Na poslední předvánoční zápas jsme odjížděli z různých důvodů v opět dost pozměněné sestavě, měl jsem docela strach, abych dal vůbec dohromady tým v plném počtu. Již týden dopředu jsem věděl, že nám nový Bor Vaška Pauluse neuvolní. Komplikací byl i můj zdravotní problém z předcházejí neděle, skoro do poslední chvíle jsem si nebyl jistý, jestli vůbec budu schopen jet hrát. Jako spása z nebes na mne tedy zapůsobila zpráva, že Martin Krutský se rozhodl na zahraniční studium neodjet a může zápas odehrát. Můj zdravotní stav se na poslední chvíli upravil naštěstí natolik, že byť ne svým autem, tak ale hrát jsem odjet mohl. Sice jsme ani tak nejeli komplet, ale v rozumné sestavě ano. Soupeř také nenastoupil úplně kompletní, takže se dal čekat vyrovnaný zápas.
První bod jsme zaznamenali na 8.šachovnici, kde kapitán týmu B Franta Bublík rozehrál v poslední době hodně oblíbený "Londýn". Soupeř ho hrál pasívně, Franta stupňoval tlak, až našel rozhodující oběť. Tedy 1:0 pro nás, to ale bylo na dlouhou dobu bohužel všechno.
Vůbec se partie nepovedla Jakubu Wichsovi. Místo aby pokryl blokádového jezdce pod soupeřovým izolovaným pěšcem v centru, tak s ním ustoupil. To mělo bohužel "typové" následky. Soupeř získal velký tlak, který brzo proměnil ve výhru. Pozici Martina Krutského jsem moc nerozuměl, až doma jsem zjistil, že i tohle je teorie. Martin ale zřejmě svou šanci vypustil, když v 11.tahu nezahrál nabízející se tah c6. Soupeř poté pozici zkonsolidoval a Martin ve snaze stále hrát na výhru vymyslel oběť střelce, která se bohužel ukázala jako nekorektní. Míra Gallik svou španělku černými rozehrál standardně, ale dost pasívně, snažil bych se spíš na dámském křídle udělat nějaké volné linie. Ve 27.tahu Míra udělal na první pohled dost nenápadnou, ale ve skutečnosti velkou chybu tahem f6. Soupeř tak stihnul přeskupit figury, přečíslil ho v tlaku na pole g7, což stálo kvalitu a po kratším čase i partii.
Stav 1:3 při trochu horší mojí pozici a zhoršující se pozici Ládi Kudrličky nevěstil nic dobrého. Moje teoretické znalosti skončily tahem 14. - Sc5. Pak jsem ale ustoupil dámou zpět, protože jsem se obával typové oběti kvality. Jak jsem doma zjistil, i tohle je varianta, které ale vede vynuceně do remízy. Kuba Šťastný sice čmajznul pěšce, to se ale jevilo málo. Za téhle situace jsem se rozhodl, že tu pozici musím zkomplikovat, k čemuž mi po pravdě řečeno soupeř trochu pomohl, že šel po pěšci. Toho sice získal, ale já měl za něj hezkou protihru. Pak jsem ale i já jedním nepřesným tahem soupeři pomohl, ten po shlédnutí stavu a toho co je na šachovnicích zakormidloval z nejasné do totálně remízové pozice, se kterou už nešlo nic dělat. Bohužel pro nás se nemýlil. Soupeř Láďu Kudrličku udolal, čímž bylo hotovo. Jakub Šťastný bohužel stav jen zkorigoval. Ze zahájení se dostal do své pozice, získal pěšce, pak i kvalitu, ale ve 39.tahu chybně ustoupil králem, což vyústilo v situaci, kdy jeho soupeřka, manželka velmistra Neumana, Jakuba postavila pod matovou hrozbu. Jakub našel záchranu, ale musel dát věž za 2 pěšce, po čemž vznikla situace, že hrál dámou a pěti pěšci proti dámě, střelci a jednomu pěšci. I když v jednom případě přehlídnul vítězný tah (výměnu dam), dokázal ze soupeřčina věčného šachu vykličkovat a partii vyhrál. Na výsledek to mělo jen kosmetický vliv, ale Jakub má určitě radost, vyhrál všech 5 partií, které v lize sehrál.
Nu což, v Praze nám pšenka nevykvetla, musíme se o body pokusit někdy příště v roce 2022.
Přeji všem čtenářům tohoto příspěvku vše nejlepší do nového roku.
