SK Teplice C - TJ ČSAD Libouchec 7 1/2 - 1/2. Rád bych v úvodu článku předznamenal, že si všech soupeřů vážím a nechystám se nikoho ponižovat. Nadpis nicméně zcela koresponduje s dosaženým výsledkem. Ale všechno mohlo být jinak ...
Sedmé kolo "KP dvojky" předznamenala prudká změna počasí, když v Teplicích přes noc nasněžilo cca 15 centimetrů. Na hráče šachu zapůsobila sněhová nadílka jako skvrny na slunci. Tolik přehlédnutí a chyb jako v tomto utkání v letošní soutěži nepamatuji. Ale popořadě:
Naši soupeři dorazili se čtyřmi náhradníky v sestavě včas a v dobré náladě. Připomnělo mi to naše výjezdy, protože u nás panuje dobrá nálada vždy a tuto vlastnost považujeme za jednu z našich silných stránek. Krátce po desáté jsme zahájili hru, tentokrát jsme nepromítali partie na plátno, protože kiksla technika. Milan si příště určitě vezme správný kabel ...
Na mojí šachovnici se odehrál horor (alespoň pro mne), kdy jsem zaspal v zahájení a po osmém tahu jsem byl prohraný. Naštěstí jsme to ani já ani můj soupeř nezjistili a prošli jsme takříkajíc okolo vyhrávající varianty. Stačilo aby soupeř obětoval jezdce na f7 a mohl jsem jít domů. Na třetí šachovnici Jirka Jirásek vedl mohutný útok na černého krále, ale místo aby zvolil přirozené otevření "h" sloupce, pozici zkomplikoval a černý - pan Weiss vyrovnal hru.
Na poslední šachovnici Pavel Kirs poměrně dlouho hrál vyrovnanou partii s Jane Kudrnou - hráčem s ELO 1000. Až ve střední hře udělal jeho soupeř několik chyb a Pavel s převahou figury a dvou pěšců na dámském křídle partii vyhrál. Karel Orsák si tentokrát vedl skvěle, stál aktivně a ve střední hře mohl získat figuru. I zde však oba soupeři tuto možnost přehlédli. Soupeř, pan Voleman, pak v časové tísni nabídl remízu, kterou Karel po poradě s kapitánem přijal. Vedli jsme 1 1/2, ale na ostatních šachovnicích to vypadalo většinou vyrovnaně. Jen naše jednička Petr Šťastný drtil silným útokem pana Bürgermeistera. Nicméně i v této jinak krásné partii došlo k nepřesnosti, když v osmnáctém tahu mohl Petrův soupeř dočasně obětovat jezdce a zlikvidovat strašné, bílého středové pěšáky a téměř vynuceně přejít do remízy.
Na mojí šachovnici se mezitím situace obrátila. Díky několika výhodným výměnám vnikla má věž na soupeřovu druhou řadu a inkasovala pěšce. Po té co jsem chladnokrevně inkasoval dalšího pěšce, mohl soupeř vynutit remízu, ale tuto možnost opět nevyužil. Má pozice se upevnila a postupnými manévry jsem získal víc prostoru a matový útok na soupeřova krále. Soupeř opět přehlédl, takže jsem nakonec matil a dost jsem si po partii oddychl.
Krátce po mně končil vítězně Milan Křehla, který měl také soupeře s ELO 1000 a na své poměry hrál partii nezvykle dlouho. Soupeře postupně přehrával, ale tentokrát se nekonaly žádné divoké kombinace, jen postupné uplatnění poziční převahy. Díky za něj ...
Pak jsme sledovali konečnou fázi na první šachovnici, kde už to bylo na jednu branku. Petr postupem pěšců rozbořil soupeřovu obranu a matil na poslední řadě.
Vašek Bartoš se tentokrát projevil jako trpělivý stratég, když v opticky vyrovnané partii vytušil vyhranou pěšcovou koncovku. Jeho soupeř mu dovolil krytého, volného pěšce na královském křídle a po výměně figur se od něj nemohl hnout králem. Vaškův král postupně přešel na dámské křídlo a než začal sbírat bílé pěšáky, soupeř vzdal.
Zajímavý průběh měla také partie našeho kapitána Milana Maščáka, který z vyrovnané pozice díky soupeřovým chybám vytěžil napřed jednoho a pak i druhého pěšce. Místo aby je začal uplatňovat, nechal si vniknout soupeřova krále na své dámské křídlo, aby jej tam nakonec zmatil.
Jako poslední dohrával Jirka Jirásek, dle mého názoru remízovou pozici. Dokonce nabídl výměnu jezdců, po které byla již remíza vynucená, ale nějakým zázrakem se mu podařilo soupeři vsugerovat, že pěšcovka je vyhraná za bílého, což nebyla pravda. Po té co pan Weiss koně nesebral stál již hůře a Jirka uplatnil poziční převahu k zisku krajního pěšáka a najednou byla partie vyhraná. Pan Weiss nakonec spadl na čas. Připsali jsme si sedmý bod, který se bude na konci soutěže určitě hodit v případě, že by rozhodovalo o předních pozicích skóre.
Nejvyšší vítězství od začátku soutěže jsme šli nakonec oslavit jen ve čtyřech, nicméně do naší analytické laboratoře ke "Kočce" dorazil i předseda oddílu Radek Bayer, který hrál v Mostě za naše "Áčko". Pochlubil se těsnou výhrou "A" týmu i svou velmi pěkně vedenou partií. Také nám pomohl rozšifrovat Petrův partiář, tedy partii Petra Šťastného, která byla komisí označena opět za nejhezčí v zápase. Anticena, která čekala na hráče s nejhorší partií, tentokrát nebyla udělena. Mne minula o vlásek a Milan Maščák si může ten příšerný talíř schovat do skříně. Detaily o anticeně a jejím prvním přidělení najdete v minulém, oslavném článku.
