Výborný vstup do KP II.

Soutěž Krajského přeboru družstev II. třídy jsme zahájili nečekaně vysokou výhrou nad celkem ŠK Louny B. Na výsledku se hlavně odrazil fakt, že jsme nastoupili v základní sestavě, zatímco soupeř přivezl několik náhradníků. O průběhu celého zápasu si můžete přečíst v článku.

Ráno do klubovny dorazila celá řada dobrovolníků na pomoc s přípravou šachovnic, bylo znát, že jsme všichni natěšeni na nové zápasy v sezóně. Jak jsme, ale přes prázdniny vypadli takříkajíc z rytmu, došlo k úsměvné situaci, kdy si ani jeden z nás nepamatoval, jak se nastavují hodiny. Vytáhl jsem totiž krabici s hodinami, které jsme použili na rapidovém turnaji v Srbicích. Petr Šťastný dokonce v jednu chvíli navrhoval, že bychom se se soupeři domluvili a hráli partie na 15 minut. Radek Škuthan, zase důsledně googlil. Nakonec jsme ve zmatku objevili tu správnou krabici s hodinami přednastavenými na soutěže a ty jsme již připravit zvládli.
Lounští přijeli na dvě etapy a soupisku přivezli až v tom duhém autě. Zatímco jsem si připravoval počítač pro záznam, ani jsem si neuvědomil, že už všichni sedí vzorně u šachovnic a čekají až to vypukne. Evidentně byli natěšeni všichni.
Zahájili jsme krátce po desáté a od teď už budu asi jen chválit. Když jsem si po zápase přehrával všechny partie, musel jsem konstatovat, že naši hráči v podstatě všichni dobře věděli co v jakém zahájení zvolit a zároveň sledovali i správné plány. Většina partií, až na tři, byla pozičně vyhraná do dvacátého tahu (Linda dokonce do 11. tahu).
Jedinou půlku bodu pro Louny vytěžil pan Majerik, kterému se povedlo našeho druhého Petra zatáhnout do svých oblíbených pozic, kde vyměňoval figury a vyměňoval, až nakonec nebylo čím hrát a nabídl remízu. Petr za mnou přišel s protaženým obličejem, zda má remízu přijmout ... nechal jsem to na něm a po chvíli byla remíza přijata.

Vysvětlivka: Protože je v naší základní sestavě poněkud přePetrováno, volím pro jednotlivé Petry číselné označení. P. Šťastný dále jen Petr první, P. Vyslyšel - Petr druhý a P. Slíva - Petr třetí.

Radek Škuthan předvedl výstavní zahájení, kdy svého soupeře pozičně dusil, stále mu ubíral pole pro jeho figury a bránil jakékoli protihře. Pan Jílek nakonec obětoval nekorektně figuru a ukončil tím své trápení.

Má partie patří k těm, co nebyly zcela vyhrané do dvacátého tahu, nicméně vcelku rychle jsem černými vyrovnal a využíval chybiček soupeře. Pan Protiva pak okolo třicátého tahu ztratil pěšce a pak v panice vyměnil spoustu figur, v čemž jsem mu samozřejmě nebránil. S pěšcem navíc a lepším jezdcem proti střelci jsem pak koncovku dovedl do vítězství.

Na první desce náš "první Petr" hrál s panem Lančaričem docela zajímavý dámský gambit, kdy na první pohled vše vypadalo vyrovnaně, ale stále zde bylo to jedno tempo navíc pro bílého. Petrův soupeř se pak pustil do špatné kombinace výměny figur a zjevně nedopočítal variantu až do konce, protože skončil s figurou v mínusu. Opravdu zajímavá pozice, kdy se již hrálo bez dam a zdálo se, že černý zachrání díky šachu svého jezdce, ale bílá věž napadla jezdce a zároveň si připravila zdvojení na sloupci, kde visel černý střelec, krytý jen jednou věží. Inu Petr první, je hoden své nové přezdívky :-)

Lindě se také povedla partie proti Aleši Krupkovi. Opravdu už někdy v 11. tahu hlásí Stockfish 2,něco+ pro bílého, stále ještě při zavřené pozici. To se samozřejmě dá ještě pokazit mnoha způsoby, ale Linda ani na chvíli nezaváhala. Po té co přetáhla v boji o sloupec "a" většinu soupeřových figur na dámské křídlo, rozbila pěšcovou strukturu před černým králem a obětí střelce uvolnila cestu věži k matovému útoku. Soupeř trojtahový mat uviděl a kapituloval.

Petr třetí - Lindy otec si také parádně zahrál. Pečlivě vyrovnal hru a pak krásnou malou kombinací připravil soupeře o dva pěšce. Karel Heřt už sice není mládežnická kategorie, ale nevzdával se a beznadějnou pozici tahal až do matu.

Bohuslav Kučera poslední dobou hraje velmi pečlivě a na šesté šachovnici vzdoroval černými panu Jarinovi. Také tady došlo velmi brzy k vyrovnání hry a pak ale bílý nekorektně obětoval střelce za pár pěšců a zdánlivý útok. Ten byl v několika tazích odvrácen a hra bílého začala připomínat bití hlavou proti zdi. Nakonec jsme ještě viděli další oběť kvality be nějakého rozumného vysvětlení a Bohuslav zakončil partii také obětí kvality, která ovšem nemohla být akceptována pro slabou první řadu a matovou hrozbu.

Na našem kontě naskočilo 6,5 bodu a dohrávala se poslední partie. Naše barvy hájil Štěpán Urbanský jehož soupeřem byl Albert Minařík. Nezasvěcenému pozorovateli by mohlo natahování poslední partie připadat jako nemístné zdržování při tak jasném výsledku, ale chyba lávky. On chce každý vyhrát a celkový počet bodů se nakonec družstvu také hodí. Štěpánova partie kopírovala poněkud jízdu na horské dráze. Bílý zvolil divokou variantu, ale černý převedl hru do klidných vod. Pak v průběhu hry byl Štěpán prý dvakrát prohraný, ale jeho soupeř dvakrát vítězné tahy nezaznamenal. Nakonec černý nekorektně obětoval kvalitu a tady už Štěpán nepustil výhodu ze svých rukou. Svými věžemi zablokoval soupeřovi ambiciózní pěšce, aby nakonec vrácením kvality přešel do jasně vyhrané věžovky.

Tak se zadařilo převelice, všechny chválím a soupeřům čest. Příště hrajeme zase doma a v tomto duchu bychom mohli pokračovat.