... aneb jak je důležité míti Filipa.
Nedělní duel dvou Céček, tedy "SK Teplice C" a "SK Děčín C" měl rozhodnout o konečném vítězství teplických v Krajském přeboru II. sk. B. A také se tak stalo. Nutno podtrhnouti, že za velmi dramatických okolností.
Sám jsem se z pracovních důvodů zápasu neúčastnil a jen jsem trnul celé dopoledne a bránil se nutkání někomu z týmu zavolat o informace. Představa, že bych náhodou odhalil kolegu s nevypnutým telefonem mne vždy odradila. Někdy kolem třetí mi na dálnici uprostřed rakouských Alp zazvonil mobil a kapitán Milan Maščák mi sděloval radostnou novinu: "Tak jsme vyhráli ... bylo to těsný ... chtěli nás porazit, postavili proti nám Papayovce..."
Zpráva jen vzbudila mou zvědavost. Nyní, kdy mi někteří kolegové dali zprávu o průběhu, mám již ucelenou představu, o kterou se s vámi podělím.
Celé drama začalo tím, že Jirka Jirásek, symbol solidnosti, si zapomněl přenastavit hodiny na letní čas a protože je dojíždějící, pěkně týmu zatopil. Zde musíme vyzdvihnout improvizační schopnosti našeho kapitána, který celou situaci bravurně nadirigoval. Jedno auto jelo do Děčína a druhé čekalo na nádraží. Za volantem Milan Křehla - amatérský závodník, bylo důležité že zpožděný vůz povede právě on. Dohnal cestou cca 15 minutovou ztrátu. Nicméně stejně druhá skupina dorazila do Děčína o čtvrt hodiny později. Zde musíme poprvé vyzdvihnout sportovního ducha soupeřů, kteří čekali se zahájením zápasu na příjezd druhého vozu.
Dalším dramatickým prvkem, který proběhl ještě před nedělí, bylo shánění náhradníka, když nikdo z osvědčených nemohl. Nakonec se uvolil náš nadějný dorostenec Filip Zeman, který se pravidelně zúčastňuje klubových přeborů a kříží tak zbraně i se silnějšími soupeři. V družstvu svým výkonem všechny potěšil, svou partii vyhrál a přispěl tak k celkovému vítězství.
Milan Křehla, nejen že umí rychle jezdit, umí i rychle rozhodovat partie. Tentokrát k tomu potřeboval 27 tahů a prosím vás, pokud by vás někdy napadlo zahrát proti němu Philidorovu obranu, počítejte s tím, že vás rozseká na kusy.
Svou stoprocentní neporazitelnost ztratil v tomto zápase Pavel Kirs. Oba Papayové - otec se synem - převyšovali své protivníky Milana Maščáka a Karla Orsáka o cca 300 ELO bodů a neměli problém své partie vyhrát. Nicméně na třetí šachovnici Jirka Jirásek, ještě plný adrenalinu z ranního sprintu porazil svého soupeře Jaroslava Purkyrta a skóre zápasu bylo opět vyrovnané 3 : 3.
Teď už se dohrávalo na prvních dvou šachovnicích. Zde je potřeba připomenout že lídr děčínského céčka Michal Babička se zná velmi dobře s naším Vaškem Bartošem a mohl tak připravit svého kolegu Ondřeje Lešáka na finesy, které Vašek rád používá. Všichni co již odehráli se semkli kolem prvních dvou šachovnic a právě Vaškova hra je dováděla "do stavu nepříčetnosti". Vašek měl někdy v 36. tahu na hodinách jen 40 vteřin a každý tah prováděl těsně před spadnutím praporku. Jednou to byly údajně jen 2 vteřiny. Nakonec partie po časové kontrole dospěla do remízy. Šachisté sledující partii zestárli o několik let.
Poslední dohrávaná partie byla mezi Michalem Babičkou a Petrem Šťastným. Petr měl rovněž horší čas, ale v průběhu partie si vydobyl slušnou výhodu, kterou bylo potřeba za stavu 3 1/2 : 3 1/2 realizovat. Zde musíme podruhé smeknout před sportovním duchem děčínských, když Petr v 48. tahu našel cestu k výhře a zapomněl v důsledku únavy zmáčknout hodiny, jeho soupeř jej na to upozornil.
Teplické céčko tímto definitivně zvítězilo v Krajském přeboru II. skupiny B a jeho postup do Krajského přeboru nemůže ohrozit ani případná prohra v posledním kole. Nicméně, něco mi říká, že se žádná prohra konat nebude :-) ale naopak velkolepě oslavíme všechna naše vítězství.
