V neděli 25.1. čekal na náš tým soupeř z druhé poloviny tabulky a sice "Svádov Olšiny B". Po té, co proběhly přes internet organizační pokyny, probudil se i náš kapitán a ozval se motivačním emailem. Čekali jsme co originálního tentokrát vymyslí a nestačili se divit. Krom ceny za nejhezčí partii vybral tentokrát ještě motivační "anticenu" za partii nehorší !! Jednalo se o dekorační talíř z Voroněže, připomínající cetky ze sovětské minulosti. Vrcholem motivace je však povinnost si doma talíř na 14 dní vystavit.
Věřte, že po shlédnutí anticeny si každý z nás dával pozor, aby partii nepokazil.
Po předchozích dvou kolech jsme nastupovali opět v základní sestavě a s velkou chutí vyhrát. Po cca půlhodinové cestě auty jsme se sešli před hostincem ve Svádově, kde hrají naši oponenti. Pro naše obveselení nám kapitán předvedl obě ceny, digitální hodinky a talíř, a ještě rozdal pár DVD ze své diskotéky. Já jsem, jak jsem minule slíbil, vrátil lahvinku vína Milanovi Křehlovi, protože jeho partie z minulého kola byla hezčí. Pokud vážený čtenář neví oč se jedná, odkazuji jej na článek o našem minulém vítězství.
V klubovně Svádovských byla opravdu hrozná zima. Představa, že tu budeme několik hodin sedět mne naplňovala hrůzou. Kapitán soupeřova týmu nám vysvětlil, že prý hostinská zapoměla zatopit, ale že už to pustil. Kotel za barem svítil ale radiátory byly stále studené. Opět jsem zaznamenal, že v týmu Olšinek panuje nervozita. Ještě kolem desáté teprve stavěli šachovnice, jeden stolek byl v "zelené tmě" těsně vedle schodiště. Zrovna vycházel na šestou šachovnici, na které hraje náš kapitán, který si vymínil jeho přestěhování na světlejší místo. Ještě jsme vyslechli pár poznámek ve smyslu ať si dáme pozor na chyby v soupisce, jinak budem zkontumováni a začal zápas. Hrát se začalo zhruba v okamžiku, kdy studené radiátory měnili pozvolna status na vlažný.
Soustředil jsem se na svou partii, ale nemohlo mi uniknout, že na první šachovnici reklamovali hodiny, které nepřičítaly čas. V zahájení jsem se nenechal soupeřem přetlačit a někdy kolem dvacátého tahu se miska vah začala naklánět ve prospěch mých, bílých figur. Došlo však k další reklamaci, kdy si můj soupeř omylem napsal podruhé svůj tah a snažil se mne přesvěčit, že mám v zápisu o tah méně. Dokonce přiběhl kapitán soupeřova týmu, který zároveň plnil funkci rozhodčího. Zjistilo se, že mám vše v pořádku a rozhodit jsem se nenechal.
Jako první končil Milan Křehla, který černými soupeře přehrál a když jsem se v polovině své partie šel protáhnout, už venku spokojeně kouřil. Jeho partii si tentokrát moc nevybavuji, ale spokojme se s konstatováním, že protivníka opět (a velmi rychle) rozsekal.
Jako další končil Milan Maščák, který tentokrát nehrál soustředěně a nekolikrát pozičně chyboval. Zaslechl jsem zpoza sálu někoho ze soupeřova týmu jak razantně komentuje: "Tak. Jedna - jedna." Na barovém pultu mají Svádovští papírový ukazatel skóre, celkem roztomilá věcička, zvláště na konci zápasu se nám líbila.
Na první šachovnici se rozehrála dost složitá hra, plná taktických motivů, zcela mimo teorii. V této nestandardní pozici se lépe zorientoval náš borec, Petr Šťastný, a soupeře v taktice přehrál. Zajistil nám tím vedení, to už v klubovně nikdo nehlásil. Ukazatel skóre jsme pak začali přehazovat sami.
Moje partie se vyvíjela pro mne stále příznivě. Upevnil jsem pěšcovou strukturu na dámském křídle, na královské jsem namířil oba střelce a zahájil útok. Soupeř obranými tahy oslaboval pozici až se odhodlal k výměně dam se ztrátou pěšce. Pak již nastoupila má dvojice střelců, která proklestila cestu krajnímu pěšci do dámy. Zhruba ve stejném čase končil vítězně partii také Vašek Bartoš, který byl po maturitním plese, již víceméně střízliv, ale se značným spánkovým deficitem. Teoreticky tak mohl být adeptem na anticenu za nehorší partii on, vůbec bychom se tomu nedivili, ale prakticky svého soupeře smetl ze stolu a v partii naprosto dominoval. Vedení v zápase jsme tedy upevnili.
Na zbytek partií byla radost pohledět. Jirka Jirásků útočil černými na bílého krále a zjevně se i snažil útočit na prvenství o nehezčí partii. Místo prostého bum šach, sebrat střelce hrozit matem, ještě vymýšlel jemnůstky v objektivně vyhrané pozici. Jeho soupeř to po cca pěti tazích uznal také a my šli otočit ukazatel skóre na stav 5:1 . Pavel Kirs hrál v neděli již devatenáctou partii v řadě. Zúčastnil se totiž dvou na sebe navazujících turnajů v rámci "Czech tour" Open Praha a Open Mariánské Lázně. Evidentně byl rozehraný. K jeho partii jsem přišel až později, to již získával figuru. Když dohrál Jirka Jirásek, měl Pavel najednou místo jedné figury navíc už dvě a jeho soupeř vymýšlel jak vlézt alespoň nějak do patu. Nezdařilo se a skóre pro nás poskočilo na 6:1. Jako poslední dohrával Karel Orsák. Tentokrát se vyburcoval k soustředěnému výkonu, při představě talíře, který by si musel doma vystavit, měl dokonce ve střední hře i šance na výhru. Ke konci partie však jeho soupeř získal protihru díky volnému pešci a partie dospěla do remízy.
Naše pravidelné, pozápasové analýzy v teplické hospůdce "U černé kočky" získávají na popularitě. Opět se mezi námi objevil Vláďa Hadraba, který dorazil také z vítězného zápasu teplického "Áčka". Mimochodem bodovali v Mostě 5 1/2 - 2 1/2. Byli jsme potěšeni, ale jen do té doby, než začal lanařit našeho Vaška do druhé ligy. Po bouřlivé reakci všech přítomných toho však musel zanechat a pod pohrůžkou vykázání z našeho středu už jen komentoval přehrávané partie.
Pěkných partií bylo hned několik, ale nejvíce se nám líbila Petrova taktická přestřelka. Takže jsme jednomyslně určili jako nehezčí partii tu jeho. Milan si s anticenou za nejhorší partii vykopal jámu sám a bylo dohodnuto, že nám pošle fotografii vystaveného talíře u sebe doma. Naštestí jsme tuto cenu ustanovili jako putovní, takže po dalším kole klidně může změnit majitele.
Vítězství 6 1/2 - 1 1/2 je zatím naším nejvyšším vítězstvím v KP dvojce a "Céčko" stále setrvává v čele tabulky. Soutěž se už přehoupla přes polovinu a my se těšíme na další zápasy.
