Základní údaje

Napsal Lenka Stránská

Většina dětí v sobotu 5.12. zpytovala svědomí, jaké hříšky  by jim tak čert mohl připomenout, případně nacvičovala básničky pro Mikuláše. Ne tak tepličtí mladí šachisté, ti analyzovali nejvýš nějakou tu nepovedenou partii a opakovali si svá oblíbená zahájení, vydali se totiž na Grand Prix do Chomutova. Tenhle turnaj v rapid šachu je velmi populární, i tentokrát se jej zúčastnili kromě regionálních hvězd i hráči z Karlovarského a Středočeského kraje.

Teplickou výpravu tentokrát vedl Radek Bayer, jen škoda, že České dráhy nevypravily tu slavnou lokomotivu s figurkami. Šachovým vlakem tentokrát jeli i děčínští, štětští, ústečtí, inu taková severská minikonkurence PŠŠ :-)

Místem konání turnaje nebyl tentokrát Dům dětí, ten právě prochází přestavbou. Žáci i dorostenci usedli k figurkám v jídelně ZŠ Kadaňská, výpravy tak putovaly až na to větší nádraží a poznaly zase další krásy Chomutova. Ředitel turnaje Jirka Kalužný tradičně přesně dodržoval časy jednotlivých kol, i když ke konci turnaje si děcka mohla zpívat….a venku se setmělo…. Malí špunti se tak mohli mírně obávat nejen čerta, ale i horší viditelnosti v oblasti černých figurek. O turnajový bufet se skvěle starala Ivana Šlampová, která k hrncům a talířům přešla rovnu z maturitního plesu svého syna, šachisty Honzy.

 

V kategorii dorostenců reprezentoval Teplice Filip Zeman, který byl zároveň i velkým pomocníkem při organizaci a přesunu výpravy. Filip se hlavně soustředil na partie svého svěřence Honzíka Václavíka, hrál tak, aby už už mohl pozorovat Honzovy tahy. Se třemi body obsadil sedmé místo, v průběžném pořadí seriálu Grand Prix se jistě bude držet na průběžné bedně.

 

Mezi staršími žáky hrál výborně Nikita Koval. Byl jediný z první desítky, kdo měl ELO pod 1300, poskočil o 10 míst nahoru oproti nasazení  -  na skvělou 7. příčku. Uhrál pět bodů, 4 výhry a dvě remízy. Jeho rapid ELO opět půjde nahoru, no a Nikita by příště rád dosáhl na bednu. Šachy ho baví a stále se zlepšuje, budeme držet palce.

Jako druhý z Tepličáků skončil Palko Kufel, porazil čtyři soupeře. Už se nám ta mládež tluče mezi sebou, jedním z Palových přemožitelů byl právě Nikita. Jen škoda partie s Danem Balínem, kdy měl Palko už v zahájení figuru víc za pěšce, zkušenější soupeř ho ale nakonec přehrál. Palko ale patří mezi staršími žáky k těm nejmladším, stejně jako Tomáš Frontz. Ten navíc nemá odehraných tolik partií, i tak získal pěkné tři body. Dokonce si své partie i při rapidovém tempu zapisoval, aby měl materiál k analýzám, pro další zlepšování. Všichni tři starší žáci se parádně snažili a patří jim velká pochvala.

 

No a nejlepší nakonec, kategorie mladších žáků. Na pódium zvou pořadatelé společně vždy první pětku, která si přebírá diplomy a fotografuje se do galerie nejlepších. A jediný Šachový klub Teplice tu měl hned dva zástupce. Honzík Václavík je rozjetý a válcuje soupeře, ať se hraje v Doksech, Chomutově nebo Povrlech. Tentokrát za 6 bodů získal stříbro! Porazil všechny soupeře z Ústeckého kraje i pozdějšího vítěze, o pořadí rozhodlo až pomocné hodnocení.  No a krásné čtvrté místo obsadil Ondra Slíva. I ten je v téhle sezóně parádně rozehranej a věří si. Poučení pro příště si odnesl z partie s pozdějším vítězem, tam to ta remíza mohla být…. No je to paráda, když v nejlepší pětce vidíte dva modrásky z ŠK Teplice, moc oběma klukům gratulujeme!!!

Dominik Hübl je skvělý kamarád a parťák do nepohody. Na VC v Teplicích si uhrál trojku, proto byl dost vysoko nasazený. Potřebuje hrát další turnaje a získávat zkušenosti, v Chomutově vybojoval velmi dobré tři body. Jakub Češpiva patří k nejmladším hráčům, z habánů ale nemá zbytečný respekt a dokáže je porážet, získal také pěkné tři body. Jen jednou byl mírně smutný, dostal nějakého „asišustráka“, Radek Bayer mu ale hned po partii ukázal, co a jak a příště už si soupeři na Kubu rozhodně nepřijdou!

 

No a na úplný závěr tu máme jednu bombu! Terezka Frenclová byla hned na svém prvním turnaji třetí nejlepší mladší žákyní! Třikrát zmatila soupeře, pěkně přemýšlela a dotáhla vyhrané koncovky. Na první turnaj – klobouk dolů! Na snímku Terezka při partii s Ondrou Slívou.

 

Jen škoda, že se v Chomutově vyhlašuje vždy jen vítězka dívčí kategorie, teplická šachistka za sebou nechala tři další hráčky, před ní se dostaly jen dvě účastnice MČR. Tady mám pro Terezku jednu radu, na ostatních Grand Prix se vyhlašují vždy tři nejlepší dívky jednotlivých kategorií, pokračuj tedy v těchto parádních výkonech ve Štětí, Litoměřicích, Klášterci, Teplicích….

 

Výsledky všech turnajů najdete zde

No a Honzík se v Chomutově stal i mediální hvězdou. Jak jste si už mohli přečíst na našem webu, vybojoval si postup do krajské reprezentace a zahraje si šachový turnaj v rámci zimní olympiády mládeže. Ta se bude konat právě v Chomutově. Na Grand Prix přišel  kameraman, natočil spot k olympiádě, vybrat si samozřejmě dva reprezentanty, kteří byli v sále. Klip se má vysílat jako upoutávka na olympijské boje, doufáme, že Honzu uvidíme často v médiích ve sportovních pořadech.

Moc a moc chválím celou teplickou výpravu, za snahu, za medaile (i když jedna z nich byla jen imaginární), za fair-play chování, za uhrané body, za tu velkou radost Tepličáků při vyhlašování výsledků. Všichni odehráli po čertech dobrý turnaj! Moc děkuji Radkovi Bayerovi a Filipovi Zemanovi za odkoučování celé výpravy. Teď už si jen počkáme na průběžné pořadí, o další body si naši šachisté zabojují 16. ledna ve Štětí.

 

P.S. článek jsem sepsala s obrovskou pomocí vedoucího výpravy Radka Bayera

Vytvořeno: 7. prosinec 2015

Zobrazení: 1553

Základní údaje

Napsal František Bublík

Neděle 29.11.2015 měla na programu čtvrté kolo Krajského přeboru a v Teplicích se utkala družstva B a C, obě z domovského klubu ŠK Teplice. Kapitán Béčka, tentokrát nehrající Radek Bayer, vyhlásil jako motivační cenu 1 plzeň zdarma pro každého člena, který vyhraje. Milan Maščák, který loni tak báječně motivoval Céčko, se nenechal zahanbit a vyhlásil plnou útratu v hospodě za vyhranou partii.

Průběh zápasu byl dosti dramatický a dá se říci nejednoznačný. Ve dvou případech si připsali bod hráči tahající v partii za kratší konec. V prvním případě se jednalo o druhou šachovnici, kde Václav Bartoš hrající bílými proti panu Kudrličkovi, ač spokojen se svou pozicí, stál stál objektivně na prohru (ověřil stockfish). Nakonec se mohl radovat díky chybnému propočtu soupeře. Pravdou je, že vítězný tah za černého byl tak trochu skrytý a člověk po 4 hodinách hry nerad opouští své původní vize. Tak se pan Kudrlička držel druhé řady a matového útoku a ani jeden ze soupeřů neviděl ztrátu bílého střelce s vyhranou pozicí černého.

Podobný případ se stal na čtvrté šachovnici, kde za C tým Jirka Jirásek držel převahu proti Davidu Královi. Nicméně pod prudkým útokem a v časové tísni neviděl (opět ani jeden ze soupeřů) překlenutí sloupce jezdcem a rozhodující zisk materiálu, případně matový protiútok. Celá tato partie probíhala velmi divoce a pozici na šachovnici se nechtělo nikomu z přihlížejících komentovat. Největší shoda panovala v názoru, že tomuhle nerozumíme.

Tím pádem to bylo na omyly při partiích fifty - fifty, jeden "nespravedlivý" bod pro C a jeden pro B družstvo. Na ostatních deskách probíhaly řekněme trošku klidnější šachy. První dohraná partie proběhla na osmé šachovnici, kde za domácí B nastoupil náhradník Filip Zeman, ale nebyl proti našemu exkapitánovi úspěšný. Přeci jen zkušenost zvítězila. Na ostatních deskách, ale byla zkušenost více na straně hráčů B družstva, které v KP působí již dlouhodobě a patří mezi favorizované týmy. Naše Céčko je na základě bravurního tažení v KP2 letošním nováčkem a teprve se "rozehrává" se silnějšími soupeři. Na zkušenost svého protivníka doplatil i Marek Piskač, který nestačil na pana Františka Kůrku. Nechal si ukázat jak nehrát dámský gambit. Rovněž Karel Orsák nestačil na Honzu Berežného, partie se hrála jen na jednu bránu a tou bránou bylo královské křídlo bílého.

Já jsem nastoupil proti hostujícímu Miroslavu Richterovi soupeři, kterého vůbec neznám, jediným vodítkem mi byla informace, že hrává raději pozičně, pevně. Vzpoměl jsem si na mladá léta a vyštrachal z repertoáru zahájení Jänischův gambit. Podařilo se mi soupeře překvapit a dosáhl jsem rychle mírně lepší pozici, kterou však uplatnit se ukázalo jako velmi obtížné. Pan Richter udržoval rovnováhu po celou partii a před časovou kontrolou jsme se shodli na remíze.

Na třetí šachovnici se Milan Křehla dostal ve skotské pod tlak, který vyústil do horší věžové koncovky, kterou jeho soupeř Josef Vrchotka dotáhl do vítězného konce. Při následné analýze jsme dospěli k názoru, že se věžovka dala udržet a obětí věže mohl černý zachránit remízu, nicméně počítač tento názor nekompromisně vyvrací.

Nejvíce očekávaná byla partie mezi Vláďou Hadrabou a Petrem Šťastným. Petr černými napřed obětoval kvalitu za pevný střed a útok na královské křídlo. Počítač sice tvrdí, že oběť je nekorektní, ale vyvrácení nenabízí. Bílý stál sice s lepším materiálem, ale stísněně. Ke konci partie pak Vláďa kvalitu vrátil a vyrovnal pozici. Borcům se pak již nechtělo zkoušet jak ve variantě pokračovat a rozešli se smírem.

Sečteno a podtrženo tedy družstvo B zvítězilo zaslouženě 5:3, ale členové týmu C mohou být spokojeni se svou hrou, protože jak říkáme, soupeř se "zapotil" a měl namále.

Odpoledne jsme pak zakončili společným obědem a hlučnou analýzou jednotlivých partií. Zatímco náš exkapitán zaplatil Vaškovi Bartošovi oběd a dvě Mirindy, nehrající kapitán Béčka Radek Bayer nebyl přítomen a nemohl tudíž dostát svému slibu. Tímto jej vyzývám, aby nahlásil splnění svého závazku až na to dojde. Zápas to byl povedený, oběma týmům náleží ocenění a gratulace.

Výsledky zde.

Vytvořeno: 30. listopad 2015

Zobrazení: 2270

Základní údaje

Napsal Lenka Stránská

Po reportáži o teplické výpravě na HD10 se do Doks vrátíme ještě jednou, i přes tohle zasněžené roční období. Když jsem v práci hlásila na pátek 20.11. dovolenou, že chci jet do Doks, přišla na řadu firemní lékárnička s antipyretiky. Teplická sklárna tu totiž mívala celá léta podnikové chatky a všichni skláři mé generace mají tohle městečko spojené s létem, koupáním, borůvkami a opalováním.

Mistrovství České republiky juniorek a Polofinále MČR juniorů uspořádal 1. Novoborský na kraji města, v rekreačním areálu Poslův Mlýn. Postup si zajistili hned dva členové našeho oddílu, Kamilu Stránskou nominovala krajská komise mládeže, Martin Krutský získal divokou kartu (ze jmen už je jasné, kdo hrál který turnaj). Jako zodpovědný doprovod jel s těmito dvěma zodpovědnými hráči Martin Vlasák, já byla jmenována organizačním pracovníkem pro vyřízení přihlášek našeho trojlístku.

 

V sobotu 14. 11. jsme vyrazili za ranního kuropění, abychom si užili krás Českolipska a také abychom se včas ubytovali. Já už jsem totiž za 11 let cestování po různých šachových mistrovských akcích zvyklá na všechno možné. Zařili jsme už ubytování jinak, jinde, s cizími dospělými na pokoji, s cizími dětmi na pokoji, ubytování bez klíčů, s polovinou peřiny, s diskotékou za krkem…. To by byl nekonečný příběh, tyhle naše tzv. Dovolené s Andělem, tedy bydlení s cizími nebo úplně jinak, než máte potvrzené. Ale v Doksech – až jsem se nestačila divit – všechno kolem ubytování bylo perfektní hned napoprvé! Dostali jsme ubytování přesně tak, jak jsme si ho objednali a vlastně i tak, jak jsme si ho podle internetových stránek Poslova Mlýna představovali. Prezence byla rychlá a přehledná, ještě jednou moc děkuji paní Janě Jínové. Náš trojlístek doplnil ještě lounský Tomáš Hons, spolubydlící Martina K. Vše tedy vypadalo na pohodový týden v klidu, bez sousedů – pilných stěhováků nábytku – hlavně v noci…. A taky jo, celá naše výprava si to pochvalovala. Jen asi škoda nízké účasti juniorů, ze 43 hráčů bylo 11 z našeho kraje, z Moravy jich dojelo tentokrát spíš stopové množství. Pamatuji turnaje o cca 70 účastnících z řad kluků, ubývá to tedy nejen na našich Grand Prix….. Ale zase slečen přijelo dost, 19 šachistek z celé republiky.

 

Ještě před zahájením turnaje jsme se vydali zpět do mládí, na výstavu, věnovanou Čtyřlístku. Kdo to neví, tak Třeskoprsky jsou vlastně Doksy, hrad Bezzub je ve skutečnosti Bezděz a ten rybník, to je Mácháč. Našli jsme tu figuríny všech čtyř hrdinů našeho dětství a plno dalších zajímavostí, mírně nás zděsilo, že výstava je zdarma!

A pak už následovalo slavnostní zahájení turnajů, mládež se šla věnovat partiím a my, milovníci Fifinky a Bobíka jsme mohli jet domů.

 

V polofinále juniorů a dorostenců byla tedy logisticky i logicky cca jedna čtvrtina hráčů z našeho kraje. Doma jsme si turnaj překřtili na krajský přebor ÚKŠS Open. Taky často krajani usedli proti sobě, třeba Honza Šlampa jich nafasoval hned 5/9. No a náš Martin? Taky pět! Nakonec to bylo i dobře, Martin vybojoval 4/9, z toho 2,5 bodu s hráči z Ústecka. Martin myslím může být spokojený, jeho výkon byl vyšší, než aktuální ELO.

Navíc se Martinovi povedlo nevídané, v posledním kole si zahrál věžovou koncovku :-)! Martin se u partií potkal s pěti dvoutisícovkami, turnaj byl výborným tréninkem na ligové zápasy dospělých. No a pořadatelé navíc vymysleli pro Martina geniální termín, začátek v sobotu, konec v pátek, nepřišel tak ani o jednu hodinu v tanečních. Martina chválím i za oddílové tričko na slavnostním zakončení!

 

Kamila svůj výkon na Mistrovství ČR juniorek zhodnotila:,,Na to, že už vlastně vůbec šachy nehraju, jsem s výsledkem spokojená.“ Kamila se před několika lety na křižovatce rozhodla pro jinou cestu. Tady už měla fakt soupeřky většinou z jiného levelu, turnaj hrálo mnoho dívek, které spolupracují s „profi“ trenéry, jezdí na mistrovství Evropy i světa, hrají spoustu vážných partií. Jen škoda, že Kamiliny vrstevnice – kámošky už se šachové hře nyní nevěnují. Inu což, Kamila už není talentovaná,  slovy z třetí řady Básníků ,,….Mladý ,muži, já nejsem nikde organizován, a tak si mohu malovat co chci a jak chci.“  Kamila tak pomyslně zakončila své kolečko po vrcholových akcích, právě tedy v Libereckém kraji získala v roce 2004 svůj první titul mistryně Čech. No a teď už se bude věnovat jen své nejmilejší soutěži, KP IIIB.

 

Během turnaje jsme aspoň z domova fandili i klukům krajanům (v dívkách jiná krajanka nehrála), když je jich 11/43 a mezi nimi fakt silní hráči, tak byla  dost vysoká šance, že se minimálně dva probojují do postupové šestice. Nakonec postupuje jeden, v H18 se to podařilo Janu Vykoukovi z Mostu. Na jarním společném mistrovství republiky od desítek po dvacítky tak bude mít Ústecký kraj celkem tři zástupce v klučičích kategoriích, z toho jedna třetina bude díky Honzíkovi Václavíkovi z Teplic.

 

No ještě jsme se zúčastnili slavnostního zakončení a zase jsme vzpomínali na zlaté časy… Dříve se sešla parta z našeho kraje u jednoho velkého stolu, společně jsme všem našim tleskali, dupali, pískali, jásali, v jednom republikovém článku přirovnali severočeské šachové fanoušky k fotbalovému kotli. V Doksech se slavnostního zakončení zúčastnili jen tři skupinky – Tomanovi, Honsovi a Tepličáci. Ale i tak jsme si sedli pohromadě a všem z Ústecka pořádně zatleskali. Nejvíc Tomášovi, ten skončil ve své kategorii sedmý. Pořadatelé připravili pěkné ceny pro všechny účastníky, Kamila i Martin si vybrali to nejoblíbenější, tedy jídlo. Nás skláře zaujal pohár pro vítězku MČR, skleněná dáma, hned jsem si ji šla prohlédnout, jaká byla technologie výroby, jak je to chlazené, jaký je to typ skloviny, samozřejmě se za mě Kamča řádně styděla!

 

Ještě jsme se zasmáli historce, že není Vlasák jako Vlasák. Čtyři dny se v Doksech konalo s juniorskými akcemi souběžně MČech HD 8 a 10. Pro malé šprčky byla připravena simultánka s extraligovým hráčem, FM Lukášem Vlasákem. No a někdo z pořadatelů se zeptal kohosi, kde že je ten Vlasák, náhodný kolemjdoucí, patrně krajan ukázal našeho Martina  - no a už ho vlekli do hracího sálu, že bude simultánkovat. Tak Martin se bránil, ale na kontrolní otázku odpověděl správně, tedy špatně, ano je Vlasák. No chvíli to trvalo, než se vše vysvětlilo, simultánku nakonec odehrál ten, který měl. A pak že problémy se jménem mají jen Novákovi:-)

 

Chtěla poděkovat, začnu pořadateli. Tentokrát naše výprava nepotřebovala nic z již klasické výbavy, kterou si po zkušenostech vozíme na všechny šachové turnaje, nevybalili jsme stany, spacáky, vlastní topné těleso, vlastní polní kuchyni, izolepu na dveře ani špunty do uší. Děkuji Martinovi Krutskému, že se zodpovědně připravoval na partie a sehrál pěkné duely, umístil se nakonec o dvě místa výše, než byl nasazený. Kamila sice skončila zase naopak o dvě místa hůře oproti nasazení, ale ani ona se na turnaji neztratila – ve čtvrtek šla podle mapy lesem a v pohodě trefila zpět :-)! Děkuji Martinovi Vlasákovi, že odkoučoval teplickou výpravu po celou dobu konání turnaje, během jeho velení se nic mimořádného nestalo, vše klapalo v pohodě. Děkuji také  všem, kteří pomohli s přípravou akce.

Výsledky najdete zde

A fotografie si můžete prohlédnout zde

 

 

 

 

Vytvořeno: 24. listopad 2015

Zobrazení: 1248

Základní údaje

Napsal Lenka Stránská

VII zimní olympiáda dětí a mládeže se uskuteční v lednu v našem kraji. Součástí tohoto svátku sportu bude i šachový turnaj, na kterém budou každý z krajů reprezentovat tři žáci různých věkových kategorií a jedna žákyně. Kraje buď své zástupce přímo nominují, nebo pořádají kvalifikační turnaje. Naše příslušné krajské komise zvolily kombinaci obou způsobů. Přímo nominovali dívku, Elišku Mrišovou a staršího žáka, Jana Huberta Pavelku (původně nominovaný Jan Vykouk nemůže hrát z časových důvodů, turnaj se překrývá s jinou významnou šachovou akcí). Určit ale rovnou mladšího žáka (2003 a ml.) a nejmladšího žáka (2005 a ml.) nebylo tak jednoduché, byla tedy vyhlášena kvalifikace. Do turnaje, kde hlavní a jedinou cenou je jízdenka na olympiádu, bylo pozváno 6 mladších a 6 nejmladších. Vybráni byli medailisté z krajských přeborů, talenti a naděje. Pořadatelé z TJ Sokol Údlice zorganizovali takové dva miniuzavřené turnaje, systémem každý s každým hrála část účastníků vlastně poprvé. No a který oddíl měl nejvíce pozvaných talentů? ŠK Teplice! Přihlásili se všichni vybraní adepti na olympijské zážitky, tedy mladší žáci Pavol Kufel a Pavel Králik a nejmladší žáci Jan Václavík a Ondra Slíva. 

V sobotu 21.listopadu začala naše výprava velmi úspěšně. Paní Václavíková nám upekla na cestu moc dobrou čokoládovou buchtu, to se to pak hraje! Rychlík přijel přesně na čas, tedy v 7 03 (brrrr), zabrali jsme si jedno kupé a ještě cestou do kvalifikačního města jsme uspořádali velké šachové hody. Hned se pozná, že s hráči jsem jela jako doprovod já, a tak jsme cestou neanalyzovali, ale zvolili jsme jinou motivační metodu, doplňování cukru, aby měly mozkové buňky zásoby energie. Jen jsem jim během hostiny vylíčila, o co budou vlastně hrát a jaké jsou výhody účasti na olympiádě - je to místo školy, dostanou zimní bundu jako krajský dres, uvidí plno sportovců, zažijí slavnostní zahájení a zakončení- no největší ohlas mělo to ulití ze školy. Teplice už jednou měly svou reprezentantku v krajském výběru, v roce 2007 si nástup pod olympijským ohněm a hraní partií před spoustou diváků užila Kamila Stránská. No a měli jsme v tom kupéčku přání, aby někdo z hodující čtveřice byl v téhle sezóně jejím nástupcem.

Další příjemné překvapení - tedy pro kluky - nás čekalo v Chomutově, zamrzlé chodníky. Šachisté zajásali a nadšeně se doklouzali do hrací místnosti. I já byla ráda, že jsme dorazili s původním počtem neporušených kostí lýtkových a stehenních. Dostavili se všichni nominovaní a mohlo se začít hrát. Hned před začátkem kola měl nejlepší nápad dne Jirka Šťastný z Kadaně. Zašli jsme tedy do nedalekého obchodu a donesli pro děti všechno možné k jídlu, aby nám talenti nemuseli klouzat jednotlivě přes silnici. Tím jsme si ušetřili i čas na oběd, děcka obědvala vlastně průběžně během všech přestávek. Jirko, moc děkujeme! Palko Kufel s čokoládovým donutem v ruce prohlásil, že je to jeho zatím nejlepší turnaj! Ale dost o tom žvanci, podíváme se na něco, čemu nerozumím, tedy na šachy. Tenhle turnaj byl jiný než třeba Grand Prix, lehčí soupeři tu vlastně nehráli. Mezi staršími byl největším překvapením teplický Pavel Králik, dokázal porazit nasazenou jedničku a pozdějšího vítěze! Tím řádně zamotal průběžným pořadím a vše bylo otevřené až do konce. Pavel jen litoval, že nevyužil nabídku dobrovolně si zapisovat, to by byla památka. ale chystal se partii si přehrát a zapsat pak doma, včetně tzv. Králikova matu. Palko Kufel byl také spokojený, porazil jednoho silnějšího soupeře no a pak oddílového kolegu. U zbylých partií měl problémy s časem, přece jen už si zvykl na delší tempo, to je jen dobře.

 

 

Mezi nejmladšími je ELO často muška jenom zlatá, turnaj byl ještě napínavější. Postupně se od pelotonu oddělil jeden vedoucí tahoun, který získával větší a větší náskok. A hurá, byl to Honzík Václavík. Žádnou partii neprohrál, jednomu z favoritů (i když tady vlastně hráli jen samí favorité) povolil remízu, zbylé čtyři partie vyhrál. A to byl ze všech účastníků nejmladší! Hrál pečlivě, s rozmyslem, často dlouho, ale takticky. Právem si odnáší pokaz na místo v olympijském týmu Ústeckého kraje, gratulujeme! A moc chválím Ondru Slívu. jako jediný z celého startovního pole využil nabídku ředitele turnaje Jirky Kalužného a vzal si partiáře, že si bude tahy zapisovat a pak i analyzovat. Alespoň do chvil, než bude mít případnou časovou tíseň. Ondra si tak kromě uhraného bodu odvezl i studijní materiál pro další trénink.

Výsledky najdete zde

Fotky si můžete prohlédnout zde

 

O pauzách si většina kluků zahrála i jakousi míčovou, vlastně hopsakoulovou hru. To se mi na turnajích vždy u dětí  líbilo, při partii jsme soupeři, ale pak hned kámoši a jdeme si společně zapinkat, zakopat, zahrát, odreagovat se od figurek. Škoda, že se tohle vytrácí....

 

Ondru přijel odpoledne podpořit i jeho tatínek, kterému moc a moc děkuji za pomoc při zpáteční cestě domů. Měl geniální nápad a vzal s sebou karty, v čekárně na nádraží si tak hráči a občas i dospělí zahráli prší. Vítězem tohoto doprovodného teplického turnaje se stal Ondra. A tak jsme domů dovezli čtyři troufám si říct spokojené šachisty a mezi nimi i jednoho olympionika. Co ho vlastně čeká? A jak vypadaly předchozí šachové olympiády? Odpovědi najdete zde

 

Když naši bývalí olympionici posílali své zdravice budoucím reprezentantům, neznali ještě jejich jména. Teď už je to jasné, na olympiádě dětí a mládeže bude Ústecký kraj reprezentovat tým ve složení Eliška Mrišová, Jan Hubert Pavelka, Adam Luboš Polanský a Jan Václavík. My Tepličáci máme radost, že ve výběru těch nejlepších je i náš zástupce, o to víc budeme v lednu fandit! Vedoucím družstva bude Ing. Vladimír Hadraba.

Děkuji všem účastníkům sobotní výpravy za soustředěný výkon, fair-play hru a i za předpisově vzorné chování. A moc blahopřeji Honzíkovi k vítězství v kvalifikaci a k postupu do olympijské čtveřice. A na leden si nachystáme fandící transparenty a plno dalších dobrot, abychom krajany tady u nás doma povzbudili k dobrým výkonům pod pěti kruhy.

 

 

 

 

Vytvořeno: 23. listopad 2015

Zobrazení: 1712