Družstvo ŠK Teplice D vyrazilo 1.2.2015 pod Stropník, do Oseku. Čekali tu na ně tradiční pohodoví soupeři, příjemná klubovna v DDM i konvice plná ovocného čaje. Na tomhle zápasu bylo krásně vidět, jak šachy spojují generace, kapitán domácích Ján Nemeček se narodil v roce 1932, náš nejmenší hráč Honzík Václavík v roce 2006, jejich věkový rozdíl si dopočítejte sami… Protože šéf teplického týmu nominoval k partiím pět nezletilců, ujala se role dodavatele druhého doprovodného vozidla naše rodina a vzali jsme s sebou i pitbula Chucka. Počasí bylo totiž nešachové, vycházkové, člověk by psa vyhnal. Déčko včetně nehrajícího kapitána nastoupilo v oddílových dresech a jak to hned pěkně vypadalo!
Morálku kazil jen Chuck (na fotografii úplně vlevo dole), loudil totiž od hráčů bez rozdílu ela a oddílové příslušnosti jejich svačiny. Samotný zápas byl zajímavý, osečtí si hned na začátku zakázali poraženecké myšlenky, místo remíz nabízeli našim hráčům oplatky. Průběh partií opět komentuje přímo kapitán Déčka Paľo Kufel:
,,První únorovou neděli jsem v Oseku zažil nádherné dopoledne. Honzík Václavík – teprve devítiletý hošík – ve svém historicky prvním utkání v krajském přeboru zvítězil nad svým o čtyři roky starším soupeřem, který už krajský přebor hraje druhý rok. Navíc Honzík hraje nebojácně a jako jediný z „mrňousů“ hraje sicilku. Pojďme ale na samotný začátek…
Do Oseku jsem tentokrát nominoval Kamilu, Michala, Palka, Kryštofa a Honzíka. Kamila přijela s rodiči a Chuckem Norrisem…
Na první desce Kamila čelila orangutanovi! Pán Vyhnálek toto zahájení hraje už bezmála 25 – 30 let. Jedná se o nepravidelné zahájení. Nikdy nebylo nějak významněji rozšířeno na velmistrovské úrovni, pokud se objevilo, často to byl výsledek psychologicky zaměřené taktiky a snahy vyvést z míry soupeře a zavést ho mimo teorií dobře prozkoumané úvody (a znehodnotit tak jeho teoretickou přípravu). No, myslím, že se to pánu Vyhnálkovi podařilo a Kamila musela tvořit přímo za šachovnici. Nic nemohla hrát náhodně... . Nevýhodou je už samotný pofidérní postup pěšce b2-b4-b5, který zabírá čas bez zřetelnějšího pozičního efektu (v konečném důsledku dámské křídlo bílého zřetelně oslabuje), takže se bílý do značné míry vzdává výhody prvního tahu a černý by měl bez potíží vyrovnat hru. Navíc pán Vyhnálek už ve třetím tahu hraje a4. (?)
Sokolského hra (přezdívaná orangutan) je šachové zahájení charakterizované tahem 1. b4. Označení orangutan zavedl polský velmistr Savielly Tartakower (r. 1924), který po návštěvě ZOO prohlásil, že mu postup pěšce 1. b4 s dalším b5 připomíná šplhání orangutana na větev.
Kamila zaknihovala půl bod. Myslím, že byla spokojená.
Na druhé desce Michal Vacek čelil sicilské obraně. Dvakrát po sobě jsem s Michalem hrál toto zahájení za černé. Michal vždy stál pevně. I v Oseku byl už v 7. tahu vyhraný… . Michal kazí soupeři rošádu a má velkou poziční převahu. Ještě i koncovka je vyhraná…., pak následuje zkrat. Michal dovoluje soupeři postavit dámu a bohužel dostává mat.
Michal si oblíbil Morra gambit, který se neobjevuje mezi hráči světové špičky, v nižších soutěžích je ale běžné se s ním setkat. Bílý obětovává pěšce za aktivní hru a tlak na sloupcích d a c. Na první dojem gambit vypadá jako laciné zahájení. Bílý obětuje už ve třetím tahu pěšce s prostou myšlenkou urychlit vývin. Vypadá to jako něco, co by mohlo být zábavné v internetových bleskovkách, ale nic víc. Přesto, dle slovenského mezinárodního šachového velmistra - Ľubomíra Ftáčnika – je Morra gambit „téměř korektní“, který by se neměl podceňovat.
Na třetí desce Palko čelí Rétiho hře. (1. Jf3). Rétiho hra, případně též Rétiho systém je šachové zahájení, které nese jméno československého šachisty Richarda Rétiho, který je použil roku 1924 při utkání s tehdejším mistrem světa José Raúlem Capablancou, partie nakonec skončila Rétiho vítězstvím.
Pan Nemeček zvolil vyčkávací taktiku, co asi zahraje černý? Od černého to chce znát teorii, hra může přejít do jiných zahájení, např. do různých variant dámského gambitu či sicilské obrany. Kdo z mladých se ovšem v současné době zabývá šachovou teorii? Pán Nemeček v zahájení Palka vyškolil. Hra měla spád, hrálo se s opačnými rošádami. Palko měl svou partii ztracenou v 15. tahu, za 35 minut. Pak se Palkův soupeř lekl vítězství a namísto toho, aby se soustředil na mat, si z ničeho nic mat nechává dat! Neskutečné!!! Palko vítězí.
Kryštof na čtvrté desce čelí Philidorové obraně. Měl by vědět, že nejlepší pokračování je obsazení středu tahem 3. d4.
Philidorova obrana je jedním z nejstarších šachových zahájení. Poprvé byla zmíněna již v göttingenském rukopise (nejstarší známá kniha, věnující se modernímu šachu, je uložen v Univerzitní knihovně v Göttingenu) pocházejícím z r. 1471. Toto zahájení úspěšně hrál a rozebral jeden z nejlepších šachistů 18. století François-André Danican Philidor.
Po 3. d4 černý buď mění pěšce exd4, čímž přenechá bílému převahu v centru, které se později snaží napadat, nebo volí Hanhamovu variantu (3…Jf6 4. Jc3 Jbd7), kde v pasivnější pozici drží v centru napětí a připravuje protihru na dámském křídle. Hra může pokračovat například takto: 5. Sc4 Se7 6. 0-0 0-0 7. Ve1 (méně časté je 7. De2) 7… c6 8. a4. Bílý zde má aktivnější rozestavení figur. Černý ale není vůbec bez šancí a díky pevné pozici je jeho hra plně obranyschopná. Kryštof po obrovské hrubce soupeře nakonec vítězí.
Za pátou desku usedl Honzík Václavík. To mrně malé ani nevědělo, jak se zapisují tahy. Musel jsem mu pomáhat. Malý Honzík doposud hrál jenom krátké rapidové partie. Musel jsem se smát, když Jeník vyjádřil své obavy ohledně času. Když se totiž Jeník dozvěděl, že bude muset zapisovat, bál se, že padne na čas.
Honzík své první tahy zahrál v pořadí: 1. … c5, 2. … d6, 3. … g6. To mrně malé si oblíbilo draka! A ten pálí, škrabe a drápe. Honzík hraje agresivně, už v 15. tahu jeho a – věž se ocitá na poli g5. Kde se tam vzala? Jeník hrozí matem a bere střelcem pěšce na h3 – známa to finta s vazbou na krále. Partie pokračovala až do koncovky. V ní má Honzík o pěšce víc, navíc Michal Fobl má „hroznou“ pěšcovou strukturu. V této chvílí má Honzík věž, střelce a čtyři pěšce, Michal jezdce, věž a tři volné pěšce. Honzík si ovšem neví rady s pochodem pěšce na dámu. Nepochopitelně mění pěšce za svou věž. Partie je ztracená…, myslím. A další Michalův pěšec směruje na dámu… Pak ale hrubě chybuje i Michal, ztrácí věž, po šachu černopolním střelcem. V této chvíli má Jeník dva pěšce směrující na dámu, jeho soupeř jezdce. Nakonec se Honzíkovi daří postavit dámu a soupeř se vzdává…. Mám obrovskou radost. Jeníkovi, pokud u šachů zůstane, předpovídám skvělou budoucnost.
V Oseku jsme zvítězili 3,5 – 1,5. Víc než vítězství je ale fakt, že máme ve voze dalšího šachistu….“
Fotky najdete zde
Déčko si po mládežnické výhře povyskočilo do první poloviny tabulky, mládežníci mají teď 9 bodů za 2 výhry a 3 remízy. V týmu se zatím během sedmi utkání vystřídalo jedenáct šachistů, kápéčkovým křestem prošli Nikita a teď Honzík. No a vo vo vo to tu jde!
