ŠK TEPLICE

  • 0001.jpg
  • 0002.jpg
  • 0003.jpg
  • 0004.jpg
  • 0006.jpg
  • 07.jpg
  • 0010.jpg
  • 0011.jpg
  • 0012.jpg

Oznamujeme ukončení pořádání turnaje Teplice Open pod hlavičkou ŠK Teplice, spolek
IČ: 228 15 945, se sídlem: Teplice, Masarykova 29.
Tento turnaj bude pořádat nově založená společnost s velmi podobným názvem našemu klubu:
Šachový klub Teplice, spolek IČ: 075 88 488, se sídlem: č.p. 139, 415 01 Srbice
zapsána do spolkové rejstříku 16.11.2018.


V sobotu 8.11. se v již tradičních prostorách školní jídelny vedle teplického gymnázia uskutečnil už 36. ročník turnaje žákovských družstev.

 

Turnaj historicky vzniknul v roce 1979 jako vůbec první podobná akce tohoto druhu v tehdejším Severočeském kraji. Předcházel mu ještě 1. ročník turnaje družstev dorosteneckých (v roce 1978), to vše jako součást tehdy spontánně vznikající celostátní akce turnajů mládeže "Velká cena Československa“. Přestože Velká cena Československa jako taková zanikla s rozpadem federace, tradice turnaje v Teplicích pokračuje nepřetržitě až doteď, čím jsme podle dostupných pramenů v nepřetržitém pořádání podobných soutěží druzí v republice hned za legendárními "Šachovými Zaječicemi". Podoba turnaje se v průběhu let měnila, hrála se jako soutěž čtyř- či pětičlenných družstev, občas s povinným mladším žákem nebo dívkou, občas bez těchto povinností. Měnil se i počet zúčastněných, od cca 15 družstev v letech chudých, až po skoro 50 v dobách nejlepších. V poslední době se tento počet ustálil na 20 – 25 a tak tomu bylo i letos.

 

Náš turnaj je také součástí minisérie stejných akcí pod názvem „Podzimní velká cena Ústeckého kraje“, otevřeného seriálu tří turnajů pro čtyřčlenná žákovská družstva z ČR i zahraničí.

 

 

 

Tradiční byl začátek turnaje – opět problémy s materiálem Spartaku Ústí nad Labem. Tentokrát sice vedoucí - hodné ústecké šachové maminky materiál dovezly, ze sedmi kusů hodin se ale ukázaly čtvery jako nefunkční hned a páté v průběhu turnaje. Pochopením ostatních týmů byly tyto problémy rychle zažehnány, jiné se již neobjevily a turnaj mohl asi v 10:15 začít. Hned od začátku se ukazovalo, že turnaj letos nebude mít jasného favorita. Favorit papírový, extraligové družstvo CHESS Most, nepřijel totiž v nejsilnější sestavě a tak se o vedení přetahovaly po celou dobu čtyři týmy, které nakonec také skončily na prvních čtyřech místech. Turnaj vyhrál tým ŠK Aurora Praha se ziskem 20,5 bodu a tak na naši čestnou listinu vítězů přibude nové jméno. Jen těsně druhý o pomocné hodnocení také se ziskem 20,5 bodu skončil tým Spartaku Ústí nad Labem – silná ligová sestava Pavelka, Pech, Zahradník a Kalinová hrála opravdu výborně. Bronzové medaile bral se 20 body tým 1. Novoborského ŠK, který přijel včele s úřadujícím mistrem republiky do 14 let a státním reprezentantem Liškou, na mostecké včele s lídrem druholigového týmu dospělých a také státním reprezentantem Vykoukem zbyla nepopulární brambora. Domácímu družstvu A se příliš nedařilo a v sestavě Krutský, Piskač, Burger a Kufel se muselo spokojit se šestým místem. Spokojenost lze vyslovit pouze s výkonem Martina Krutského, který prohrál dvě partie s prvním a druhým hráčem republikového mistrovství a zbylých pět vyhrál, ostatní střídali dobré momenty s horšími. Výsledku přibližně odpovídajícího předpokladům dosáhlo družstvo B (Koval, Králik P., Králik S. a Bakányi), zkušenosti sbírali naši nejmladší v družstvu C a zvláště výsledky Václavíka a Slívy jsou příslibem.

 

 

 

Do budoucna je třeba dát na zvážení, jestli nezakázat v posledním kole utkání týmů z jednoho klubu. Jak se ukázalo i v Teplicích, může to vyvolávat určité pochybnosti.

 

 

 

Na závěr bych chtěl poděkovat všem svým spolupracovníkům za hladký průběh turnaje: Milanovi Křehlovi a jeho výpočetní technice za zpracovávání výsledků, Radkovi Bayerovi a Vaškovi Bartošovi za rozhodování na sále, Palo Kufelovi, Filipu Zemanovi a Michalu Vackovi za spolupráci při řízení našich družstev a vůbec při všem co bylo třeba udělat a v neposlední řadě našim hodným šachovým maminkám paní Piskačové a Kuflové za příkladnou starost o žaludky všech účastníků, k tomu samozřejmě i všem ostatním rodičům, kteří se na zajištění všech těch dobrot podíleli. Pěkné diplomy opět vyhotovil Milan Maščák.

 

 

 

 

 

 

V posledním říjnovém týdnu se v Harrachově konalo Mistrovství Čech mládeže v šachu. Na tuto tradiční podzimní a v rámci českých krajů prestižní akci se vydala i výprava ŠK Teplice. Postup do mistrovských kategorií si zajistili Pavol Kufel, Marek Piskač a Martin Krutský, do doprovodného Národního Openu se přihlásili Filip Zeman a Kryštof Burger. Hlavním trenérem teplických byl Vladimír Hadraba, o šachovou mládež pečovaly členky doprovodného týmu Věra Piskačová a Jitka Kuflová.

Palko Kufel patřil na soupisce kategorie H12 k mladšímu ročníku, stejnou soutěž si může zahrát i za rok. Uhrál čtyři body z devíti, jeho výkon v turnaji byl vyšší než aktuální rating. Palko prakticky obhájil své nasazení, doma si pak prošel záznamy především z prohraných zápasů a z partiářů vytěžil další tréninkový materiál.

Marek Piskač získal ve své kategorii H14 velmi pěkných 50%, tedy 4,5/9. I on prakticky obhájil nasazení a zahrál si zajímavé partie, třeba s pozdějším bronzovým medailistou.

Martina Krutského čekal mezi H16 nelehký úkol. Loni se vyšvihl na páté postupové místo z papírového dvaadvacátého, soupeři ho rozhodně nezařadili mezi favority a pak se nestačili divit. Letos byl Martin už nasazený mezi osmičkou adeptů na republiku a sám potvrdil, že to pro něj byla mnohem horší výchozí pozice. Loni mohl jen překvapit, letos už od něj postup všichni čekali a přiznejme si, to vědomí mnohdy svazuje ruce i mozkové závity. Martin také potvrdil, že se mu lépe hrálo, když byl ve své kategorii mladší ročník (zrovna nedávno jsme si doma vypočítali, že Kamila své poslední tři medaile z mistrovství Čech získala vždy, když patřila k mladším). Martin tak letos omezil doprovodný šachový program, vynechal simultánky, blicák i přednášky a soustředil se na přípravu na své vážné partie. Oproti loňsku se mu hráči v H16 zdáli letos silnější a lépe připravení. S analýzami Martinovi pomáhali GM Petr Velička i oddílový trenér Vladimír Hadraba. Náš šachista tak vlastně při trénování spojil obě osvědčené metody, analýzy partií a procházky na čerstvém vzduchu, za GM Veličkou docházel z hotelu z Rýžoviště do centra Harrachova. Martin si naplánoval zisk šesti bodů, ze začátku se mu dařilo, 3 ze 4.  Pak ale přišlo obávané náročné dvojkolo a na Martina padla trudomyslnost, tentokrát získal 0,5/2 a to znamenalo jediné, v závěru musí uhrát minimálně 2,5/3. A jako správný bojovník to dokázal, v kategorii chlapců obsadil konečné šesté místo a na republiku tak jede! Jeho pocity jsou ovšem typicky smíšené. Na jedné straně radost z postupu mezi republikovou elitu v prestižní kategorii H16. A na druhé straně mírný smutek, v týdnu, kdy se bude konat mistrovství, jsou v Teplicích jarní prázdniny, Martin tak přijde o sedm dní  odpočinku a ani se „neuleje“ ze školy…..  Náš skvělý šachista se už pomalu připravuje na jarní mistrovství, co a jak trénuje tu ale nebudeme konkurenci rozhodně prozrazovat!

 

Oba naši zástupci v doprovodném Openu (ve výsledcích označeném LOK) se svými výkony tentokrát moc spokojeni nebyli. Filipovi se v Harrachově líbilo, ale v turnaji si představoval více uhraných bodů. To Kryštof zas zavzpomínal, jak byli na společném výletě a šli ,,tam, pak do kopce a napravo“, zjevně tím myslel Mumlavské vodopády, Studenov a Čerťák.

 

Gratulujeme všem našim zástupcům na mistrovství Čech k předvedené hře a získaným bodům, moc děkujeme Martinovi za parádní reprezentaci ŠK Teplice, za skvělé šesté místo a postup na republiku! Naštěstí hrál na on-linech, mohli jsme tak jeho partie a bodové zisky sledovat i z domova. Děkujeme i trenérům, pánům Veličkovi a Hadrabovi a všem, kteří teplickou výpravu podpořili a fandili jí.

 

Výsledky všech kategorií najdete zde:

http://chess-results.com/tnr145364.aspx?lan=5&art=0&fed=CZE&turdet=YES&wi=984

 

V listopadu nás čekají další akce, při kterých zase budeme mačkat palce. Mistrovství Čech mládeže do osmi let si zahraje Vojta Kufel, i on se tak podívá do Harrachova za Krakonošem. O postup na republikové finále juniorů se ve Frydku-Mistku při  polofinále  porvou i  Honza Rubeš a Dan Bobek. A na Mistrovství republiky juniorek a dorostenek postoupila Kamila Stránská, po letech se tak opět podívá do F-M a bude zase překračovat oblíbenou hranici mezi Moravou a Slezskem.

Tož Teplice, do toho!!!

 

V neděli 9.10. sehrál tým ŠK Teplice D v KP III druhý zápas této sezóny.  Tentokrát nás čekalo družstvo Bystřanských jezdců, fajn parta chlapů zpoza humen. Když hrajeme u nich „venku“, cítíme se tam stejně jako doma. Letos je los poslal do Mechaniky, snažili jsme se oplatit domácí pohodu kávou nebo čajem. Kapitán Déčka Paľo Kufel nominoval k zápasu pětici nezletilců ve složení Stránská, Zeman, Piskač, Burger a Koval. K popisu partií přidal tentokrát i pár informací z šachové encyklopedie:

,,Teplické Déčko opět ukázalo svou kvalitu. Pan Antonín Kamenský – hráč Bystřanských jezdců – to nejlépe komentoval po své prohrané partií s Markem Piskačem. „Toto družstvo potrápí ještě nejednoho favorita téhle soutěže.“

Po dvou letech, kdy jsme hráli v Bystřanech, jsme odehráli své druhé kolo krajského přeboru Ústeckého šachového svazu III. třídy doma, v Teplicích, v Mechanice.

Osobně jsem se těšil na přátele z Bystřan, hlavně na pana Kamenského, který dává do šachů osobitý vtip, nadšení i šarm. Vždy si vzpomenu na doktora Štrosmajera… (postava ze seriálu Nemocnice na kraji města).

Do druhého kola jsem nominoval i Nikitu Kovala. Mladíka, který si svým postojem i chováním nominaci zasloužil. Bohužel Nikita na svůj první zápas v KP III nebude nejlépe vzpomínat. Jeho soupeř – Jaroslav Lachman – ke své partii nenastoupil. Po 60 minutách jsme tedy kontumačně vyhrávali 1 : 0. Alespoň, chci věřit, že už ví co je Sicilka a Caro – Kann. Nikita mněl možnost si zahrát šachy jak se mnou, tak s Filipem Zemanem.

Bystřanští jezdci se scházeli ke svému zápasu jak švábi. Zápas začal krátce po desáté. Klubovna byla už příjemně vytopena a voněla kávou a čajem.

K první šachovnici usedla dvojice Kamila – Petr Lasík. Kamila rozehrála Španělku. Svou partií hrála nejdéle. Kamila vždy stojí pevně. To je záruka takřka vždy minimálně půlbodu. Na Kamile je vidět, že hru miluje a má ráda, když hra je napínavá. Pan Lasík je kvalitní hráč, Kamila byla s remízou spokojená.

Španělka, spolu se Sicilkou, je dnes nejpopulárnějších šachovým zahájením. Myšlenky tohoto zahájení vydal už v roce 1691 Ruy López de Segura. Podle tohoto španělského šachového mistra a teoretika, občanským povoláním katolický duchovní, je v angličtině pojmenovaná španělská hra – Ruy López.

Jezdci z Bystřan byli za tuhle remízu rádi, vždyť by zápas skončil jinak kanárem…

Na druhé desce nastoupil Filip Zeman. V teplickém Déčku je to nováček, ovšem žádný začátečník. Myslím, že ještě něco spolu zažijeme… Filip je velice usilovným šachistou. Je vidět, že doma přípravu nezanedbává. Svého soupeře  Pavla Svatoně přehrál v miniaturce. Filipův soupeř se vzdal v 11. tahu. Filip hraje raději s černými kameny. Na své soupeře si připravil Caro – Kann. V tomto zahájení je víc než dobrý. Jeho soupeř chyboval hned na začátku a Filip v 11. tahu získává dámu. Filip se cítí v tomto zahájení jako kapr v jihočeském rybníčku…

Za třetí šachovnici usedl Marek Piskač a pan Kamenský. Marek postupným tlakem získává pěšce. V koncovce po výměně těžkých figur je převaha pěšce rozhodujícím faktorem. Marek převahu pěšce umí zužitkovat. Marek byl po výhře neskonale spokojený, vždyť zvítězil s bývalým místostarostou Bystřan! Na třetí desce se hrála francouzská hra. Ta je třetím nejpopulárnějším zahájením po tahu bílého 1. e4. Toto šachové zahájení popsal už v roce 1494 španělský katolický kněz Lucena. Ovšem své pojmenování získalo až po korespondenční partií mezi Londýnem a Paříží, v roce 1834. Mimochodem pan Lucena vydal nejstarší dochovanou tištěnou šachovou knihu, Repetición de amores y arte de Axedrez con CL juegos de partido (Opakování lásky a Umění hry v šachy se sto padesáti problémy).

Kryštof na čtvrté desce musel čelit anglické hře. Jeho soupeř mu brzy odevzdává pěšce, pak získává figuru a v koncovce i věž. Kryštof získává čtvrtý bod.

Anglická hra je čtvrtým nejpopulárnějším šachovým zahájením. Toto zahájení má navíc schopnost přejít do úplně jiných zahájení.  Hra může přejít do dámského gambitu, některé hry do indických obran nebo i holandské obrany. Kromě toho je možný přechod i do Caro-Kannovy obrany či Rétiho hry. Kromě toho odpověď 1…e5 vede k základnímu postavení sicilské obrany s obrácenými barvami a důležitým tempem navíc pro bílého.

Dnes to byla procházka růžovým sadem. Teplické Déčko zvítězilo jasně, s přehledem 4,5 – 0,5.

Už se těším na cestu do Svádova…“

 

Déčko se po dvou kolech vyšvihlo v průběžném pořadí na bronzový stupínek, gratulujeme a držíme palce do dalších bojů!

V neděli 2. listopadu čekala náš tým premiéra v Krajském přeboru 2 skupiny "B", kam jsme se probojovali po velmi úspěšném tažení v KP trojce. Posíleni o dva výborné hráče, Petra Šťastného a Jirku Jiráska jsme vyjeli na zápas v plné sestavě. Oba šoféři, Petr a Vašek Bartoš, nás posbírali po Teplicích a po srazu na Benešově náměstí obě auta vyrazila směr Lovosice. V našem autě panovala živá debata, která v jednu chvíli sklouzla k morbidním tématům, jako jsou sebevraždy z nešťastné lásky, která náš kapitán razantně ukončil. Poté jsme se opět věnovali vzájemnému hecování. Petr zmínil novozelándský rugbyový tým, který proslul předváděním bojového tance "Haka" a navrhoval, že bychom měli také něco podobného nacvičit. V Lovosicích na náměstí, kde jsme vystupovali z aut to vůbec nevypadalo, že přijeli šachisté, tedy jedinci provozující "duševní" sport. Osm chlapů tam řvalo smíchy, když Petr předvedl svou verzi "Haka" na melodii "Rolničy, rolničky". Cestou do klubovny "ASK Lovosice" jsme míjeli dětské houpačky, mašinku a koníka a Pavel Kirs poznamenal k našemu kapitánovi, že pokud vyhrajeme, může se na koníkovi povozit.

V klubovně nás Lovosičtí srdečně uvítali v místnostech, kde působí výtvarný kroužek ZUŠ a měli jsme možnost shlédnout pár keramických výrobků a pec na keramiku. Hrálo se ve dvou místnostech, bohužel v druhé se netopilo, což mne trošku rozmrzelo a nechápal jsem, proč se někteří kolegové svlékají jen do triček. Já jsem se zapotil až cca po patnácti tazích.

Postupně jsme se uklidnili a hra začala. Jako první vypadl Milan Křehla, když zahrál trochu zbrkle, opoměl boj o střed a jeho pozice se rozpadla na kusy. Chodil jsem se ohřívat do místnosti kde se hrálo na 5. až 8. šachovnici, tak jsem sledoval že Karel Orsák stojí vyrovnaně, Milan Maščák také. Pavlovu partii jsem bohužel neviděl, proběhla totiž moc rychle a Pavel do dvaceti tahů rozebral soupeře a vyrovnal tím skóre na 1 : 1. Moje partii se vyvíjela celkem vyrovnaně, poté co jsem v klubovém přeboru prohrál s Petrem Šťastným díky zbrklému hraní, jsem si dával pozor, abych nehrál rychle a prvoplánově. V zahájení, které bylo na šachovnici jsem se rozhodl pro poziční hru a má strategie se osvědčila, kdy cca ve dvacátém tahu mi soupeř dobrovolně vlezl do velmi špatné pozice. Po očku jsem zaznamenal, že na první šachovnici šeptem analyzují ukončenou partii. Podíval jsem se na oba soupeře a z výrazu jejich tváří pochopil, že Petr vyhrál ... super vedeme 2 : 1. Jako další končil partii Jirka Jirásek, hrající vedle mne, kdy ještě chvíli tahal remízovou koncovku v domění, že stojí trochu lépe ... remíza - zatím dobrý.

Zima mi už nebyla, mozek asi vyprodukoval dost tepla, ale i tak jsem nahlédl do vedlejší místnosti a koukám Karel už nehraje, neudržel černými pozici a Lovosičtí vyrovnali stav ... 2 1/2 - 2 1/2. Koukám na Milanovu partii a vidím, že nestojí nic moc, říkám si no to bude o fous. Můj soupeř to celkem rozumně po 29. tahu zabalil čímž jsem opět překlopil skóre na naší stranu, ale Milan po další půlhodině musel vzdát. Poslední kdo dohrával byl Vašek Bartoš. Měl to rozehrané aktivně a je to kluk šikovná, v týmu mu všichni věříme, tak jsme se sesedli kolem jejich šachovnice a drželi palce. Vaškův soupeř byl donucen k odevzdání materiálu, ale jeho pozice vypadala ještě dost pevně. Naštestí pro nás urychlil konec tím, že si pustil věž na osmou řadu a Vašek se dostal k prosazování volného pěšce. Vaškova výhra byla nakonec ta rozhodující, i když samozřejmě rozhodující jsou všechny vyhrané partie, když je to o bod.

Po rozloučení, jsme odcházeli kolem houpaček a Milan s Vaškem neodolali a oslavili naši první výhru jízdou. Pavel Kirs to všechno platil.
Šachový den ještě zdaleka nekončil, po návratu do Teplic padl návrh na společnou analýzu partií v přilehlé pivnici. Jen jsme si skočili pro šachovnici do klubovny, kde ještě dohrávalo naše družstvo "A" s Litoměřicemi. A pak zdravé jádro týmu v hospodě rozebíralo odehrané partie. Tam jsme právě dospěli k názorům, které jsem v tomto článku prezentoval. Je jasné, že KP dvojka nebude taková procházka růžovým sadem, jako byla loňská soutěž, ale start se nám vydařil a to se počítá.

V neděli 19. října byla zahájena letošní sezóna krajských soutěží družstev. Padla mlha, mrholilo, počasí tak vysloveně na šachy… V KP III máme letos jedno družstvo, kapitán Déčka Paĺo Kufel má v týmu ostřílené harcovníky i žáčky, které čeká kápéčková premiéra.

Do Chlumce nominoval Vojtu a Kamilu Stránských, Michala Vacka, Marka Piskače a Palka Kufela.

Chlumečtí organizátoři připravili pro soupeře uvítací výbor, kočku domácí šachovou. Černobílý mourek nás dovedl až do hrací místnosti. Domácí připravili pro zkřehlé hosty teplý nápoj, což byla tentokrát mimořádně příjemná společenská konvence, jak by řekl Sheldon Cooper. V hracím sále jsem se opravdu cítila jak na přednášce fyziků, když se tu sešli hned dva jaderní specialisté (teplický Vojta a litvínovský Libor Bakajsa, poznávací znamení: zamyšlený pohled do dáli a dlouhé vlasy stažené do culíku). Šlo totiž o dvojutkání, litvínovští tu bojovali v rámci KP s domácím Áčkem.

Na našem družstvu je vidět, jak ten čas letí, Marek už skoro přerostl Vojtu, který vážnou partii nehrál už dva roky. Kamila si dříve vozila dětské časopisy o čarodějkách, nyní měla s sebou jako doprovodnou literaturu katalog kuchyňského nářadí. Palko je už zkušený bojovník, jen náš hráč z třetí desky nadále klame soupeře výrazem “Michal Vacek sedící, spící“.

Tolik na úvod k představení týmu ŠK Teplice D. Průběh zápasu popsal kapitán Paľo Kufel:

„Zdravím Vás, vážení šachoví přátelé. Teplické Déčko čekal v prvním kole krajského přeboru III. třídy skupiny “B” soupeř z nedalekého Chlumce. Z Teplic jsme vyjeli po 9,15 hod. dvěma auty. Druhý řidič – Vojtěch Stránský – přivezl i našeho nejoddanějšího fanouška – Lenku Stránskou.

Za teplické Déčko nastoupil tedy i náš rekreační hráč Vojta. Ten ze zahájení nevyšel nejlépe, v chladných anglických vodách se mu příliš nelíbilo…

Pojďme ale na začátek. Na obecním úřadě v Chlumci, třetí říjnovou neděli, hrálo i chlumecké Áčko. O zápas KP III. třídy nebyl zas až takový zájem. Dlouho to vypadalo, že hrát ani nebudeme mít s kým. Konečně náš první zápas v této sezóně začal – bylo něco málo po desáté hodině.

První bod v této sezóně získal Palko, hrající na páté šachovnici. Ten na mladého a nezkušeného hráče vytasil svou oblíbenou skandinávskou. Soupeř netušil, o co jde a v jedenáctém tahu odevzdává dámu. Vedeme 1:0. Další partie už takový hladký průběh neměli. I když Marek, na čtvrté šachovnici, stál o něco lépe, opakováním tahů dal soupeři najevo, že s půlkou je spokojený. Dobrý, pořád vedeme. Marek hrál skotskou, a velice aktivně, podle jeho slov se mu hrálo dobře. Je vidět, že dorůstá ve velmi kvalitního hráče. Vraťme se k Vojtově anglické… Ten ve střední hře hru vyrovnal a všechno vsadil na fintu, která mu nevyšla. Holt s kombinaci se přepočítal. Na první pohled jsem i já chtěl zaknihovat druhý celý bod. Nevadí, Michal má svou partii vyhranou a Kamila, ta neprohraje.

Michal jako jediný dává přednost slovanské obraně – zůstává věrný hře, kterou rozvinula řada slovanských šachistů… Michal už ve střední hře získává kvalitu, má dvě věže proti věži a jezdci. Na desce je i po pěti pěšcích. V této chvílí raději sleduji partii Antonína Frimla – skutečně vynikající sehraná partie… Bohužel Michal koncovku hraje velice, převelice pasivně. Namísto postupu pěšců a centralizace svého krále, posouvá nesmyslně po desce svou věžkou. No jo, ten už nevyhraje, dokonce jsem jednou myslel, že Michal odjede z Chlumce s nulou. Mezi tím Kamila hlásí remis. Její soupeř rozvinul pasivní Caro – Kann. Tedy i na druhé desce se hrálo zahájení, které pochází z vlhké, oceánské části Evropy. Obranné polootevřené zahájení Caro – Kann dostalo název po britském hráči Horatiovi Carovi. Podle Kamily hra byla napínavá, hrála aktivněji s pěšcem navíc. Nakonec rozhodl čas, kterého Kamila měla míň. Na závěr pochválila Chlumečáky za výborný čaj… V době kdy Kamila se soupeřem už bez nervů rozebírala svou partii, Michal bojuje o remízu. Nakonec každému na třetí desce zůstali už jenom králové…

Je dobojováno. Z Chlumce odjíždíme s remízou.“

Pár fotek z nedělního zápasu najdete zde:

http://ravenclaw.rajce.idnes.cz/KP_III_2014_Chlumec/