, černého pěšce na třetí řadě. Bohuslav i přes časovou tíseň pokryl všechna nebezpečí a v závěru zahnal soupeřova krále do matové sítě. Tato partie byla jednou z nejatraktivnějších.
Celkový výsledek je tedy 6 : 2 a znamenal výhru v pro nás předposledním kole.
Se zájmem sleduji, zda na Františka přijde někdy slabší chvilka a sleví aspoň trochu z nebetyčně vysoké úrovně svých článků. Zase se tak nestalo a tak upřímně chválím velice. Krásné první místo v soutěži však tento sympatický tým s největší pravděpodobností neudrží vinou dvou nejtěsnějších proher s hratelnými soupeři. Že se na tom podepsaly porodní bolesti při tvorbě sestavy, bylo na těchto stránkách již dostatečně probíráno i propíráno. Tým postupové ambice neměl, beztak by ho nevyužil, ovšem primát (míněno prvenství, nikoliv op) by se na jeho erbu krásně vyjímal. Takto spadne do klína sousedům, neboť v závěrečných dvou kolech není nikdo, kdo by reálně mohl jejich (z mého pohledu naši) stíhací jízdu překazit. A tak zbývá poslední tajenka - dokáže někdo zastavit Petra Vyslyšela? Stavitelé sestav pro příští sezónu jeho pronikavý vzestup jistě zohlední. A měli by odpovědět i na podobnou otázku - lze zpomalit Tyma? Protože najde-li se někdo takový, tak tu máme dalšího Vládíka Veverku a soupeři (zejména starší hráči) se budou třást ještě před partií.
Gratuluju, šikulové, mám velkou radost! A to ještě nemohli hrát Linda a Vládík, neb mají jiný šachový turnaj, v neděli už jeli na olympiádu....s šachy většinou koliduje tisíc jiných akcí, ale tentokrát překážkou pro hraní šachů bylo hraní šachů :-)
Jak se můžete dočíst v jiném článku, Tymo a Štěpán Jakoubek věnovali hře královské i celou sobotu, náročný přejezd na drsný sever, dlouhé partie, cesta domů v závějích za tmy....a v neděli zase k figurkám, a oba výhra...
Tož ať se obdobně daří i v posledním kole, ať máte medaile!