Po reportáži o teplické výpravě na HD10 se do Doks vrátíme ještě jednou, i přes tohle zasněžené roční období. Když jsem v práci hlásila na pátek 20.11. dovolenou, že chci jet do Doks, přišla na řadu firemní lékárnička s antipyretiky. Teplická sklárna tu totiž mívala celá léta podnikové chatky a všichni skláři mé generace mají tohle městečko spojené s létem, koupáním, borůvkami a opalováním.
Mistrovství České republiky juniorek a Polofinále MČR juniorů uspořádal 1. Novoborský na kraji města, v rekreačním areálu Poslův Mlýn. Postup si zajistili hned dva členové našeho oddílu, Kamilu Stránskou nominovala krajská komise mládeže, Martin Krutský získal divokou kartu (ze jmen už je jasné, kdo hrál který turnaj). Jako zodpovědný doprovod jel s těmito dvěma zodpovědnými hráči Martin Vlasák, já byla jmenována organizačním pracovníkem pro vyřízení přihlášek našeho trojlístku.
V sobotu 14. 11. jsme vyrazili za ranního kuropění, abychom si užili krás Českolipska a také abychom se včas ubytovali. Já už jsem totiž za 11 let cestování po různých šachových mistrovských akcích zvyklá na všechno možné. Zařili jsme už ubytování jinak, jinde, s cizími dospělými na pokoji, s cizími dětmi na pokoji, ubytování bez klíčů, s polovinou peřiny, s diskotékou za krkem…. To by byl nekonečný příběh, tyhle naše tzv. Dovolené s Andělem, tedy bydlení s cizími nebo úplně jinak, než máte potvrzené. Ale v Doksech – až jsem se nestačila divit – všechno kolem ubytování bylo perfektní hned napoprvé! Dostali jsme ubytování přesně tak, jak jsme si ho objednali a vlastně i tak, jak jsme si ho podle internetových stránek Poslova Mlýna představovali. Prezence byla rychlá a přehledná, ještě jednou moc děkuji paní Janě Jínové. Náš trojlístek doplnil ještě lounský Tomáš Hons, spolubydlící Martina K. Vše tedy vypadalo na pohodový týden v klidu, bez sousedů – pilných stěhováků nábytku – hlavně v noci…. A taky jo, celá naše výprava si to pochvalovala. Jen asi škoda nízké účasti juniorů, ze 43 hráčů bylo 11 z našeho kraje, z Moravy jich dojelo tentokrát spíš stopové množství. Pamatuji turnaje o cca 70 účastnících z řad kluků, ubývá to tedy nejen na našich Grand Prix….. Ale zase slečen přijelo dost, 19 šachistek z celé republiky.
Ještě před zahájením turnaje jsme se vydali zpět do mládí, na výstavu, věnovanou Čtyřlístku. Kdo to neví, tak Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, hrad Bezzub je ve skutečnosti Bezděz a ten rybník, to je Mácháč. Našli jsme tu figuríny všech čtyř hrdinů našeho dětství a plno dalších zajímavostí, mírně nás zděsilo, že výstava je zdarma!
A pak už následovalo slavnostní zahájení turnajů, mládež se šla věnovat partiím a my, milovníci Fifinky a Bobíka jsme mohli jet domů.
V polofinále juniorů a dorostenců byla tedy logisticky i logicky cca jedna čtvrtina hráčů z našeho kraje. Doma jsme si turnaj překřtili na krajský přebor ÚKŠS Open. Taky často krajani usedli proti sobě, třeba Honza Šlampa jich nafasoval hned 5/9. No a náš Martin? Taky pět! Nakonec to bylo i dobře, Martin vybojoval 4/9, z toho 2,5 bodu s hráči z Ústecka. Martin myslím může být spokojený, jeho výkon byl vyšší, než aktuální ELO.
Navíc se Martinovi povedlo nevídané, v posledním kole si zahrál věžovou koncovku :-)! Martin se u partií potkal s pěti dvoutisícovkami, turnaj byl výborným tréninkem na ligové zápasy dospělých. No a pořadatelé navíc vymysleli pro Martina geniální termín, začátek v sobotu, konec v pátek, nepřišel tak ani o jednu hodinu v tanečních. Martina chválím i za oddílové tričko na slavnostním zakončení!
Kamila svůj výkon na Mistrovství ČR juniorek zhodnotila:,,Na to, že už vlastně vůbec šachy nehraju, jsem s výsledkem spokojená.“ Kamila se před několika lety na křižovatce rozhodla pro jinou cestu. Tady už měla fakt soupeřky většinou z jiného levelu, turnaj hrálo mnoho dívek, které spolupracují s „profi“ trenéry, jezdí na mistrovství Evropy i světa, hrají spoustu vážných partií. Jen škoda, že Kamiliny vrstevnice – kámošky už se šachové hře nyní nevěnují. Inu což, Kamila už není talentovaná, slovy z třetí řady Básníků ,,….Mladý ,muži, já nejsem nikde organizován, a tak si mohu malovat co chci a jak chci.“ Kamila tak pomyslně zakončila své kolečko po vrcholových akcích, právě tedy v Libereckém kraji získala v roce 2004 svůj první titul mistryně Čech. No a teď už se bude věnovat jen své nejmilejší soutěži, KP IIIB.
Během turnaje jsme aspoň z domova fandili i klukům krajanům (v dívkách jiná krajanka nehrála), když je jich 11/43 a mezi nimi fakt silní hráči, tak byla dost vysoká šance, že se minimálně dva probojují do postupové šestice. Nakonec postupuje jeden, v H18 se to podařilo Janu Vykoukovi z Mostu. Na jarním společném mistrovství republiky od desítek po dvacítky tak bude mít Ústecký kraj celkem tři zástupce v klučičích kategoriích, z toho jedna třetina bude díky Honzíkovi Václavíkovi z Teplic.
No ještě jsme se zúčastnili slavnostního zakončení a zase jsme vzpomínali na zlaté časy… Dříve se sešla parta z našeho kraje u jednoho velkého stolu, společně jsme všem našim tleskali, dupali, pískali, jásali, v jednom republikovém článku přirovnali severočeské šachové fanoušky k fotbalovému kotli. V Doksech se slavnostního zakončení zúčastnili jen tři skupinky – Tomanovi, Honsovi a Tepličáci. Ale i tak jsme si sedli pohromadě a všem z Ústecka pořádně zatleskali. Nejvíc Tomášovi, ten skončil ve své kategorii sedmý. Pořadatelé připravili pěkné ceny pro všechny účastníky, Kamila i Martin si vybrali to nejoblíbenější, tedy jídlo. Nás skláře zaujal pohár pro vítězku MČR, skleněná dáma, hned jsem si ji šla prohlédnout, jaká byla technologie výroby, jak je to chlazené, jaký je to typ skloviny, samozřejmě se za mě Kamča řádně styděla!
Ještě jsme se zasmáli historce, že není Vlasák jako Vlasák. Čtyři dny se v Doksech konalo s juniorskými akcemi souběžně MČech HD 8 a 10. Pro malé šprčky byla připravena simultánka s extraligovým hráčem, FM Lukášem Vlasákem. No a někdo z pořadatelů se zeptal kohosi, kde že je ten Vlasák, náhodný kolemjdoucí, patrně krajan ukázal našeho Martina - no a už ho vlekli do hracího sálu, že bude simultánkovat. Tak Martin se bránil, ale na kontrolní otázku odpověděl správně, tedy špatně, ano je Vlasák. No chvíli to trvalo, než se vše vysvětlilo, simultánku nakonec odehrál ten, který měl. A pak že problémy se jménem mají jen Novákovi:-)
Chtěla poděkovat, začnu pořadateli. Tentokrát naše výprava nepotřebovala nic z již klasické výbavy, kterou si po zkušenostech vozíme na všechny šachové turnaje, nevybalili jsme stany, spacáky, vlastní topné těleso, vlastní polní kuchyni, izolepu na dveře ani špunty do uší. Děkuji Martinovi Krutskému, že se zodpovědně připravoval na partie a sehrál pěkné duely, umístil se nakonec o dvě místa výše, než byl nasazený. Kamila sice skončila zase naopak o dvě místa hůře oproti nasazení, ale ani ona se na turnaji neztratila – ve čtvrtek šla podle mapy lesem a v pohodě trefila zpět :-)! Děkuji Martinovi Vlasákovi, že odkoučoval teplickou výpravu po celou dobu konání turnaje, během jeho velení se nic mimořádného nestalo, vše klapalo v pohodě. Děkuji také všem, kteří pomohli s přípravou akce.
Výsledky najdete zde
A fotografie si můžete prohlédnout zde
