VII zimní olympiáda dětí a mládeže se uskuteční v lednu v našem kraji. Součástí tohoto svátku sportu bude i šachový turnaj, na kterém budou každý z krajů reprezentovat tři žáci různých věkových kategorií a jedna žákyně. Kraje buď své zástupce přímo nominují, nebo pořádají kvalifikační turnaje. Naše příslušné krajské komise zvolily kombinaci obou způsobů. Přímo nominovali dívku, Elišku Mrišovou a staršího žáka, Jana Huberta Pavelku (původně nominovaný Jan Vykouk nemůže hrát z časových důvodů, turnaj se překrývá s jinou významnou šachovou akcí). Určit ale rovnou mladšího žáka (2003 a ml.) a nejmladšího žáka (2005 a ml.) nebylo tak jednoduché, byla tedy vyhlášena kvalifikace. Do turnaje, kde hlavní a jedinou cenou je jízdenka na olympiádu, bylo pozváno 6 mladších a 6 nejmladších. Vybráni byli medailisté z krajských přeborů, talenti a naděje. Pořadatelé z TJ Sokol Údlice zorganizovali takové dva miniuzavřené turnaje, systémem každý s každým hrála část účastníků vlastně poprvé. No a který oddíl měl nejvíce pozvaných talentů? ŠK Teplice! Přihlásili se všichni vybraní adepti na olympijské zážitky, tedy mladší žáci Pavol Kufel a Pavel Králik a nejmladší žáci Jan Václavík a Ondra Slíva.
V sobotu 21.listopadu začala naše výprava velmi úspěšně. Paní Václavíková nám upekla na cestu moc dobrou čokoládovou buchtu, to se to pak hraje! Rychlík přijel přesně na čas, tedy v 7 03 (brrrr), zabrali jsme si jedno kupé a ještě cestou do kvalifikačního města jsme uspořádali velké šachové hody. Hned se pozná, že s hráči jsem jela jako doprovod já, a tak jsme cestou neanalyzovali, ale zvolili jsme jinou motivační metodu, doplňování cukru, aby měly mozkové buňky zásoby energie. Jen jsem jim během hostiny vylíčila, o co budou vlastně hrát a jaké jsou výhody účasti na olympiádě - je to místo školy, dostanou zimní bundu jako krajský dres, uvidí plno sportovců, zažijí slavnostní zahájení a zakončení- no největší ohlas mělo to ulití ze školy. Teplice už jednou měly svou reprezentantku v krajském výběru, v roce 2007 si nástup pod olympijským ohněm a hraní partií před spoustou diváků užila Kamila Stránská. No a měli jsme v tom kupéčku přání, aby někdo z hodující čtveřice byl v téhle sezóně jejím nástupcem.
Další příjemné překvapení - tedy pro kluky - nás čekalo v Chomutově, zamrzlé chodníky. Šachisté zajásali a nadšeně se doklouzali do hrací místnosti. I já byla ráda, že jsme dorazili s původním počtem neporušených kostí lýtkových a stehenních. Dostavili se všichni nominovaní a mohlo se začít hrát. Hned před začátkem kola měl nejlepší nápad dne Jirka Šťastný z Kadaně. Zašli jsme tedy do nedalekého obchodu a donesli pro děti všechno možné k jídlu, aby nám talenti nemuseli klouzat jednotlivě přes silnici. Tím jsme si ušetřili i čas na oběd, děcka obědvala vlastně průběžně během všech přestávek. Jirko, moc děkujeme! Palko Kufel s čokoládovým donutem v ruce prohlásil, že je to jeho zatím nejlepší turnaj! Ale dost o tom žvanci, podíváme se na něco, čemu nerozumím, tedy na šachy. Tenhle turnaj byl jiný než třeba Grand Prix, lehčí soupeři tu vlastně nehráli. Mezi staršími byl největším překvapením teplický Pavel Králik, dokázal porazit nasazenou jedničku a pozdějšího vítěze! Tím řádně zamotal průběžným pořadím a vše bylo otevřené až do konce. Pavel jen litoval, že nevyužil nabídku dobrovolně si zapisovat, to by byla památka. ale chystal se partii si přehrát a zapsat pak doma, včetně tzv. Králikova matu. Palko Kufel byl také spokojený, porazil jednoho silnějšího soupeře no a pak oddílového kolegu. U zbylých partií měl problémy s časem, přece jen už si zvykl na delší tempo, to je jen dobře.
Mezi nejmladšími je ELO často muška jenom zlatá, turnaj byl ještě napínavější. Postupně se od pelotonu oddělil jeden vedoucí tahoun, který získával větší a větší náskok. A hurá, byl to Honzík Václavík. Žádnou partii neprohrál, jednomu z favoritů (i když tady vlastně hráli jen samí favorité) povolil remízu, zbylé čtyři partie vyhrál. A to byl ze všech účastníků nejmladší! Hrál pečlivě, s rozmyslem, často dlouho, ale takticky. Právem si odnáší pokaz na místo v olympijském týmu Ústeckého kraje, gratulujeme! A moc chválím Ondru Slívu. jako jediný z celého startovního pole využil nabídku ředitele turnaje Jirky Kalužného a vzal si partiáře, že si bude tahy zapisovat a pak i analyzovat. Alespoň do chvil, než bude mít případnou časovou tíseň. Ondra si tak kromě uhraného bodu odvezl i studijní materiál pro další trénink.
Výsledky najdete zde
Fotky si můžete prohlédnout zde
O pauzách si většina kluků zahrála i jakousi míčovou, vlastně hopsakoulovou hru. To se mi na turnajích vždy u dětí líbilo, při partii jsme soupeři, ale pak hned kámoši a jdeme si společně zapinkat, zakopat, zahrát, odreagovat se od figurek. Škoda, že se tohle vytrácí....
Ondru přijel odpoledne podpořit i jeho tatínek, kterému moc a moc děkuji za pomoc při zpáteční cestě domů. Měl geniální nápad a vzal s sebou karty, v čekárně na nádraží si tak hráči a občas i dospělí zahráli prší. Vítězem tohoto doprovodného teplického turnaje se stal Ondra. A tak jsme domů dovezli čtyři troufám si říct spokojené šachisty a mezi nimi i jednoho olympionika. Co ho vlastně čeká? A jak vypadaly předchozí šachové olympiády? Odpovědi najdete zde
Když naši bývalí olympionici posílali své zdravice budoucím reprezentantům, neznali ještě jejich jména. Teď už je to jasné, na olympiádě dětí a mládeže bude Ústecký kraj reprezentovat tým ve složení Eliška Mrišová, Jan Hubert Pavelka, Adam Luboš Polanský a Jan Václavík. My Tepličáci máme radost, že ve výběru těch nejlepších je i náš zástupce, o to víc budeme v lednu fandit! Vedoucím družstva bude Ing. Vladimír Hadraba.
Děkuji všem účastníkům sobotní výpravy za soustředěný výkon, fair-play hru a i za předpisově vzorné chování. A moc blahopřeji Honzíkovi k vítězství v kvalifikaci a k postupu do olympijské čtveřice. A na leden si nachystáme fandící transparenty a plno dalších dobrot, abychom krajany tady u nás doma povzbudili k dobrým výkonům pod pěti kruhy.
