Napsal Radek Bayer

Vážení šachoví přátelé,

dovolte nám, abychom vás tradičně pozvali na turnaj Memoriál Antonína Drvoty. Jedná se již o 26. ročník turnaje v rapid šachu, který se uskuteční v sobotu 14.5.2016 v estrádním sále Domu kultury Teplice. Turnaj se hraje současně jako krajský přebor Ústeckého krajského šachového svazu v rapid šachu pro rok 2015. Vyhodnoceny budou kategorie mužů, žen, H20, H18, D20 a D18. Ceny máme připravené pro nejlepší hráče v celkovém pořadí i pro krajské přeborníky. Přijďte si s námi připomenout památku našeho předčasně zemřelého šachového kolegy, přítele a výborného člověka. Organizační tým se těší na vaši účast. 

Propozice turnaje najdete ZDE

Startovní listina turnaje ZDE

Výsledky loňského ročníku ZDE

Radek Bayer, ředitel turnaje

Vytvořeno: 22. březen 2016

Zobrazení: 3800

Napsal Lenka Stránská

,,Opravdu nevím, jaký titulek dát zpravodajství z posledního hracího dne letošního ročníku 1.ligy mládeže. Všechno to je pravda a tak nejraději všechny."

Tak takhle začíná článek, který o supervydařeném ligovém víkendu 23.-24.4.2016 sepsal vedoucí teplického mládežnického  ligového týmu Ing. Vladimír Hadraba. A pokračuje:

,,Medailové žně letošního dubna jsou opravdu mimořádné. Všechno to začalo hned po aprílu, kdy se naše družstvo B vrátilo z Postoloprt se zlatem z KP družstev starších žáků a plánem řešit co se dvěma týmy v lize - viz hezký článek We are the champions! O týden později zacinkaly medaile hned čtyři pro naše jednotlivce na našem "grandpríčku" - tři zlata a jedno stříbro na počest pana Trapla. Hned v neděli poté osmou zápasovou výhrou zakončilo svou pouť letošní 2.ligou družstvo A dospělých - tedy Honza Rubeš, Martin Krutský, Dan Bobek (předtím si 2x zahrál i Marek Piskač). Jo jo, o další sobotu to i v Srbicích bylo super - nejen organizačně, ale i další medailí. Bronz z KP družstev mladších žáků našim slušel, škoda jen nemoci Honzíka Václavíka, mohlo snad být i líp.

A tento víkend: závěrečný sraz 1.ligy mládeže čítající 3 kola se tentokrát konal v Litoměřicích. 12 bodů z předchozích 8 kol dávalo dost velkou jistotu klidu a pohody. Postoupit nemůžeme a spadnout (snad - stoprocentní to nebylo) taky ne.

Byl jsem si vědom důležitého faktu, že paní Lenka Stránská s námi na ligu již nepojede. Stejně tak jsem ale pochopil, že je nutné využít dlouholetých prověřených zkušeností. Proto jsem se už s měsíčním předstihem předzásobil dostatečným množstvím čokoládových dobrot tak, aby zásoby vydržely tři úporná kola, která jsem očekával. Starosti mi způsobila pouze páteční informace, že Honzík Václavík stále není zdravý a tak jsme cestovali bez možnosti střídání.

Doprava zčásti mým autem, zčásti vlakem proběhla bez komplikací a když jsem vlakovou četu z litoměřického nádraží přivezl, už nás očekávali usměvavý Kubík Šťastný s tátou. Utkání proti nebezpečnému nováčkovi ZČE Plzeň mohlo začít. Válečnické štěstí se točilo tu na jednu stranu, tu na druhou. Rychle sice vyhrál Kuba Šťastný, ale bez pěšce byl Nikita Koval. Za stavu 2:2 přidal důležitý bod Marek Piskač. V tuto chvíli třináctý v soutěži, což podle mých výpočtů znamenalo možnost, že skončíme nejhůř na 8.místě a vidina dvou družstev v soutěži pro příští sezónu je definitivou. Martin Krutský na 1.šachovnici sice svého soupeře Lukáše Kašpara obehrál o pěšce, ale soupeřova dvojice střelců se jevila hodně nebezpečně. Za této situace se soupeř ukázal jako neskutečný bojovník. S pěšcem méně proti našemu hráči s ELO skoro o 400 bodů vyšším odmítl remis a hrál pro svůj tým. Martina zatlačil až tak, že jsem se začal strachovat, aby jeho snaha nebyla nakonec úspěšná. Martin byl přinucen pěšce vrátit. Ve vzniklé věžové koncovce ale soupeř chyboval a Martin po výměně věží postavil dámu dřív. V ještě zřejmě remizové koncovce se ale soupeř dopustil další chyby a Martin tuhle dramatickou partii dovedl k vítěznému konci. Vyhráváme tedy 4:2.

Martinova partie skončila na sále předposlední a jelikož ta poslední skončila až kolem čtvrt na tři, byl dohodnut začátek odpoledního kola na 15:15. V tento čas začal zápas proti ŠK Karlovy Vary. Tohoto soupeře jsem pokládal z celé trojice jako nejsilnějšího, do Litoměřic ale nepřijeli karlovarští v úplně kompletní sestavě, aspoň podle základní šestky. Rychle vyhrál tentokrát Nikita, ale hodně se otáčela partie Palko Kufela. Poté co ale soupeř chyboval, Palko přijal remis (ve vyhrané pozici). Po remíze Kuby a prohře Martina Maška bylo opět 2:2. V tuto chvíli nastala situace pro nás skoro již tradiční - kolem 18. hodiny na celém sále seděli proti sobě už jen hráči 1. a 2. šachovnice Teplic a Karlových Varů. Zatímco Marek Piskač svého soupeře Špičku přehrával, Martinova pozice proti aktuální mystryni ČR v kategorii dívek do 16 let Blance Brunové se mi dost nelíbila (po pravdě řečeno, večerní analýza na Martinově počítači ukázala, že to zase až tak hrozné nebylo). Vše však skončilo jinak. Zatímco Markův soupeř aktivní hrou horší koncovku zachránil (v závěrečné pozici věž a pěšec proti věži by musel Marek soupeřova krále odříznout o sloupec dál než se povedlo), přebornice republiky chybovala a Martin partii vyhrál. Těsná výhra nás kupodivu kupředu neposunula, výrazně jsme se ale konkurenci přiblížili. Vždy perfektně počítající šéf Spartaku Ústí začal vtipkovat, že pokud oni (Spartak) zítra Karlovy Vary porazí, můžeme skončit třetí. Jen jsem mávnul rukou ...

Večerní pohled na tabulku po 10.kole můj despekt jen posílil: 3. Domažlice 20 bodů, 4.-5. Karlovy Vary a ŠK 64 Plzeň 19, na 6.místě my 18 bodů. Kdo s kým hraje v posledním kole sice malé šance dávalo, ale ...

Neděle 9 hodin, začíná poslední kolo. Při příjezdu do Litoměřic zjišťuji, že vedoucí skupiny p. Vašíček povolil oběma Plzeňským týmům v sobotu večer jet domů a vzájemný zápas sehrát v Plzni. Úspora nákladů za nocleh ano, ale na hraně regulérnosti. Zápas proti Chodovu se vyvíjí poměrně dobře, zhruba po hodině máme dva získané pěšce proti jednomu ztracenému a strategicky trochu lepší pozici Marka. Po chvíli vítězí Nikita, soupeř ale srovnává na třetí, kde Martin ztratil v zahájení pěšce a věžovou koncovku neudržel. Když postupně vítězí Palko a Kubík a je mi jasné, že partii vyhraje i Marek, přestávám se zajímat o náš zápas a jdu sledovat ostatní. Moc šancí to ale nedává. Ústí proti Karlovým Varům prohrává 1:3 (a to ještě Pavelka vyhrál partii, kde stál dost podivně), zápas Smíchov - Domažlice je 2:2 při dvou nejasných pozicích, co se děje v Plzni netuším. Kolem poledne se ale začínají dít věci. Hrubku v časové tísni dělá jednička Domažlic a Smíchov zaznamenává třetí bod. V tu chvíli mi hlásí výhru Marek a jde na oběd. Protože na 1. šachovnici má Martin "chlup" a je jasné že neprohraje, na skóre předstihujeme Domažlice. Nedobrá zpráva ale přichází z Plzně, za stavu 2:2 hráč ZČE přehnal útok a ztratil figuru, na poslední šachovnici je partie prý stále plná figur. Pomáhají nám ale Spartakovci - nejprve vyhrává Dan Balín, po něm i Honza Do a zápas Karlovy Vary - Ústí končí 3:3.  Martin v remizové koncovce líčí na soupeře poslední trik a světe div se - soupeř Srba nalítne. Vyhráváme nad Chodovem 5:1, pytel brambor je tedy v kapse a nastává nekonečné čekání. Vítězství posledního domažlického hráče už mne moc nezajímá, Domažlice jen srovnávají na 3:3, na body nás sice dotahují, ale na skóre jsou za námi. Plzeňáci mají "volbu" - pokud ŠK 64 vyhraje, získá bronzovou medaili, ale odsoudí ZČE na 9. místo, což znamená čekání na výsledky ostatních skupin. Pokud zápas skončí 3:3, ZČE odsoudí k 9.místu Litoměřice, ale ŠK 64 bude bez medaile. Až hodně po 13. hodině přichází neuvěřitelná zpráva - hráč ZČE vítězstvím zachraňuje svůj tým v soutěži a nás posílá pro medaile. Když to běžím klukům oznámit, nechtějí mi věřit.

Přinesl poslední sraz a co všechno se tedy v posledním kole muselo stát? Všechny tři týmy před námi musely ztratit, my museli vyhrát a to pokud možno co nejvíc. Stalo se - třikrát 3:3 a my 5:1, opravdu neskutečná souhra. Celkový výsledek je ovšem podložen odpovědným výkonem všech hráčů v celé soutěži a tentokrát holt i trochou toho sportovního štěstí - to však přeje připraveným. Dále se potvrdil důkaz, že metoda paní Stránské v Teplicích opravdu funguje. Proč jsme poslední kolo nevyhráli 6:0, zjišťuji až při vyhlašování - Martin Mašek totiž v zápalu boje zapomněl na můj čokoládový "dopink".

A tak tedy medailové žně pokračují.

A co dál? Příští sobotu se v Chomutově koná poslední letošní Grand-Prix. Aktuálně vedoucí hráč celé Grand-Prix mladších žáků se jmenuje Václavík, v kategorii starších má hodně dobře rozehráno Piskač. Co z toho bude - dotáhneme to? Věřím že ano."

Tak to je vše od kouče bronzového Áčka. Fotografii do článku jsem si vypůjčila z chodovských internetových stránek, děkuji!!! Výsledky naší skupiny 1. ligy mládeže najdete zde

Ligové fotky od Jirky Šťastného najdete zde  (Kuba dal svému otci krásný bronzový dárek k nedělnímu svátku)

Co bych ještě dodala? Inu na ligu již nejezdím, věkově odpovídající děcko již nemajíc, ale zase ji sleduje přes internet, v sobotu myjíc okna, v neděli žehlíc....(máme doma maturantku, tak si opakuji přechodníky). V sobotu večer jsem se dívala na výsledky a říkám si, no tak oni by ještě mohli mít medaili, pokud tenhle remízuje, tenhle remízuje, tenhle nevyhraje, tenhle tohle, podmínkou je samo naše vítězství v zápase..... v neděli jsem pak zase sledovala zpravodajství chodovského týmu, držela palce a doufala.....Když mi od Kuflových přišla zpráva, že bronz je doma, zabránilo mi v hurónském oslavném řevu jen to, že jsem zrovna vozila kočárek s neteří, která má křehký spánek. Moc to téhle partě přeju, bohyně Caissa nám asi započítala všechna ta čtvrtá místa v historii oddílu. Určitě na misku vah přidala i to, jakou máme fajn mládež, jaká je to dobrá parta. Medaili si určitě moc a moc zaslouží celá tahle ligová banda, tedy Martin, Marek, druhý Martin, Kuba, Palko, Nikita, ale pochvali zaslouží i další, kteří během sezóny nastoupili k několika zápasům, tedy Honzík, Pavel a Kryštof.

A co je teda supervýborné, v příští sezóně můžeme mít dva ligové týmy, žákovské  Béčko vybojovalo postup vítězstvím v krajském přeboru! No, za ta dlouhá léta, co jsem jezdila na mládežnickou ligu, jsem zažila skoro všechno, klidný střed, útěk z ligové hrobníkovy lopaty, ceny pro teplické jako nejlepší na svých šachovnicích i slavné vítězství a postup do extraligy, ale takovouhle haluz jsem tedy ještě neviděla! Tož gratuluji celému týmu, paráda!!!

A když to shrnu za celou sezíonu - kam teplická šachová žákovská družstva nastoupila, tam to cinkalo! Velká cena Mostu, Teplic, Ústí nad Labem i celkové pořadí Velkých cen, krajské přebory družstev starších i mladších žáků, 1. liga mládeže, krajské kolo přeboru škol (o okresním nemluvě)..... Tož pro další období nachystám znovu spoustu čokolády a bombónů, pro milovníky zdravé výživy rozšířím nabídku i na ovoce nebo zeleninu!

Vytvořeno: 25. duben 2016

Zobrazení: 1430

Napsal Lenka Stránská

To tak člověk někdy něco řekne a už se valí lavina, tentokrát ovšem lavina šachová a nakonec velmi příjemná..... To tak někdy někdo řekne:,, Co kdybychom letos postavili dvě družstva mladších žáků?"  Inu proč ne, trenér úterního kroužku Palo Kufel má spoustu šikovných učenlivých žáků, šachových správných nadšenců. Navíc ještě naposled může hrát zkušený Palko a naše stabilní opora Andrea, to dáme dohromady. A pak zas někdo navrhne:,,A co kdybychom ten Krajský přebor družstev mladších žáků rovnou i uspořádali?" No jednoduché to nebude, týden před tím se koná Grand Prix Teplice, brzy následuje Memoriál Antonína Drvoty, pořadatelé jsou pořád jen lidi, co když přijede víc týmů než loňské čtyři? Taky co moje paměť sahá (a to si pamatuju i seznam spolužáků z třetí třídy podle abecedy), Teplice nikdy tuto soutěž nepořádaly. 

Ale jakmile se trenér Palo do organizování něčeho šachového pustí, můžete už pomalu začít tisknout diplomy! Nejprve sehnal sál - parádní místo pro pořádání turnajů i s pódiem pro oceněné a s možností obědů asi tak pět kroků od šachovnic se nachází v Srbicích. Vše potřebné pomůže zařídit Palova manželka Jitka a sál Kulturního domu Srbice už se začíná těšit na partie severočeských talentů. Ještě se ovšem musíme přihlásit jako zájemci o pořádání přeboru. Pamatuji, jak se doma kolem mě věšely ozdoby na stromeček a já figurkový neumětel psala v čase adventním uctivé psaní příslušné komisi. A hurá, možná se přimluvil Ježíšek ve spolupráci s Caissou, turnaj mladých nadějí byl náš! 

No a už bylo jasné, že akce to bude parádní, pohodová, přátelská pro hráče a trenéry. Pořadatelský tým Palo Kufel - Radek Bayer ve spolupráci s dalšími nadšenci totiž dokáže zorganizovat i šachový přebor Ouagadougou nebo i celé Burkiny Faso (jak se mi teď hodí státnice ze zeměpisu :-). A už se to rozjelo, Palo domluvil kuřecí řízky, já sepsala propozice (kdo neumí hrát šachy, píše), Radek v textu vychytal muchy, brzy byly informace na netu, KPDMŽ letos pořádá ŠK Teplice. Začali jsme shánět, plánovat, nakupovat, tisknout, organizovat, počítat řízky, urgovat soupisky, stavět schody, péct,  rovnat židle, domlouvat perníky, psát na ŠSČR, urgovat, urgovat.......co se tak běžně před turnajem dělává.  Bylo jasné, že musíme mít další pomocníky na zajištění všeho potřebného v sále, od obsluhy počítače po sborku a rozborku formulářů i hracího sálu.

Oslovili jsme tedy ty nejspolehlivější, vlastní příbuzenstvo a rodiny teplických hráčů. O místo u ajťácké židle se přihlásil Michal Vacek, nový mág Swiss Manageru v Teplicích. Do funkcí vedoucích jednotlivých týmů jsme jmenovali zkušené spolehlivé bývalé aktivní šachisty, kteří sami jako žáci bojovali u čtyřiašedesáti polí. Naše áčko během turnaje přímo zářilo, aby ne, když jeho koučem byl nefalšovaný jaderný fyzik Vojta Stránský. A skvělé Béčko vedl a povzbuzoval Petr Slíva, dříve aktivní šachista, dnes první trenér budoucích přeborníků Ondry a Lindy. O stoly s pohoštěním se postaraly Jitka Kuflová a Kamila Češpivová, další maminky a babičky opět donesly plno dobrot, sladkého i slaného bylo dost pro všechny gurmány. O fotografie z turnaje se postarala skoro profesionálka Anička Červenková, svým krasopisem zajistila, že jména na pamětních listech byla skoro jako natištěná a krásně čitelná.

Nakonec se přihlásilo osm!! družstev, dvojnásobek oproti loňsku. A to není vůbec jednoduché, postavit tým mladších žáků, musíte mít šest hráčů 2004 a mladších, z toho jednoho supermladšího (2007 a ml.) a jednu dívku, smíte si vzít jednoho hosta. 

A tak jsme si všechno zajistili, naplánovali, nachystali, abychom záhy zjistili, že úplně všechno v životě se naplánovat nikdy nedá. V úterý před turnajem onemocněla týmová jednička Áčka, Honza Václavík. Co naděláme, zdraví je přednější.......  Do Áčka se na základě výborného výsledku z Grand Prix přesunul Jonáš Burger, pomyslnou kapitánskou pásku si na první desce navlékl Palko Kufel. Ostatní mladší žáci naštěstí nastoupili, všichni přihlášení v sobotu dorazili, my měli týmy A i B kompletně obsazené, turnaj mohl začít.

Krajský přebor družstev mladších žáků v sobotu 16.4.2016 slavnostně zahájila místostarostka obce Srbice, paní Lenka Polcarová. Všechny účastníky přivítala, popřála jim hodně šachového štěstí a na závěr prozradila i jedno malé tajemství – ředitel turnaje Palo Kufel v sobotu právě slavil narozeniny! Všichni mu potleskem popřáli a ani netušili, že v hracím sále jsou ještě další dva oslavenci, domácí pořadatel Jirka Stránský a tatínek teplické talentované šachistky Terezky Frenclové!!! 

Podle rozpisu se losovalo složení základních skupin z košů, tentokrát z čepic, aby vše bylo spravedlivé a podle pravidel. Na začátek turnaje se přišla podívat i vzácná návštěva, paní Zdenka Traplová přišla podpořit svou vnučku Andreu i všechny teplické šachisty.

  A pak už se hrálo.......Do oběda bylo jasné, kdo postoupil do bojů o medaile a kdo se utká o 5.-8. místo. Do finále se probojovalo družstvo z Loun, favorité v Povrlů, ústecké Áčko a hurá!!! i vítěz jedné ze základních skupin, ŠK Teplice A. Kapitán Palko i vedoucí týmu Vojta byli spokojení, tři výhry v základním kole, dobré! Vojta si pochvaloval, jaké je Áčko pohodové, šikovné, líbily se mu partie Dominika, Andrey, Palka, Ondry, Jonáše, Vojtíška, tedy vlastně všech  členů. Petr Slíva byl s výkonem Béčka také spokojený, hráči se pokusí po jídle v B-finále ještě urvat další body a zápasové výhry. Někoho překvapila síla naší dívčí části, mě tedy ne, už dávno jsem si všimla, že Terezka i Linda jsou moc a moc šikovné šachistky. Pěkně hrál Martin na první, tradičním borcem je Kubík! I Jason a Vašek bodovali, do dalších let máme v Teplicích o zálohy postaráno!

K obědu byly nachystané kuřecí řízky, děti se pak během pauzy mohly vyřádit na nedalekém hřišti. Po obědě už naše Áčko čekalo finále, boj o medaile a dva silní soupeři. Vyrovnané Ústí a hlavní favorit, první nasazené Povrly s posilou Eliškou (5. na mistrovství Čech) ze Štětí. Hráči se snažili, ale oba soupeři už byli nad jejich síly. Jak se teď hodila dopolední výhra nad lounskými...... To Béčko se  naopak ve skupině o 5.-8. místo rozjelo spíš až po řízcích, krásné partie, důležité body! Cíl byl tedy splněn - zisk medaile týmu A a vítězství ve skupině o 5.-8. místo pro tým B. Loni jsem po turnaji ve Štětí prorocky hlásala, že tam byl s námi jako doprovod někdo, o kom ještě šachově uslyšíme, že jednou budeme koukat. A už je to tady, Linda Slívová ještě ani nechodí do školy a jaké už hraje promyšlené šachové tahy, to je paráda. A další dívka, které věštím zisk dalších medailí je Terezka, to je radost pozorovat ty výhry. Kuba je nejen velký šoumen, ale i velký šachový talent. Martin zvládl roli kapitána v klidu, s přehledem, s cennými body . Jason se během poslední sezóny hodně zlepšil, velký skok udělal za poslední měsíc i Vašek Otta, Petr Slíva velel dost dobrému týmu - viz foto:

A ještě zpět k teplickému Áčku, Vojta - pro zpřehlednění Bc. Vojta chválil své družstvo jako celek, ocenil všechny jako pohodový tým, snaživý, hráči nevzdávali horší pozice a párkrát je i otočili k výhře, přemýšleli, kombinovali, bylo mu ctí vést takovouhle šestici. Vojta měl s sebou i licenci rozhodčího v šermu, ale členové jeho týmu po celý den nezkřížili nejen kordy a šavle, ale ani klacky ani pet láhve, radost pracovat!

Tak ještě dotisknout názvy týmů na diplomy a mohlo se začít vyhlašovat. Medaile těm nejlepším věšela na krk zástupkyně obce Srbice Jitka Kuflová.  Ceny všem hráčům předávala trojnásobná mistryně Čech, šestinásobná medailistka z mistrovství ČR a aktuální maturantka Kamila Stránská.

Nejprve si na pódium došli ti nejmladší, naše Linda Slívová a Aleš Krupka z Loun. Cenu pro účastníka, který přijel z největší dálky, získala Andrea Staněčková, členka KŠ Říčany 1925, která opět nastoupila v barvách Teplic (děkujeme!)

Pamětní listy u příležitosti 110. výročí narození Věry Menčíkové získaly ty nejúspěšnější šachistky, drobnou cenu si odnesly všechny zúčastněné hráčky. Šachistek si musíme považovat.....

Pak si pro speciální perníkovou šachovou plaketu přišli ti nejlepší na jednotlivých šachovnicích. Je to rozdíl, kdy si vedle sebe stoupnou Kuba Šťastný a ústecký Dan, oba mladší žáci, ale Kuba už je větší než půlka trenérů v sále.....

A potom už se na pódiu vystřídaly všechny týmy, všichni si počkali na diplom a ceny. Budu chvíli Šmoula mrzout......nemám ráda turnaje žáků, kde se dávají ceny jen medailistům. My tepličtí tedy předali ceny komplet všem hráčům, na všechny se dostalo i v sedmičlenných týmech s náhradníkem. 

Diplomy i odměny tedy získala osmá Kadaň, sedmé Ústí B, šestý Klášterec, páté ŠK Teplice B, čtvrté Louny, třetí ŠK Teplice A, stříbrný Spartak Ústí nad Labem A i vítěz a postupující na mistrovství republiky, Šachy Povrly. Poháry byly tentokrát doslova poháry, ručně malované, broušené, dekorované smaltem, drahými kovy, v barvách podle umístění. Do těchto pohárů se můžou klidně nalít i oslavné rychlé špunty!

Na fotografii je naše bronzové Áčko:

Výsledky všech 4 skupin najdete zde

Fotky od Aničky jsou zde

A fotky od kadaňského Jirky Šťastného zde

A právě slova Jirky Šťastného si dovolím při hodnocení akce ocitovat: 

,,Turnaj v kulturním domě nádherný, pořadatelé na jedničku a nálada výborná. Jo, jo. V Srbicích to bylo super. Doufám, že se tam opět za rok sejdeme.“

A ještě přidám krátkou citaci z webu ŠK Union Louny z článku o KPDMŽ: ….Turnaj skvěle připravený teplickým oddílem……….. Pochvala přišla i od ústeckých, Povrlům se líbilo, klášterským se ani nechtělo domů…….

Díky, díky, díky! Všem účastníkům, tedy hráčům, trenérům, doprovodu, organizátorům. Velký dík patří představitelům obce Srbice,  pracovníkům Kulturního domu Srbice i statutárnímu městu Teplice. A ještě jednou na úplný závěr, protože opakování je matka moudrosti a chvály není nikdy dost: ,,Jo, jo. V Srbicích to bylo super. Doufám, že se tam opět za rok sejdeme."

Vytvořeno: 18. duben 2016

Zobrazení: 1672

Napsal František Bublík

Duben je měsíc nestáleho počasí, ve kterém vodáci odemykají řeky a šachisté obvykle uzavírají krajské soutěže družstev. Teplický tým "C", po loňském fenomenálním tažení v KP2 a následném postupu do KP1, byl v této soutěži nováčkem.
Všem nám bylo jasné, že postupem do Krajského přeboru jsme dosáhli jako družstvo svého maxima a šlo jen o to, abychom si v této kategorii neuřízli nepřiměřenou ostudu. Po prvním kole s děčínským béčkem to však vypadalo, že se nám náš záměr naplnit nepodaří, neboť na prohře 0:8 není moc co vysvětlovat. Co naplat, že náš exkapitán Milan Maščák byl vyhraný na mnoho způsobů, když pak nezvládl závěr partie a skončil na vidlích soupeře. Jedinou útěchou nám může být, že jsme prohráli s týmem, který v závěrečné tabulce obsadil třetí místo.
Druhé kolo se však naše céčko vzpamatovalo a dalo zabrat družstvu "Šachy Povrly". Sice prohra, ale těsná 3 1/2 : 4 1/2. Povrly skončily v záverečné tabulce na čtvrté pozici, takže rozhodně žádná ořezávátka.
Třetí kolo pak přineslo překvapení v podobě remízy outsidera (tedy nás) s favoritem soutěže "Sokol Údlice - A". Právě tato ztráta bodu asi rozhodla o závěrečném pořadí, kdy Údlice skončily o bod na druhém místě za "Spartakem Ústí A".
Tato remíza měla i vliv na další kolo, kdy klubové derby mezi "B"éčkem a "C"éčkem bylo poznamenáno určitou nervozitou ze strany favorita. Průběh partií nebyl vůbec jednoznačný, remízou to zavánělo, ale nakonec favorit zvítězil 5 : 3. Pro nezasvěcené, tím favoritem je pořád ještě míněno družstvo "B".
Další kola 5-7 se odehrávala víceméně obdobně, kdy po snaživém boji náš tým prohrál. Až v osmém kole jsme zabodovali a porazili "Sokol Údlice B". Myslím, že v Údlicích nás teď asi nemají rádi. Hned v následující kole však přišlo vystřízlivění, kdy jsme prohráli s budoucím vítězem soutěže 1/2 : 7 1/2. Tu jedinou remízu zajistil Karel Orsák a ochránil nás před dalším debaklem.
Desáté kolo nám také moc radosti nepřineslo. Na utkání nastoupili jen 4 kmenoví hráči týmu a zbytek jsme horko, těžko doplnili náhradníky. Výsledek 1 : 7 je nutno přičíst právě tomuto faktu.
Zato poslední kolo jedenácté, kdy nás čekal "hratelný" soupeř "Chess Most C" se náš tým vypnul k závěrečnému finiši a zvítězil 5 1/2 : 2 1/2. Tento výsledek také znamenal pro naše céčko bod v podobě záchrany v soutěži.

Velký dík patří kapitánovi, Petru Šťastnému, který nás perfektně organizoval, seřval nás, když bylo třeba a naopak povzbudil hřejivým slovem, když jsme prohrávali a byli úplně na dně. Sám pak měl 100 % účast a uhrál nejvíce bodů v zápasech. Další díky vyslovím Jirkovi Jiráskovi, který ač přespolní, stmeloval tým dobrou náladou, květnatými hláškami, stoprocentní účastí a jeho kladné bodíky ze zápasů také nelze pominout. Beru-li jako měřítko účast v zápasech, tak musím vyzdvihnout Karla Orsáka - rovněž stoprocentního, který na sobě zapracoval a hrál lépe než v loni, jehož jedna výhra a řada remíz přinesly pro tým tři cenné bodíky. Posledním stoprocentním účastníkem jsem byl i já, štěstí mi přálo a jen vrozená skromnost mi nedovoluje vyjádřit nepatřičnou pýchu ze tří cenných skalpů a pěti bodů.
To Vašek Bartoš a Milan Křehla jeden zápas vynechali, shodou okolností ten samý a shodou okolností ze stejného důvodu - dovolená v Itálii. Dodnes je podezírám, že tam jeli spolu, což oba kategoricky popírají. Nicméně oba pro tým udělali kus práce, když Vašek se bil jako lev, což jsme od něj očekávali, a přinesl cenných pět bodů. Milanovi se oproti loňsku nedařilo, ale zase zastal místo na třetí šachovnici, do kterého se nám před soutěží nikomu nechtělo a díky jeho "sebeobětování" jsme s Jirkou Jiráskem měli hratelnější soupeře. Milan Maščák spolu s Markem Piskačem odehráli celkem sedm partií a přinesli tři a jeden bod, za které jim rovněž patří dík. Přiznám se, že v zápasech, kdy Milan pauzíroval, mi chyběla jeho nakažlivá veselost a hecování, snad se toho ještě dočkáme v časech budoucích, protože loni to nemělo chybu.
Z lavic náhradníků patří dík Zdeňkovi Okrouhlíkovi, jakož i Marko Cominettimu i klukům Kufelovým a Pavlovi Králíkovi, kteří nás zachránili, když bylo nejhůře a hrozily pokuty.

Dovolte mi na závěr malou úvahu, co vlastně v šachu znamená smysl pro tým, týmový duch, soudržnost? Vždyť přeci stejně hrajeme nakonec každý svou partii sám za sebe, snažíme se přelstít toho jednoho soupeře, který sedí proti nám. Dle mého názoru jde o to prostě zorganizovat si své záležitosti, dát problémy stranou a jednou za čtrnáct dní, potažmo tři neděle, přijít na šachy a odehrát zápas. Nenechat kamarády ve štychu, dát vědět, že tam budu. Pokud se ještě podaří udržovat dobrá nálada a pár setkání mimo šachovnice, je to příjemný bonus navíc.

výsledky zde

Vytvořeno: 12. duben 2016

Zobrazení: 1922