Ve dnech 16.-18.6. se konalo MČR družstev mladších žáků, opět v šachově přátelském Harrachově. Z krajského přeboru postoupil vítězný tým, tedy šachisté z ŠK Teplice. Na republiku se vydali ve stejném složení, jako na KP, tedy Tonda, Matyáš, Kuba, Lucka, David, Milan a Štěpán. Dozor zajistili rodiče, hlavním koučem byl osobní trenér Matyáše a oblíbený trenér všemi, tedy Jirka Jirásek. A právě on sepsal reportáž, jak to u Krakonoše vypadalo:
Už jsem doma a rád, že jsem to přežil. Ale tímto jen komentuju svůj zoufalej zdravotní stav, jinak by to byla pohodička. Posílám Ti pár postřehů účastníka zájezdu. 26.místo z 28 družstev vypadá jako naprostej debakl, ale když se vezme, že z devíti zápasů jsme jen čtyřikrát prohráli, tak to zní mnohem lépe. Do Harrachova jsme přijeli s tím, že se budeme radovat z každého ukořistěného půlbodíku a nakonec jsme s přispěním všech nashromáždili 21 bodů. Hned 1.kolo mně udělalo radost, protože nikdo neprohrál rychle, všichni bojovali a David dokonce zavěsil, když jeho soupeřka nezvládla časovku.

V 2.kole jsme sahali po vítězství. Nejdříve Štěpán si po pozorné hře zaslouženě připsal první bod, vzápětí Lucčin soupeř s věží víc prchal z věčňáku tak dlouho, až dostal studiový mat uprostřed šachovnice. Do třetice pak zkušeně vyhrál David. O nežádoucí zvrat se "postaral" jeho bráška Milan, který s dámou víc nejdřív ve spěchu vyrobil nemožňák, což ho rozhodilo a dokonce dostal mat. Náš předek své silnější soupeře neustál, takže jen zápasová remíza. Hororové 3.kolo a kanár s hratelným soupeřem. Štěpán odložený šustrák budiž. Máťa, jako by si vydechnul, že předal první šachovnici Tondovi, v 7.tahu odevzdal figuru, David hned po něm. Tonda ve své první partii na MČR bojoval statečně a podlehl až vinou časovky, Kuba naopak časovku zvládal skvěle a jen kousek chyběl, Lucka nedotáhla slibnou pozici. Lucce bych se chtěl omluvit, protože mi v mozku nějak přeskočilo a považoval jsem ji za naši mnohem slavnější Ladu. A tudíž jsem chtěl po ní až do konce turnaje nemožné. 5. kolo skončilo naší nejtěsnější prohrou. Přineslo ale první půlbodík Kubovi, který si za dosavadní bojovný výkon určitě zasloužil. A druhé vítězství Štěpánovi - prostě senzace. Jenže celkový skvělý dojem si Štěpán pokazil dvěma prohrami po pár tazích, z čehož v jednom případě dokonce bílými. Do šachové historie se nepochybně zapsal David, který po skončení 25´+10´´ partie měl na hodinách 29:58. Radost mně tím ale neudělal stejně jako třemi bleskurychlými prohrami s "nounejm" soupeři, které by měl při jen trochu zodpovědnější hře porážet. Sice nashromáždil nejvíc bodů ze všech - pět, ale... Tonda přidal důležité rozdílové body v 7. a v 8. kole, což nám přineslo čtyři veledůležité zápasové body a tím jsme se definitivně odpoutali od nelichotivého posledního místa. Navíc sňal tíhu 1.šachovnice z Matyáše, který se nadechl k mohutnému finiši 3/3. V posledním kole napravil své pošramocené renomé Milan, hrající místo svého distancovaného brášky, a za důvěru se odvděčil solidní hrou a důležitou výhrou. Úplně poslední dohrával Kuba. Zodpovědně se v lepší pozici zeptal, zda má přijmout nabízenou remízu. A když jsme oba odmítli, předvedl krásnou koncovku, prosadil pěšce do dámy a bezpečně zvítězil. Od Kuby jsem čekal v turnaji trochu víc, většinou bojoval sám se sebou, ale závěrečná partie byla prostě paráda.

Mně nezbývá než moc a moc poděkovat obětavým doprovodům. Samozřejmě jsem zneužil svého "vlivu" a s našimi milými děvčaty Lenkou, Magdou a Radkou si potykal
Jirka Jirásek
Výsledky a vše k turnaji najdete
zde
Moc moc děkuju celému týmu, trenérovi výpravy, zúčastněným rodičům! Výsledek bych označila asi takto - k zázraku chyběly čtyři remízy....pak bychom měli 5 zápasových výher :-) Inu ona nám Caissa zas příště nadělí nějaký ten půlbod, však teď žáci potrénovali a jsou zase zkušenější....Díky panu Doležalovi za fotky!
Když jsem si to teď po sobě přečetl, tak bych doplnil dvě věci. Především jsem měl víc vyzdvihnout Tondu, který se k nám připojil před 3.kolem, když předtím zářil na matematické olympiádě. Soupeři na první desce byli opravdu přesilní, o čemž se mohl v prvních dvou kolech přesvědčit i Máťa. Tonda se úvodními prohrami nedal deprimovat a naopak jako správný kapitán neustále ostatní povzbuzoval. A druhá věc - Lucku jsem si samozřejmě nespletl s Ladou, za kterou už dávno pálí kluci. Ale s též slavnou Lindou, nedávnou oporou řady žákovských družstev.
Inu to je tím, že naše nejlepší šachistky mají jména od L....pak se to plete...Lada...Linda...Lucka...ještě že šachy nehraje Lenka....