V posledním kole soutěže nás čekal papírově soupeř nejtěžší "DDM Osek ŠK Stropník", což byl klub šlapající nám celou dobu na paty. V tabulce hned za námi, ale zatímco osečtí jeden zápas prohráli a jeden remizovali, my se štěstím vyhráli všechna kola. Takže o vítězi bylo rozhodnuto již před zápasem a my chtěli dát příležitost mládí.
Na osmou šachovnici jsme tedy povolali Tondu Vrchotku, což je vnuk Josefa Vrchotky hrajícího za Osek ( dříve také za ŠK Teplice ). V sestavě jsme pak řešili výpadek na poslední chvíli. V sobotu večer se omluvil Radek Škuthan ( chuťovka pro kapitána týmu ). Slívovi, se kterými jsem původně nepočítal, ale nakonec přiznali že mohou oba hrát, tak jsme nakonec přijeli do Oseka v konkurence-schopné sestavě. Nicméně naši soupeři byli jen v sedmi. Jejich kapitán po prohře v šestém kole přestal za klub nastupovat a nebyl přítomen ani jeho zástupce. Administrativních povinností se tak ujal Honza Berežný a my řešili dilema, zda nastoupit v osmi a poslat domů Tondu, který měl mít v týmu premiéru, nebo zúžit sestavu na 7 hráčů, aby si zahrál. Protože už jen šlo o to si dobře zahrát, zvolili jsme druhou variantu.
Nakonec to bylo nejlepší rozhodnutí. Tonda předvedl hezkou partii a po zásluze vyhrál. Během hry panovala příjemná atmosféra, která pramenila i ze skutečnosti, že se většina z nás dobře zná. Vyhráli jsme celkem na 4 deskách, zaznamenali jednu prohru a dvě remízy.
Na první šachovnici se se vzájemným respektem odremizovalo. Na druhé si Petr Vyslyšel vylepšil procentní úspěšnost výhrou nad Pepou Vrchotkou. Na třetí šachovnici si Linda vyšlápla černými na Honzu Berežného a milou tvářičkou a nekorektní obětí v útoku jej totálně rozhodila tak, že nenašel odpovídající obranu.
Na čtvrté desce jsem zase nevyhrál (ač stál lépe), což se mi teď děje nějak dost často. Bude třeba na sobě zapracovat a možná zase začít chodit na tréninky. Alespoň jsem tedy zapsal půl bodu, tak snad žádná hrůza ...
Na dalším stole Radek Hanzlík podlehl Ludvíkovi Šimovičovi, když správně odehrál teoretické zahájení ve vídeňské hře až do šestého tahu, ale neznal pokračování a hned dalším tahem se dostal do problémů. Pan Šimovič jej ukázkově skřípl a nenechal mu žádnou šanci na protihru.
Na šesté pak vyhrál Zdeněk Vácha v podobné variantě, jakou jsem měl na šachovnici já (gratuluji, závidím), náš stálý a obětavý host v této sezóně.
Jak již bylo zmíněno Tonda Vrchotka na sedmé slavně zvítězil. Zahrál odvážný gambit a pak správně tlačil, aby získal materiál zpět a pokračoval v iniciativě. Nakonec získal pěšce navíc a přešel do věžové koncovky, kterou zahrál pečlivě.
V celé sezóně se tak stal nejužitečnějším hráčem našeho týmu Petr Vyslyšel, který odehrál všech 9 kol s úspěšností 78%. Hned za ním je Radek Hanzlík rovněž se stoprocentní účastí a úspěšností 67%. Pak máme v týmu další členy, kteří přijdou vidí a zvítězí jako Štěpán Urbanský a Petr Slíva. A samozřemě všichni ostatní ať už v roli posunovačů nebo drtičů, podle toho jak se to zrovna sejde. Každý z nás něčím přispěl a každý je součástí báječné party srdcařů, bez kterých by nešel náš oblíbený sport dělat.
Tak to bychom měli poslední reportáž z letošní KáPé dvojky. Teď nás jen čeká držení palců našemu áčku, aby rovněž vyhrálo svou soutěž a obě družstva tak mohla postoupit. Nemožné to není a já začínám s držením palců hned tuto neděli na 9. kolo KP1 ...
Rád bych tímto poděkoval Františkovi za léta kapitánování , udržování železné disciplíny a pohodu , která v naší partě panovala. A taky Radku Bayerovi , který převzetím funkce předsedy a pokladníka , náš klub v podstatě zachránil. Ať už budou naše šachové výsledky v budoucnu jakékoli , tu přátelskou partu bychom si měli uchovat.
Tak koukám v neděli na výsledky KPII....otrava když není online
:-) a vidím.. naši hráli v sedmi? To je u týmu superkádvojka možné podle mě v případě, když někoho z našich unesou na trase Teplice - Osek mimozemšťané...Tak děkuji na vysvětlení a gratuluji všem, kteří v KP II v téhle sezóně nastoupili a přispěli k slavnému vítězství!