V neděli 9.1. proběhlo již šesté kolo KP a celá soutěž se tak posunula do své druhé poloviny. Svítá naděje, že to možná letos dohrajeme. V teplicích jsme přivítali tým "Šachy Povrly" a nastoupili proti nim v mírně oslabené sestavě. Kvůli počasí, které se utrhlo a zavalilo náš kraj sněhovou nadílkou, přijeli někteří soutěžící až na poslední chvíli a zápas začal s drobným zpožděním.
Na osmé šachovnici si za naše družstvo odbyl premiéru Michal Černý, který však zřejmě pod tíhou odpovědnosti nezahrál dobře a během cca 40 minut ztratil figuru a pak partii. Poměrně rychlý půlbod přinesl Petr Šťastný, když odremizoval silného soupeře pana Říhu na druhé desce.
Na dalších stolech se hrálo rovněž víceméně vyrovnaně. Radek Škuthan tlačil ve své oblíbené hře, nicméně pan Bürgermeister má v oblibě pozice s domečkem na královském křídle a tento typ hry mu nejspíš vyhovuje. U Honzy Václavíka bylo střelcových domečků několik a Honza stál pevně. Vedle mě Zdeněk Okrouhlík tahal rovnou pozici, bez nějakých vážnějších hrozeb z obou stran.
V mojí partii na mne pan Weiss spustil neortodoxní zahájení, nicméně ne jedno z nejkorektnějších. Po 4. tahu bylo vyrovnáno a po dalších dvou jsem stál lépe. Soupeř hned v úvodu vyměnil dámy a svého bělopolného střelce za jezdce na c6. Při otevřené pozici a s dvojicí střelců jsem mohl být pln optimismu.
Radek Škuthan, který ten den nebyl ve své kůži, partii nakonec neudržel, jeho soupeř pečlivou hrou zvítězil. Situace se pro nás vyvíjela velmi nepříznivě, prohrávali jsme již o dva body. Nicméně v mé partii došlo k posunu. Po celou dobu jsem si udržoval mírnou výhodu a odrážel soupeřovy pokusy. Nakonec mí střelci svázali bílé figury a soupeř chyboval. Získal jsem figuru a po chvíli i partii. Snížili jsme a já sledoval nadějnou pozici u Honzy Václavíka. Pan Krivoš si oslabil prostor okolo svého krále a Honza se jal tlačit na královské křídlo. Jeho útok vyústil nejprve v zisk kvality a po výměně dam stál již na výhru. Soupeř to "ještě zkoušel" nicméně další zápletka přinesla zisk další figury pro naše barvy a další bod.
Bylo tedy vyrovnáno a nic na tom nezměnila ani remíza na 7 desce. Dohrávaly se poslední dvě partie na první a třetí šachovnici. Z partie Radka Bayer jsem viděl až vlastně koncovku, kdy po úspěšné střední hře měl proti paní Černíkové výhodu střelce proti jezdci a samostatného pěšce navíc. Důležitý postouplý pěšec vnutil černým figurám soupeřky pasivní role a Radek pečlivou hrou výhodu uplatnil. Situace se tedy otočila v náš prospěch, ale ještě bylo nutno dohrát partii na první desce.
Vladimír Hadraba tahal proti panu Šulcovi za kratší konec, chyběl mu totiž pěšec na dámském křídle, nicméně vyhlídky na remízu ještě nějaké byly. Všichni přítomní se semkli kolem poslední partie a byli svědky dramatu. Partie totiž dospěla do časové tísně a na oba soupeře začal doléhat stres - nám všem dobře známý. Vladimír se pustil ve správnou chvíli do protiakce a jeho soupeř reagoval chybně. Stačilo vyměnit co šlo a vyhrát pěšcovku. Nicméně bílé figury pronikly až k černému králi a v rozhodující okamžik pan Šulc neviděl taktický obrat, který mu hrozil. Stačilo dát jednotahové vidle a bílý by získal zadarmo figuru. Bohužel pro nás, tuto taktiku přehlédl i Vladimír a přešel do horší koncovky věže proti dvěma lehkým figurám, ale stále s minoritou pěšců. Po té, co okolo stojící diváci rozdýchali několik infarktů, pan Šulc svou výhodu uplatnil a celý zápas skončil remízou. Objektivně nutno říci, že zaslouženou. Tak zase příště ....
