Ke konci se pomalu chýlící krajská soutěž družstev tzv. KP dvojka se začíná prolínat se začínající plesovou sezónou, což s sebou přináší stále obtížnější možnosti sestavovat tým na jednotlivá utkání. Problém mají pravděpodobně všechny šachové kluby, protože i náš nedělní soupeř přijel na zápas bez svých hlavních opor na předních deskách. U nás byl naopak problém obsadit sedmou a osmou šachovnici, což se nakonec povedlo díky Štěpánu Jakoubkovi a Tymo Bytkovi.
Náš celek nevykazoval výrazných slabin, ač byl posunut o dvě místa, protože nehráli Petr Vyslyšel a Radek Škuthan. Jako jediný po plese si troufl přijít hrát Štěpán Urbanský, který svou partii poměrně rychle zakončil remízou a mohl jít opět dospávat. Rychlost se tentokráte nevyplatila Tymovi, který se brzy dostal pod tlak a jeho pověstné taktické kousky tentokráte soupeř prohlédl.
Hned ze začátku jsme tedy prohrávali, nicméně situace na ostatních stolech dávala důvod k optimismu. Na šesté šachovnici hrající Petr Slíva svého soupeře naprosto přehrál a brutální materiální převahu uplatnil k jednoznačné výhře. Od této chvíle jsme měli vyrovnáno a zápas se otáčel v náš prospěch.
Má partie se odehrávala na druhé desce proti panu Ježilovi. Spotřeboval jsem k vyrovnání trochu více času, ale pak soupeř zaváhal a nechal mne rozehrát špatného střelce, který mi v okamžiku přinesl výhodu. Po nepřesné obraně bílého jsem získal pěšce s další výhodou a přivedl hru blíže ke koncovce. Nakonec jsme tak daleko ani nedospěli, protože jsem ještě získal figuru a soupeř kapituloval.
Zatímco v mé partii byla alespoň část hry vyrovnaná, na první šachovnici pan Hladík nestačil na pečlivou přípravu Petra Šťastného a už v zahájení se dostal do problémů. Petr pak ve střední hře získal figuru, pak další a s dvěma střelci navíc se pustil do útoku na královském křídle. Dopadlo to tak, jak bychom asi všichni čekali, partie končila někdy po třicátém tahu v náš prospěch. Teď jsme již vedli a šlo o to vedení udržet.
Zde přišel ke slovu Štěpán Jakoubek, který svého soupeře pana Kostrhuna přehrál především takticky. Napřed získal taktickým obratem kvalitu, pak vnikl svými věžemi na předposlední řadu, kde získal celou věž, kterou pak vyměnil v rámci zjednodušení pozice za figuru. Mohl si to dovolit, soupeř stál pasivně a nezbývalo mu než přihlížet. Štěpán si pak vytvořil volného pěšce na dámském křídle, kterého pomocí materiální převahy dotlačil až k sedmé řadě. Soupeř po té vzdal a my měli tím pádem vyhraný zápas.
Dohrávaly se ještě dvě partie, které ale byly velmi zajímavé. Bohuslav hrající proti soupeři s krásným šachovým jménem "Střelec" čelil zcela neortodoxnímu zahájení 1. f4 ..., 2. d4 ..., 3. e3 ... Hra vypadala celkem vyrovnaně, kdy zablokovanou pozici se snažili oba soupeři řešit na dámském křídle. Nakonec výhodu získal soupeř, když vnikl jezdcem do černé pozice a získal místo kvality celou věž. Zbytek se již hrál na jednu branku. Tato prohra nás nemusela nijak mrzet, protože o výsledku již bylo rozhodnuto a ještě dohrávala zajímavou pozici Linda.
Ta se po počáteční výhodě a zisku pěšce najednou dostala pod prudký útok, ze kterého se musela vykoupit odevzdáním dámy za dvě věže. Materiálově byla tedy výhoda na straně Lindy, ale pozice byla dost otevřená a její král byl vystaven neustálému napadání soupeřovy dámy. Lindě se nepovedlo rozehrát své věže jak by bylo potřeba a po více než čtyřech hodinách hry nakonec končila opakováním tahů. Partie jistě instruktivní, bude určitě předmětem analýz jak takovéto pozice hrát.
Takže úspěšně jsme zabojovali, před posledním kolem setrváváme na druhém místě v tabulce a těšíme se na kolo poslední ;-)
