Napsal Lenka Stránská

Grand Prix Teplice …. to už je v krajském mládežnickém šachu pojem. Však to také vidíme na počtu přihlášených hráčů, letos jich k nám přijelo 124. Příjemný hrací sál, šachově vše klape, po celou dobu pohoštění jako na české svatbě, vynikající kuřecí řízky, ceny pro všechny šachisty... A jak zaznělo v kuolárech, opravdové stupně vítězů posouvají každou akci o kategorii výše. Turnaj se již po páté hrál na počest nejlepšího teplického šachisty všech dob, výborného trenéra a šachového džentlmena IM Jindřicha Trapla, v sále tak byla po celou dobu ta neuchopitelná fair play atmosféra. Tak to je Grand Prix Teplice.

Letošní 12. ročník turnaje měl dva významné partnery. Statutární město Teplice, kterému tímto moc děkujeme za podporu, a Svatého Petra, který zařídil mezi sněžením a deštěm přímo ukázkové sobotní modré nebe. Hráči tak mohli o pauzách okysličovat mozek a nachytat i trochu jarního bronzu, v sále zase ti nejúspěšnější nachytali také zlato a stříbro!

Vezmeme to ale od začátku. Nejprve pořadatelský tým nachystal sál, hrací prostor pro jednotlivé kategorie, výpočetní středisko pro řízení turnaje. Následně nastoupil management pohoštění. A pak už se začali trousit domácí hráči, všichni si nohou otevřeli dveře a nakráčeli do sálu. Jinak to bohužel nešlo, protože měli plné ruce koláčů, bábovek, buchet, cukroví i slaného pečiva. A pak už přicházeli šachisté z dalších měst našeho kraje i hosté ze středních Čech.  U prezence se místy tvořily i fronty, od nádraží a parkovišť se valily davy zájemců o náš turnaj. Moc nás těší, že výhodu domácího prostředí využilo tolik teplických šachistů, třeba mezi dorostenci jsme měli prakticky jednu třetinu hráčů, tedy 7 z 20! A mladších žáků, těch největších nadějí do budoucna, bylo ještě více. Některé jsme mohli poznat i podle klubových triček, do kterých se nastrojili i mimo soutěže družstev.

A tak se sál plnil a ještě více plnil, až bylo vše nachystané a mohli jsme turnaj slavnostně zahájit. Po úvodním slově ředitele turnaje Ing. Vladimíra Hadraby jsme přivítali moc vzácnou návštěvu ze Středočeského kraje. Na turnaj přijela  dcera pana Trapla Štěpánka Staněčková. A přijela nejen jako host, ale i jako doprovod dvou reprezentantů Klubu šachistů Říčany 1925. Turnaj na počest svého dědečka si zahráli i starší žák Martin a mladší žákyně Andrea Staněčkovi.

A pak už se hrálo a jedlo a jedlo a hrálo…. Šachisté se snažili, rvali se za šachovnicí, bojovali, nějaký ten bodík nebo aspoň půlbodík si přišel nahlásit nejmladší účastník turnaje Tobiáš Dvořák z Litoměřic (ročník 2009!) i ten nejstarší domácí maturant Vašek Bartoš. A právě Vašek by si zasloužil tentokrát titul Skokan turnaje. Ne snad že by si poskočil o tolik míst nahoru oproti nasazení, ale po vítězství ve třetím kole předvedl u stolku rozhodčích ukázkový atleticky profesionální skok velmi vysoký. Celkově nás překvapila délka partií, zástupci všech kategorií se rvali do posledních vteřin, bojovali na plný čas a nehnula s nimi ani vůně řízků linoucí se prostorem, ta nezkrátila třetí kolo ani o jediný tah. Na sále nedošlo k žádnému šachovému sporu ani protestu, nikdo nic nenasimuloval, tady by se mohl hráč z jiného sportu Lafata učit!

Jediným šachovým úrazem tak byla moje sedřená pata a dobře mi tak, to je za ten nápad vzít si na celodenní organizaci turnaje nové lodičky…

A kdo si nakonec vyskočil na bednu a odvezl nějaký ten cenný kov na krku? Kategorie mladších žáků měla jasného vítěze. Kuba Šťastný z Kadaně, který u nás hostuje v první lize mládeže, nedal tentokrát nikomu ze soupeřů šanci ani na půlbod. Za 7/7 si odvezl nejen pohár, diplom a medaili, ale i speciální prémii, knihu Mezinárodní mistr Jindřich Trapl. Tahle knížka už je velkou vzácností, je prakticky rozebraná a Jakub získal jeden z posledních výtisků! Nejvýše nasazený teplický Palko Kufel se o medaili rval až do posledního kola, kde narazil právě na Kubu. Palko se ale udržel v popředí a za 5 bodů mu patří krásné 5. místo, ještě to „diplomované“. A hned po něm si šel pro cenu náš Honza Václavík! Byl 13. nasazený a za skvělých 5 bodů skončil šestý. Honzík ale bude hrát v kategorii mladších ještě dvě další sezóny! Velmi příjemně překvapil i Tomáš Frontz, který hraje v Grand Prix svou první sezónu, 4,5 bodu a 14. místo, parádní výkon. Nad 50% se dostal i Ondra Slíva se 4 body, i jeho čekají mezi mladšími další dva ročníky. Na přesnou půlku se dostal Jonáš Burger, s třemi body se za sebou zařadili Ondra Pokorný, Vojta Kufel a Adam Sirůček. A stejně skvělé tři body uhráli i další dva reprezentanti Teplic, Jakub Češpiva a úplně nejmladší člen ŠK Teplice Medard Popovič. Jeho sestra, předškolačka Gábinka získala cenu pro nejmladšího fanouška teplického týmu, dokázala svého brášku podporovat po celou dobu turnaje. Tak to je teda paráda, tolik mladších žáků, všichni vybojovali minimálně tři body, pro některé to byl úplně první turnaj Grand Prix. Taky měli trenér našich mladších žáků Paĺo Kufel moc velkou a zaslouženou radost.

Jenže pozor, to ještě není v kategorii mladších všechno! Ano, jasně že víme, že Andrea Staněčková je členkou říčanského šachového oddílu. Pro tentokrát jsme si ovšem dovolili zařadit ji mezi naše hráče a fandili jsme jí a drželi palce u všech sedmi kol. Podařilo se jí zvítězit třeba nad osmou dívkou loňského mistrovství republiky! Nakonec nám udělala Andrea moc velkou radost, probojovala se až na bednu a za 3,5 bodu získala bronz mezi mladšími žákyněmi.

Výsledky najdete zde 

V kategorii starších žáků jsem medaili moc přála našemu Markovi Piskačovi. Už několikrát po ní v této sezóně sahal, ale vždy ho zradilo prokletí posledního kola. Tentokrát však smůlu dokázal výborným výkonem prolomit a po Danovi Kadlecovi a Gustovi Brejníkovi si také vyskočil na bednu, za 5,5 bodu získal bronz, gratulujeme!

A do prestižní desítky se dostal i Honza Podlucký, ten se rozjel a výhru si šel nahlásit hned pětkrát. Nikita Koval uhrál pěkných 50%, stejně jako Láďa Bakányi. Bod získal i Radovan Žďárský, který hned svoji první sezónu v Grand Prix hraje mezi staršími žáky. I tady jsme měli ovšem ještě jednoho „svého“ zástupce. Martin Staněček sehrál patrně svůj zatím nejtěžší turnaj. Ve středočeském regionu nejsou hráči rozděleni do kategorií podle věku, ale podle výkonnosti. Tam by Martin jistě nenarazil na soupeře formátu Aleše Zahradníka, který nedávno získal ocenění pro nejlepšího hráče na 3. šachovnici na Mistrovství republiky školních týmů. Martin i se silnými soupeři získal pěkné tři body a během turnaje stihl i potrénovat se sestrou Andreou, k jejímuž bronzu tak také přispěl. A to ještě nevíte, že Martin je opravdový trenér, pomáhá s přípravou začátečníků na kroužku v Pyšelích.

Výsledky najdete zde

No a teď dorostenci. Zástupců jsme měli hodně, konkurence byla mezi chlapci velká a medaile zase jen tři. Pro čtvrtého nasazeného Vaška Bartoše to bylo poslední Grand Prix v životě a tak se chtěl vytáhnout. Martin Krutský se specializuje na delší partie a na Grand Prix ho moc neuvidíte, ale domácí turnaj v rapidu si taky zahrál. Nakonec se nám na bednu probojovali oba! Vašek udělal za svým účinkováním v Grand Prix zlatou tečku, Martin patřil mezi dorostenci k nejmladším a získal bronz, hurá!

Úspěch teplických dorostenců podtrhla Kamila Stránská, vyhrála dívčí kategorii! Na stupních vítězů si převzala pohár pro vítězku, pak ale na svůj stupínek sportovně pozvala i mosteckou Martinu Benešovou, která skončila těsně za ní. Z čísla na bedně tak bylo zřejmé, že obě holky jsou jedničky! V dorostencích jsme tak měli v celkovém pořadí hned tři hráče v první desítce, Vaška, Martina a Kamilu. Tři body uhráli Michal Vacek, Filip Zeman a při své GP premiéře i Philipp Malov, Standa Králik dvakrát remízoval.

Výsledky najdete zde

Novou posilu získal i teplický organizační tým, medaile těm nejlepším předávala s profesionální zručností Adélka Maščáková. Předala i plyšáky pro nejmladší hráče litoměřickým nadějím, Tobiáši Dvořákovi a slečnám Markétě a Šárce Podlahovým. Pomohla s rozdáváním cen, které získali úplně všichni mladí šachisté.

Fotografie z turnaje najdete zde

Závěr – no tak paráda! Čtyři medaile pro ŠK Teplice: zlato Vašek a Kamila, bronz Martin a Marek. Ale pět medailí pro naše hráče: zlato Vašek a Kamila, bronz Andrea, Martin a Marek. Víc medailí než jednu dokázali získat už jen zástupci Mostu (celkem 3), o zbylé placky se podělili reprezentanti Kadaně, Postoloprt, Ústí nad Labem, Štětí, Litoměřic, Lovosic, Klášterce nad Ohří, Děčína a Údlic.

Co nás moc těší, spousta „pachatelů“ se vrátila na místo činu, přišlo plno diváků, kteří již turnaje Grand Prix nemůžou hrát z věkových důvodů, neb nám vyrostli. A tak jsme v hracím sále mohli potkat Honzu Rubeše, Veroniku Valterovou (a s ní i našeho Pražáka Dana Bobka), Marka Papaye, Martina Vlasáka, Michala Babičku, Míru Körschnera a další a další diváky a fanoušky…. Hráči a hosté si navzájem popřáli k narozeninám, ještě tu máme tu starou dobrou šachovou partu!

Ještě jednou moc a moc blahopřeji všem teplickým medailistům i dalším našim hráčům k získaným bodům i půlbodům! Děkuji všem organizátorům za to, že celý turnaj klapnul jak měl, zástupci oddílů při loučení jen děkovali a chválili. Teď už si jen počkáme na průběžné hodnocení seriálu Grand Prix po šestém kole a našponujeme své síly na finiš v Chomutově! V pátek 8.5. se rozuzlí tajenka, kdo z teplických hráčů získá cenný kov v celkovém pořadí, nějaké to želízko v ohni tam máme! Teplice, do toho!

Vytvořeno: 13. duben 2015

Zobrazení: 2185

Napsal František Bublík

... aneb jak je důležité míti Filipa.
Nedělní duel dvou Céček, tedy "SK Teplice C" a "SK Děčín C" měl rozhodnout o konečném vítězství teplických v Krajském přeboru II. sk. B. A také se tak stalo. Nutno podtrhnouti, že za velmi dramatických okolností.
Sám jsem se z pracovních důvodů zápasu neúčastnil a jen jsem trnul celé dopoledne a bránil se nutkání někomu z týmu zavolat o informace. Představa, že bych náhodou odhalil kolegu s nevypnutým telefonem mne vždy odradila. Někdy kolem třetí mi na dálnici uprostřed rakouských Alp zazvonil mobil a kapitán Milan Maščák mi sděloval radostnou novinu: "Tak jsme vyhráli ... bylo to těsný ... chtěli nás porazit, postavili proti nám Papayovce..."
Zpráva jen vzbudila mou zvědavost. Nyní, kdy mi někteří kolegové dali zprávu o průběhu, mám již ucelenou představu, o kterou se s vámi podělím.
Celé drama začalo tím, že Jirka Jirásek, symbol solidnosti, si zapomněl přenastavit hodiny na letní čas a protože je dojíždějící, pěkně týmu zatopil. Zde musíme vyzdvihnout improvizační schopnosti našeho kapitána, který celou situaci bravurně nadirigoval. Jedno auto jelo do Děčína a druhé čekalo na nádraží. Za volantem Milan Křehla - amatérský závodník, bylo důležité že zpožděný vůz povede právě on. Dohnal cestou cca 15 minutovou ztrátu. Nicméně stejně druhá skupina dorazila do Děčína o čtvrt hodiny později. Zde musíme poprvé vyzdvihnout sportovního ducha soupeřů, kteří čekali se zahájením zápasu na příjezd druhého vozu.
Dalším dramatickým prvkem, který proběhl ještě před nedělí, bylo shánění náhradníka, když nikdo z osvědčených nemohl. Nakonec se uvolil náš nadějný dorostenec Filip Zeman, který se pravidelně zúčastňuje klubových přeborů a kříží tak zbraně i se silnějšími soupeři. V družstvu svým výkonem všechny potěšil, svou partii vyhrál a přispěl tak k celkovému vítězství.
Milan Křehla, nejen že umí rychle jezdit, umí i rychle rozhodovat partie. Tentokrát k tomu potřeboval 27 tahů a prosím vás, pokud by vás někdy napadlo zahrát proti němu Philidorovu obranu, počítejte s tím, že vás rozseká na kusy.
Svou stoprocentní neporazitelnost ztratil v tomto zápase Pavel Kirs. Oba Papayové -  otec se synem - převyšovali své protivníky Milana Maščáka a Karla Orsáka o cca 300 ELO bodů a neměli problém své partie vyhrát. Nicméně na třetí šachovnici Jirka Jirásek, ještě plný adrenalinu z ranního sprintu porazil svého soupeře Jaroslava Purkyrta a skóre zápasu bylo opět vyrovnané 3 : 3.
Teď už se dohrávalo na prvních dvou šachovnicích. Zde je potřeba připomenout že lídr děčínského céčka Michal Babička se zná velmi dobře s naším Vaškem Bartošem a mohl tak připravit svého kolegu Ondřeje Lešáka na finesy, které Vašek rád používá. Všichni co již odehráli se semkli kolem prvních dvou šachovnic a právě Vaškova hra je dováděla "do stavu nepříčetnosti". Vašek měl někdy v 36. tahu na hodinách jen 40 vteřin a každý tah prováděl těsně před spadnutím praporku. Jednou to byly údajně jen 2 vteřiny. Nakonec partie po časové kontrole dospěla do remízy. Šachisté sledující partii zestárli o několik let.
Poslední dohrávaná partie byla mezi Michalem Babičkou a Petrem Šťastným. Petr měl rovněž horší čas, ale v průběhu partie si vydobyl slušnou výhodu, kterou bylo potřeba za stavu 3 1/2 : 3 1/2 realizovat. Zde musíme podruhé smeknout před sportovním duchem děčínských, když Petr v 48. tahu našel cestu k výhře a zapomněl v důsledku únavy zmáčknout hodiny, jeho soupeř jej na to upozornil.
Teplické céčko tímto definitivně zvítězilo v Krajském přeboru II. skupiny B a jeho postup do Krajského přeboru nemůže ohrozit ani případná prohra v posledním kole. Nicméně, něco mi říká, že se žádná prohra konat nebude :-) ale naopak velkolepě oslavíme všechna naše vítězství.

Vytvořeno: 1. duben 2015

Zobrazení: 2274

Napsal Lenka Stránská

V sobotu 28. března se v Litoměřicích konal Krajský přebor mládeže v rapid šachu. Této akce se zúčastnili i žáci našeho oddílu, někteří z nich si i brousili zuby na nějakou z medailí. Tyto turnaje jsou určené pouze pro registrované hráče, bývají tedy tišší, méně početné a klidnější než  Grand Prix. V Litoměřicích se soutěžilo celkem v 10 kategoriích a my máme radost, že na imaginární bednu se dostali i reprezentanti ŠK Teplice.

První cenný kov máme hned v té nejmladší kategorii. Vojta Kufel si odnesl parádní pohár za třetí příčku v H8. Vojta bude náš oddíl (vlastně podle nové legislativy zapsaný spolek) reprezentovat v květnu na Mistrovství ČR dětí do 8 let. Budeme mu držet palce, aby se i z Klatov vracel podobně spokojený.

Mezi kluky do 10 let skončil nejlépe z našich Honza Václavík na sedmém místě, Ondra Slíva byl osmý. Oba uhráli pěkné 4 body. Adam Sirůček získal na svém prvním krajském přeboru 3 body a obsadil devátou příčku. Všichni tři mohou tuto kategorii hrát i za rok.

V H12 skončil nejlépe Palko Kufel, za 4/7 se probojoval ještě do první pětky. Nikita Koval skončil s 50% desátý, Láďa Bakányi obsadil šestnáctou příčku. V nejstarší postupové kategorii H14 na nás čekala další medailová, vlastně tentokrát pohárová radost. Bronzovou příčku obsadil Marek Piskač, uhrál skvělých 5 bodů.

Honza Podlucký se čtyřmi body skončil sedmý, o tři místa výše, než bylo jeho nasazení. Náš další zástupce Roman Markelychev byl osmnáctý.

Tož dobré, zástupci Teplic získali dva krásné poháry z Krajského přeboru mládeže v rapid šachu, gratulujeme! Ještě by bylo pěkné poprat se výhledově teké o trofeje v dívčích kategoriích, tak snad do roka a do dne!

Vytvořeno: 30. březen 2015

Zobrazení: 1505

Napsal František Bublík

Dívčina roztomilá k posledu
přinesla šachy v naši besedu.
Byl pravý div to řezbářského díla:
Figurky nesla ze slonové kosti
vonného dříví plocha černobílá
a práce figur plna umělosti.
Tak loudivě a svůdně ke hře zval,
jak vábí k tanci vyzdobený sál.
Však ruka má vždy bez rozmyslu hmátla
v těch figur dav, já pramálo jsem dbal,
že královnu mi bujný koník vzal -
vždyť jiná královna mi hlavu mátla.

(Svatopluk Čech - Ve stínu lípy)

Těmito verši přivítal v neděli náš šachový guru - Petr Šťastný soupeře z "SK Šachy Chlumec B", jediného to týmu, který nám ještě mohl zmařit naše vítězné tažení Krajským přeborem II. Zatímco my jsme si vychutnávali Petrův přednes, naši soupeři oněměli úžasem. Nic podobného nečekali a nevěděli jak mají reagovat. Hned v úvodu jsme jim dali najevo, že přijeli do šachově ideálního prostředí, do naší krásné klubovny s online šachovicemi a že se bude hrát fair play bez jakýchkoli obstrukcí.
Chlumečtí nás rozhodně nepodcenili, přijeli dokonce v deseti lidech, snad kdyby někdo z nich netrefil, nebo před zápasem omdlel. Krátce po desáté byly splněny všechny předepsané formality a zápas začal. V místnosti panovala neuvěřitelně soustředěná atmosféra, bylo slyšet tikat hodiny - tedy ty na zdi (šachové máme digitální). První dvě šachovnice slibovaly velmi kvalitní šachy. Petrův protivník Karel Dusbaba je bývalý tepličák s ELO přes dva tisíce a Vaškův soupeř Zdeněk Mittelbach je zkušený matador, se kterým jsem v mládi ztratil bodík. Na první šachovnici se hrála holanská, Petr si ze zahájení odnesl mírnou poziční výhodu a zkoušel ji zesilovat. Pan Mittelbach zvolil proti Vaškovi anglickou, což neměl dělat, jak trefně poznamenal Jirka Jirásek, hrát proti Vaškovi jedno z jeho oblíbených zahájení se rovná sebevraždě.
Na mne vyšel dle soupisky Jirka Ledvina, rovněž teplický odpadlík, se kterým mám pozitivní skóre. Věřil jsem si, že alespoň neprohraji. Jirka používá oblíbené pořadí tahů, kterým se vyhýbá teoretickým variantám, i když co dneska vlastně už není teorie, že? Hru jsem celkem rychle vyrovnal, když jsem ignoroval nástup bílých pěšců na dámském křídle, ale pak jsem se dle svého mínění dopustil nepřesnosti a musel začít hrát trochu pasivněji. Naštěstí Jirka Ledvina hrál pasivně rovněž a kolem 25. tahu jsem hru opět vyrovnal, nyní již s lepší pozicí.
Asi po 40 minutách hry bylo najednou rušno kolem šesté šachovnice, to Milan Křehla zvítězil v půvabné miniaturce v devatenácti tazích. Pan Ladra, poté co mu došly znalosti aktuální varianty se v ní docela slušně vykoupal a tak Milan dodržel svou tradici a opět soupeře rozsekal.
Ten bod byl velmi důležitý, protože z nás shodil tíhu odpovědnosti a mohli jsme začít hrát uvolněněji. Nakonec, pokud by chlumečtí chtěli postoupit, museli by vyhrát.
V mojí partii se začala karta obracet. Bílý se rozhodl k ráznému průlomu pěšci na dámském křídle. Postupem nezískával ale nic, a ještě přehlédl ztrátu kvality. Na první šachovnici skončila partie remízou. Petr nedocenil možnosti černého útoku na královském křídle a obrana jej stála spoustu času a ztrátu pozičních výhod. Lepší možnosti pro bílého v partii ještě ukázala domácí analýza, ale ta se při zápase nepočítá. Takže 1 1/2 : 1/2 pro nás.
Jako další končil Milan Maščák, náš hrající kapitán, kdy soupeře naprosto dezorientoval nekonečným manévrováním v zavřené pozici a nakonec po prvním otevření hry získal se šachem figuru. Jeho soupeř vzdal a tak jsme mohli připsat další bod.
Jirka Jirásek na třetí židli si chtěl zchladit žáhu po extempore v Jirkově s chlumeckým áčkem v Krajském přeboru. Měl velmi pěkně rozehráno, prostorovou převahu, volného pěšce, leč ponechal své královské křídlo bez ochrany, což se mu v partii stalo osudným. Pan Bezpalec v pravý čas vlítnul dámou na jeho krále a matovému útoku již nešlo zabránit. Byla to naše jediná prohra v zápase a Jirka utužujíc kolektivního ducha se hrdě chopil anticeny za nejhorší partii. Jeho fotografii s anticenou a oběma dcerami máme všichni v emailu, leč z důvodu ochrany osobních údajů ji zde nezveřejňujeme.
Vašek Bartoš mezitím nenápadně přehrával pana Mittelbacha. Pozice na první pohled rovně vypadající se po druhém a třetím pohledu postupně zhoršovala, zhoršovala až zhroutila. Při pozdější společné analýze mne tato partie nadchla a označil jsem jí za souhlasu všech přísedících za nejlepší partii zápasu. Vašek hrál jak z partesu proti soupeři, který určitě není žádné ořezávátko. Další vítězství na naší stranu. Zbýval Pavel Kirs, který tahal s figurou méně ale rozběhnutým pěšcem do dámy. Jeho soupeř, pan Svoboda nezvládl vzniklé zápletky a musel figuru vrátit, po čemž zůstala Pavlovi pěšcová převaha a lepší pozice, kterou dovedl do výhry. Zdeněk Okrouhlík, je náš první náhradník a je to spolehlivý "držák". Buďto vyhrává, nebo alespoň udrží remízu. Remízoval i tuto neděli a svým půl bodem tak posílil naše vedení na 5 : 2.
Zjistil jsem, že taháme partii s Jirkou Ledvinou jako poslední. Po získání rozhodující výhody jsem si vybral slabou chvilku a nechal soupeři dvojici střelců, která byla opravdu nepříjemná. Navíc nám oběma docházel čas. V pozici zůstávalo stále dost hrozeb a bylo nutno hrát přesně a hodně počítat. Proto jsem za daného stavu nabídl remízu, která byla bez výhrad přijata. Byla to dobrá partie, kdyby se jednalo o rozhodnutí výhry týmu tak bych tahal dále, ale tentokrát to nebylo třeba. Nejvyšší výhrou 5 1/2 : 2 1/2 v tomto kole jsme si opět vylepšili skóre.
Po skončení zápasu náš kapitán otevřel láhev vína, původně určenou jako odměnu za nejlepší partii, a všichni jsme připili na 99 % postup do Krajského přeboru. Jak to tedy je? Můžeme vlastně ještě nepostoupit? Ještě je tu teoretická hrozba, pokud bychom obě následující kola vysoko prohráli a tým "ASK Lovosice A" naopak dvakrát vysoko vyhrál tak, že by překonal naše skóre, pak by to možné bylo. Protože kritéria rozhodující o postupu jsou následující:

a)    počet zápasových bodů (viz čl. 5.3.2. SŘ),
b)    součet skóre ze všech zápasů (viz čl. 5.3.1. SŘ),
c)    součet vyhraných partií ze všech sehraných utkání,
d)    výsledky vzájemných utkání družstev, o které se jedná,
e)    výsledek proti vítěznému družstvu, dále proti druhému, třetímu a případně dalšímu družstvu v pořadí,
f)    los.

Nicméně prohrávat nemáme v úmyslu, jdeme do posledních kol s plným nasazením. Tuto reportáž jsem začal poezií přednesenou Petrem Šťastným a jeho myšlenkou ... "tím že céčko stále vyhrává vznikla docela hezká tradice"... bych tento článek zakončil. Rozhodně se všichni přisadíme za to, tuto hezkou tradici v Teplicích udržovat.

Vytvořeno: 16. březen 2015

Zobrazení: 2744