Napsal František Bublík

... skoro to tak vypadá, protože jako jediný tým udrželi remízu proti našemu teplickému "Céčku" ...

Nedělní zápas probíhal v relativně pohodovém duchu, hráčům Olšinek nehrozilo ani vítězství v soutěži, ani sestup, zatímco my jsme měli vítězství v KP2 "B" už jisté od minulého kola. Hrálo se tedy jen o čest a slávu, což ale nikterak nesnížilo bojovnost a nasazení hráčů v tomto zápase. Celému utkání předcházelo vzájemné špičkování obou družstev, focení vítězů soutěže ( viz fotografie) a vaření kávy. To poslední zajistila naše jedinečná Lenka Stránská, která obětavě zprovoznila a zrehabilitovala od minule neumytý kávovar. (Díky)
Teď stručně k samotnému zápasu ... v první půlce klání se nic mimořádného nedělo, jako první končili Karel Orsák s remízou a Milan Maščák s prohrou. Partie se promítaly, jak je u nás zvykem, online na plátno, ale moc jsem je nesledoval. Můj soupeř, pan Tureček, byl tentokrát papírově silnější a v této sezóně měl vynikající výsledky. Teprve když prohrál svou partii i Jirka Jirásek, prošel jsem si pohledem stav na šachovnicích a začal mít trochu obavy. Jirkova pozice totiž vůbec nevypadala na prohru, jeho fiigury stály aktivně, měl pěšcový střed, nicméně jeho soupeř, pan Hlavatý, našel slabinu ve středu pole a s přehledem vymanévroval vítěznou variantu.
Petr Šťastný stál lépe, Milan Křehla trochu lépe. U Zdeňka Okrouhlíka, který opět zaskočil za Pavla Kirse, bylo na šachovnici trochu těsno, ale vyloženě nebezpečně to nevypadalo. Teprve při následné analýze, jsme mu pogratulovali, že přijal nabídnutou remízu, protože při správné hře bílého by jeho pozice asi dlouho nevydržela.
Já jsem původně plánoval hrát bezpečně s těžkým soupeřem, leč po výměně dam a bílých střelců se ukázalo, že bílý nemá reálné hrozby, ale je to černý kdo určuje hru. Když jsem začal postupovat na dámském křídle pěšci, pozice se mi zalíbila ( i počítač ukazuje více než plus jedna za černé) a vzhledem k průběhu zápasu, jsem si uvědomil, že musím hrát na výhru.
Vašek Bartoš, na kterého vždy spoléháme, stál velmi pevně s lepším střelcem a šel optimisticky za výhrou, avšak jeho soupeř, Jan Šebesta, našel brutální pěšcový průlom, který zavedl hru do remízových vod. Bohužel před časovou kontrolou se Vašek zamyslil a zapomněl dotahat svých 40 tahů v domnění, že je již "dotaháno" a nechal spadnout praporek. Je to škoda, protože na šachovnici byla opravdu remíza, ale pravidla jsou pravidla a nehrajeme kuličky, že!?
Jako další jsem končil já. Partie z 11. kola se mi opravdu vydařila, když jsem při prosazování volného pěšce zcela udusil soupeřovy figury na dámském křídle. Petr, jak jsme při analýze konstatovali, hraje naprosto "principiální" šachy. Je to radost pohledět, asi méně radosti zažil v tomto zápase pan Macháček, který padl jeho hře za oběť. Petr se po získání poziční převahy spokojil s  pěšcem navíc, kterého pak uplatnil ve střelcové koncovce ... krása.
Poslední dohrával Milan Křehla. Všichni jsme se jali sledovat jeho hru, protože jsme stále prohrávali a Milan byl najednou naše poslední záchrana. Tentokrát se mu nedařilo soupeře rozsekat. Dlouho se bojovalo s vyrovnanými šancemi, až nakonec soupeře po cca 4 hodinách hry dostal, aby mu vzápětí nabídl možnost věčného šachu. Naštěstí ani jeho soupeř této šance nevyužil a šachoval z "nesprávného úhlu", po té co bílý král unikl ke svým vzdáleným figurám musel černý, Jan Oldřich, vzdát.

Závěrem bych rád laskavého čtenáře upozornil, že teplickému céčku se podařila zcela fenomenální série zápasů kdy, budeme-li počítat i loňský ročník v KP3, neprohrálo 20 zápasů v řadě. Jejich vítěznou sérii ukončila až remíza s "A" týmem Olšinek. Každý hráč družstva se přičinil svým dílem o úspěch. Tabulka dole uvádí úspěšnost jednotlivců. Nemohu nezmínit Milana Křehlu, který odehrál všechny zápasy a udělal deset z jedenácti a Petr Šťastného, který udělal 9 1/2 z jedenácti. Musím poděkovat také náhradníkům, kteří zaskočili, když bylo třeba a přinesli důležité body, asi na vás budeme pánové spoléhat i příští rok :-) .

  Jak se říká "sebechvála smrdí", ale na druhou stranu, jak správně po zápase poznamenal Jirka Jirásek, ..."je těžké nezůstat neskromným". Přeloženo do češtiny ... "je těžké zůstat skromným" po takovém úspěchu. Toho jsme si všichni v Céčku vědomi a vzájemné plácání po zádech a opěvování krásné hry kolegů si necháváme vždy do naší oblíbené hospůdky "U Kočky",  kde trávíme již pravidelně šachová odpoledne po zápase. Tentokrát padlo i pár panáků, piva a jídla byla hojnost. Partie nám přišel pochválit i předseda klubu Radek Bayer a dostavil se i Vláďa Hadraba.

Je tedy dokonáno, příští rok nás uvidíte v Krajském přeboru (KP1), kde už asi "dostaneme na budku". Ale kdo ví, to jsme si minulý rok mysleli i o KP dvojce ....

Vytvořeno: 21. duben 2015

Zobrazení: 2209

Napsal Lenka Stránská

V Postoloprtech na Lounsku jsem byla dvakrát v životě. Poprvé před dávnými léty ještě na gymplu na akci chmelová brigáda. Zaváděním rostliny pravotočivé jsem si vydělala drobný obolus, ulila jsem se z výuky a navíc tu k rozvoji našeho pivovarnictví přispíval i Stránský z Céčka, tož to bylo fajn.

Podruhé pak právě dnes. V sobotu 18.4.2015 se v jídelně místní ZŠ se konal Krajský přebor družstev mladších žáků. Jsme jedním z oddílů našeho regionu, který sestaví družstvo podle rozpisu, máme tedy čtyři mladší, jednoho supermladšího a s využitím možnosti hostování i mladší dívku. Tož jsme se vydali směrem Postoloprty, změřit síly s konkurencí z Ústeckého kraje. Naším cílem byl po loňském smolném bramborovém placu tentokrát zisk cenného kovu. Alespoň tedy než jsme si přečetli soupisky. Třeba Most letos své družstvo nepostavil a své nejlepší hráče nabídl k hostování. Za Klášterec hrál zase suverénní mladší žák letošní Grand Prix Kuba Šťastný. No ale ani my jsme na Lounsko nevezli žádná vořezávátka. Představíme si celou výpravu.

Ne jedničce Palko Kufel, zkušený šachista, který už si párkrát zahrál republiku. Na dvojce Pavel Králik, i on byl i na MČR, patří k nadějím kraje. Trojku obsadil Láďa Bakányi, který před dvěma roky smolně onemocněl a nemohl tak odjet na mistrovství republiky, tohle byla jeho náhradní šance. Na čtvrté desce Honza Václavík, který byl jedním z našich dvou supermladších, superman, ze kterého roste dost dobrý šachista. Na pětce Vojta Kufel, několikanásobný medailista z krajských přeborů a obrovský pohodář, podle data narození dokonce supersupermladší žák. No a na šestce naše sluníčko, host Andrea Staněčková z KŠ Říčany, hráčka, která nám přináší body i štěstí. Členy výpravy dále byli čtyři dospělí doprovázející manažeři - trenér žáků Paľo Kufel, nejvzácnější fanynka teplických šachistů a Andrejčina babička paní Zdenka Traplová, řidič druhého vozidla (a ten kluk z tehdejšího gympláckého Céčka) Jirka Stránský no a já, osvědčená svačinářka ze soutěží družstev všech věkových kategorií. Však jsme také soupeře dost zmátli, když viděli i po deseti letech s mladšími žáky zase duo rodičů Stránských, vydedukovali, že máme ještě nějaké další utajené děcko příslušné věkové kategorie. Jo, v tom je to tajemství úspěchu otců a matek, nejprve jezdíte na turnaje, kde vaše děti hrají (a potomstvo má radost), pak jezdíte tam, kde vaše děti určitě nehrají (a potomstvo má ještě větší radost). 

 

Musím moc pochválit pořadatele, tým pana Radka Ulrycha z místního DDM. Připravili pohoštění včetně nápojů, obědy, sladká překvapení, pěkné poháry i ceny. Sál byl příjemný, zázemí pro manažery dostatečné, všechno klapalo v šachové pohodě. 

Hrálo se systémem každý z každým, však se dostavily čtyři týmy a vycházelo to akorát bez volného kola. Ještě pamatuji doby, kdy se hrál turnaj ve dvou dnech, nejprve kvalifikace a pak finále těch nejlepších, oddíly měly své týmy A, B, C..... V prvním kole potvrdil roli favorita soupeř, za nás čestně bodoval Honzík Václavík. Při zahájení druhého kola se část doprovodu vydala na obchůzku po krásách okolí a náš návrat do hracího sálu byl vydařený, Teplice měly už 3,5 bodu a tedy zápasovou výhru v kapse. Nakonec to skončilo 4,5:1,5, Pavel Králik ještě před pauzou na oběd pěkně zabodoval. V posledním kole se výsledkový formulář začal plnit jedničkami pro Teplice dost rychle, Andrea vyhrála snad během minuty. Brzy své figurky stavěli s vítěznou radostí i Honzík, Pavel, Láďa.... jako poslední dohrával Vojta a s rozmyslem zavěsil pátý bod. Už to bylo jasné, máme stříbro!!!

Měli jsme z medaile velkou radost, přesně tuhle jsme chtěli. Při slavnostním vyhlašování výsledků si pro cenu nejprve došla naše Andy - nejvzdálenější účastnice celého krajského přeboru, členka KŠ Říčany 1925. Příjemně překvapil Honzík Václavík, získal krásnou plaketu pro nejlepšího hráče na 4. šachovnici za 2,5/3. A pak už si svou chvilku slávy užil celý tým, nastoupili na pódium a převzali si krásný pohár, stříbrné medaile a také kolektivní sladkou odměnu. Malý Vojta se jako Velký Gozér hned stal pánem bonboniéry a hlídal ji před nepřáteli opravdu vzorně.

 

Následovalo porcování medvěda, tedy dělba gumových medvídků. Naši stříbrňáčci ten den hlad opravdu neměli. 

S týmem se bohužel z věkových důvodů loučí Pavel a Láďa, pro oba byla medaile zaslouženou tečkou za obdobím v mladších žácích. Další čtyři hráči zůstávají, cestou domů jsme už spřádali plány na příští ročník soutěže. Máme u nás v klubu šikovné mladší žáky, zřeba Ondra Slíva se v sobotu zúčastnil turnaje VELTATEA CUP v Chodově, v kategorii U10 obsadil krásné 5. místo z 22 hráčů - viz výsledky

 

 O druhém místě naší bandy jsme hned a s radostí informovali našeho předsedu Radka, který vzápětí pogratuloval kompletnímu stříbrnému týmu. A ještě prozradím, že vrchní trenér výpravy oslavil nedávno kulatiny, to mu ti naši modrásci dali pěkný dárek!

 

Výsledky KPDMŽ najdete zde

 

 

Fotky najdete zde

 

Děkuji Palkovi za krásnou výhru v druhém kole. Děkuji Pavlovi především  za suprové vítězství se zkušenou soupeřkou. Děkuji Láďovi za bod v jeho poslední partii mezi mladšími žáky. Děkuji Honzovi za perfektní výkon v celém turnaji. Děkuji Vojtovi za body, které uhrál s nadhledem a tak jakoby mimochodem. Děkuji Andree za důležité dvě výhry, které získala se soustředěným přehledem (a navíc i s ortézou). Děkuji trenérovi Palovi za obrovskou trpělivost, se kterou vybudoval takhle skvělé družstvo žáků. Děkuji paní Zdence Traplové za velkou podporu našich šachových špuntů.  Děkuji Jirkovi, že šachisty v pořádku  přivezl a odvezl. Děkuji nadnárodním ekonomům, že mi umožnili nakoupit v SRN dobroty pro družstvo v tak výhodném kursu. A děkuji dceři Kamile, která mi pro tuto příležitost půjčila dres ŠK Teplice.

 

 

 Tož moje druhá cesta v životě do Postoloprt byla taky fajn!

Vytvořeno: 19. duben 2015

Zobrazení: 1965

Napsal Lenka Stránská

Grand Prix Teplice …. to už je v krajském mládežnickém šachu pojem. Však to také vidíme na počtu přihlášených hráčů, letos jich k nám přijelo 124. Příjemný hrací sál, šachově vše klape, po celou dobu pohoštění jako na české svatbě, vynikající kuřecí řízky, ceny pro všechny šachisty... A jak zaznělo v kuolárech, opravdové stupně vítězů posouvají každou akci o kategorii výše. Turnaj se již po páté hrál na počest nejlepšího teplického šachisty všech dob, výborného trenéra a šachového džentlmena IM Jindřicha Trapla, v sále tak byla po celou dobu ta neuchopitelná fair play atmosféra. Tak to je Grand Prix Teplice.

Letošní 12. ročník turnaje měl dva významné partnery. Statutární město Teplice, kterému tímto moc děkujeme za podporu, a Svatého Petra, který zařídil mezi sněžením a deštěm přímo ukázkové sobotní modré nebe. Hráči tak mohli o pauzách okysličovat mozek a nachytat i trochu jarního bronzu, v sále zase ti nejúspěšnější nachytali také zlato a stříbro!

Vezmeme to ale od začátku. Nejprve pořadatelský tým nachystal sál, hrací prostor pro jednotlivé kategorie, výpočetní středisko pro řízení turnaje. Následně nastoupil management pohoštění. A pak už se začali trousit domácí hráči, všichni si nohou otevřeli dveře a nakráčeli do sálu. Jinak to bohužel nešlo, protože měli plné ruce koláčů, bábovek, buchet, cukroví i slaného pečiva. A pak už přicházeli šachisté z dalších měst našeho kraje i hosté ze středních Čech.  U prezence se místy tvořily i fronty, od nádraží a parkovišť se valily davy zájemců o náš turnaj. Moc nás těší, že výhodu domácího prostředí využilo tolik teplických šachistů, třeba mezi dorostenci jsme měli prakticky jednu třetinu hráčů, tedy 7 z 20! A mladších žáků, těch největších nadějí do budoucna, bylo ještě více. Některé jsme mohli poznat i podle klubových triček, do kterých se nastrojili i mimo soutěže družstev.

A tak se sál plnil a ještě více plnil, až bylo vše nachystané a mohli jsme turnaj slavnostně zahájit. Po úvodním slově ředitele turnaje Ing. Vladimíra Hadraby jsme přivítali moc vzácnou návštěvu ze Středočeského kraje. Na turnaj přijela  dcera pana Trapla Štěpánka Staněčková. A přijela nejen jako host, ale i jako doprovod dvou reprezentantů Klubu šachistů Říčany 1925. Turnaj na počest svého dědečka si zahráli i starší žák Martin a mladší žákyně Andrea Staněčkovi.

A pak už se hrálo a jedlo a jedlo a hrálo…. Šachisté se snažili, rvali se za šachovnicí, bojovali, nějaký ten bodík nebo aspoň půlbodík si přišel nahlásit nejmladší účastník turnaje Tobiáš Dvořák z Litoměřic (ročník 2009!) i ten nejstarší domácí maturant Vašek Bartoš. A právě Vašek by si zasloužil tentokrát titul Skokan turnaje. Ne snad že by si poskočil o tolik míst nahoru oproti nasazení, ale po vítězství ve třetím kole předvedl u stolku rozhodčích ukázkový atleticky profesionální skok velmi vysoký. Celkově nás překvapila délka partií, zástupci všech kategorií se rvali do posledních vteřin, bojovali na plný čas a nehnula s nimi ani vůně řízků linoucí se prostorem, ta nezkrátila třetí kolo ani o jediný tah. Na sále nedošlo k žádnému šachovému sporu ani protestu, nikdo nic nenasimuloval, tady by se mohl hráč z jiného sportu Lafata učit!

Jediným šachovým úrazem tak byla moje sedřená pata a dobře mi tak, to je za ten nápad vzít si na celodenní organizaci turnaje nové lodičky…

A kdo si nakonec vyskočil na bednu a odvezl nějaký ten cenný kov na krku? Kategorie mladších žáků měla jasného vítěze. Kuba Šťastný z Kadaně, který u nás hostuje v první lize mládeže, nedal tentokrát nikomu ze soupeřů šanci ani na půlbod. Za 7/7 si odvezl nejen pohár, diplom a medaili, ale i speciální prémii, knihu Mezinárodní mistr Jindřich Trapl. Tahle knížka už je velkou vzácností, je prakticky rozebraná a Jakub získal jeden z posledních výtisků! Nejvýše nasazený teplický Palko Kufel se o medaili rval až do posledního kola, kde narazil právě na Kubu. Palko se ale udržel v popředí a za 5 bodů mu patří krásné 5. místo, ještě to „diplomované“. A hned po něm si šel pro cenu náš Honza Václavík! Byl 13. nasazený a za skvělých 5 bodů skončil šestý. Honzík ale bude hrát v kategorii mladších ještě dvě další sezóny! Velmi příjemně překvapil i Tomáš Frontz, který hraje v Grand Prix svou první sezónu, 4,5 bodu a 14. místo, parádní výkon. Nad 50% se dostal i Ondra Slíva se 4 body, i jeho čekají mezi mladšími další dva ročníky. Na přesnou půlku se dostal Jonáš Burger, s třemi body se za sebou zařadili Ondra Pokorný, Vojta Kufel a Adam Sirůček. A stejně skvělé tři body uhráli i další dva reprezentanti Teplic, Jakub Češpiva a úplně nejmladší člen ŠK Teplice Medard Popovič. Jeho sestra, předškolačka Gábinka získala cenu pro nejmladšího fanouška teplického týmu, dokázala svého brášku podporovat po celou dobu turnaje. Tak to je teda paráda, tolik mladších žáků, všichni vybojovali minimálně tři body, pro některé to byl úplně první turnaj Grand Prix. Taky měli trenér našich mladších žáků Paĺo Kufel moc velkou a zaslouženou radost.

Jenže pozor, to ještě není v kategorii mladších všechno! Ano, jasně že víme, že Andrea Staněčková je členkou říčanského šachového oddílu. Pro tentokrát jsme si ovšem dovolili zařadit ji mezi naše hráče a fandili jsme jí a drželi palce u všech sedmi kol. Podařilo se jí zvítězit třeba nad osmou dívkou loňského mistrovství republiky! Nakonec nám udělala Andrea moc velkou radost, probojovala se až na bednu a za 3,5 bodu získala bronz mezi mladšími žákyněmi.

Výsledky najdete zde 

V kategorii starších žáků jsem medaili moc přála našemu Markovi Piskačovi. Už několikrát po ní v této sezóně sahal, ale vždy ho zradilo prokletí posledního kola. Tentokrát však smůlu dokázal výborným výkonem prolomit a po Danovi Kadlecovi a Gustovi Brejníkovi si také vyskočil na bednu, za 5,5 bodu získal bronz, gratulujeme!

A do prestižní desítky se dostal i Honza Podlucký, ten se rozjel a výhru si šel nahlásit hned pětkrát. Nikita Koval uhrál pěkných 50%, stejně jako Láďa Bakányi. Bod získal i Radovan Žďárský, který hned svoji první sezónu v Grand Prix hraje mezi staršími žáky. I tady jsme měli ovšem ještě jednoho „svého“ zástupce. Martin Staněček sehrál patrně svůj zatím nejtěžší turnaj. Ve středočeském regionu nejsou hráči rozděleni do kategorií podle věku, ale podle výkonnosti. Tam by Martin jistě nenarazil na soupeře formátu Aleše Zahradníka, který nedávno získal ocenění pro nejlepšího hráče na 3. šachovnici na Mistrovství republiky školních týmů. Martin i se silnými soupeři získal pěkné tři body a během turnaje stihl i potrénovat se sestrou Andreou, k jejímuž bronzu tak také přispěl. A to ještě nevíte, že Martin je opravdový trenér, pomáhá s přípravou začátečníků na kroužku v Pyšelích.

Výsledky najdete zde

No a teď dorostenci. Zástupců jsme měli hodně, konkurence byla mezi chlapci velká a medaile zase jen tři. Pro čtvrtého nasazeného Vaška Bartoše to bylo poslední Grand Prix v životě a tak se chtěl vytáhnout. Martin Krutský se specializuje na delší partie a na Grand Prix ho moc neuvidíte, ale domácí turnaj v rapidu si taky zahrál. Nakonec se nám na bednu probojovali oba! Vašek udělal za svým účinkováním v Grand Prix zlatou tečku, Martin patřil mezi dorostenci k nejmladším a získal bronz, hurá!

Úspěch teplických dorostenců podtrhla Kamila Stránská, vyhrála dívčí kategorii! Na stupních vítězů si převzala pohár pro vítězku, pak ale na svůj stupínek sportovně pozvala i mosteckou Martinu Benešovou, která skončila těsně za ní. Z čísla na bedně tak bylo zřejmé, že obě holky jsou jedničky! V dorostencích jsme tak měli v celkovém pořadí hned tři hráče v první desítce, Vaška, Martina a Kamilu. Tři body uhráli Michal Vacek, Filip Zeman a při své GP premiéře i Philipp Malov, Standa Králik dvakrát remízoval.

Výsledky najdete zde

Novou posilu získal i teplický organizační tým, medaile těm nejlepším předávala s profesionální zručností Adélka Maščáková. Předala i plyšáky pro nejmladší hráče litoměřickým nadějím, Tobiáši Dvořákovi a slečnám Markétě a Šárce Podlahovým. Pomohla s rozdáváním cen, které získali úplně všichni mladí šachisté.

Fotografie z turnaje najdete zde

Závěr – no tak paráda! Čtyři medaile pro ŠK Teplice: zlato Vašek a Kamila, bronz Martin a Marek. Ale pět medailí pro naše hráče: zlato Vašek a Kamila, bronz Andrea, Martin a Marek. Víc medailí než jednu dokázali získat už jen zástupci Mostu (celkem 3), o zbylé placky se podělili reprezentanti Kadaně, Postoloprt, Ústí nad Labem, Štětí, Litoměřic, Lovosic, Klášterce nad Ohří, Děčína a Údlic.

Co nás moc těší, spousta „pachatelů“ se vrátila na místo činu, přišlo plno diváků, kteří již turnaje Grand Prix nemůžou hrát z věkových důvodů, neb nám vyrostli. A tak jsme v hracím sále mohli potkat Honzu Rubeše, Veroniku Valterovou (a s ní i našeho Pražáka Dana Bobka), Marka Papaye, Martina Vlasáka, Michala Babičku, Míru Körschnera a další a další diváky a fanoušky…. Hráči a hosté si navzájem popřáli k narozeninám, ještě tu máme tu starou dobrou šachovou partu!

Ještě jednou moc a moc blahopřeji všem teplickým medailistům i dalším našim hráčům k získaným bodům i půlbodům! Děkuji všem organizátorům za to, že celý turnaj klapnul jak měl, zástupci oddílů při loučení jen děkovali a chválili. Teď už si jen počkáme na průběžné hodnocení seriálu Grand Prix po šestém kole a našponujeme své síly na finiš v Chomutově! V pátek 8.5. se rozuzlí tajenka, kdo z teplických hráčů získá cenný kov v celkovém pořadí, nějaké to želízko v ohni tam máme! Teplice, do toho!

Vytvořeno: 13. duben 2015

Zobrazení: 2238

Napsal František Bublík

... aneb jak je důležité míti Filipa.
Nedělní duel dvou Céček, tedy "SK Teplice C" a "SK Děčín C" měl rozhodnout o konečném vítězství teplických v Krajském přeboru II. sk. B. A také se tak stalo. Nutno podtrhnouti, že za velmi dramatických okolností.
Sám jsem se z pracovních důvodů zápasu neúčastnil a jen jsem trnul celé dopoledne a bránil se nutkání někomu z týmu zavolat o informace. Představa, že bych náhodou odhalil kolegu s nevypnutým telefonem mne vždy odradila. Někdy kolem třetí mi na dálnici uprostřed rakouských Alp zazvonil mobil a kapitán Milan Maščák mi sděloval radostnou novinu: "Tak jsme vyhráli ... bylo to těsný ... chtěli nás porazit, postavili proti nám Papayovce..."
Zpráva jen vzbudila mou zvědavost. Nyní, kdy mi někteří kolegové dali zprávu o průběhu, mám již ucelenou představu, o kterou se s vámi podělím.
Celé drama začalo tím, že Jirka Jirásek, symbol solidnosti, si zapomněl přenastavit hodiny na letní čas a protože je dojíždějící, pěkně týmu zatopil. Zde musíme vyzdvihnout improvizační schopnosti našeho kapitána, který celou situaci bravurně nadirigoval. Jedno auto jelo do Děčína a druhé čekalo na nádraží. Za volantem Milan Křehla - amatérský závodník, bylo důležité že zpožděný vůz povede právě on. Dohnal cestou cca 15 minutovou ztrátu. Nicméně stejně druhá skupina dorazila do Děčína o čtvrt hodiny později. Zde musíme poprvé vyzdvihnout sportovního ducha soupeřů, kteří čekali se zahájením zápasu na příjezd druhého vozu.
Dalším dramatickým prvkem, který proběhl ještě před nedělí, bylo shánění náhradníka, když nikdo z osvědčených nemohl. Nakonec se uvolil náš nadějný dorostenec Filip Zeman, který se pravidelně zúčastňuje klubových přeborů a kříží tak zbraně i se silnějšími soupeři. V družstvu svým výkonem všechny potěšil, svou partii vyhrál a přispěl tak k celkovému vítězství.
Milan Křehla, nejen že umí rychle jezdit, umí i rychle rozhodovat partie. Tentokrát k tomu potřeboval 27 tahů a prosím vás, pokud by vás někdy napadlo zahrát proti němu Philidorovu obranu, počítejte s tím, že vás rozseká na kusy.
Svou stoprocentní neporazitelnost ztratil v tomto zápase Pavel Kirs. Oba Papayové -  otec se synem - převyšovali své protivníky Milana Maščáka a Karla Orsáka o cca 300 ELO bodů a neměli problém své partie vyhrát. Nicméně na třetí šachovnici Jirka Jirásek, ještě plný adrenalinu z ranního sprintu porazil svého soupeře Jaroslava Purkyrta a skóre zápasu bylo opět vyrovnané 3 : 3.
Teď už se dohrávalo na prvních dvou šachovnicích. Zde je potřeba připomenout že lídr děčínského céčka Michal Babička se zná velmi dobře s naším Vaškem Bartošem a mohl tak připravit svého kolegu Ondřeje Lešáka na finesy, které Vašek rád používá. Všichni co již odehráli se semkli kolem prvních dvou šachovnic a právě Vaškova hra je dováděla "do stavu nepříčetnosti". Vašek měl někdy v 36. tahu na hodinách jen 40 vteřin a každý tah prováděl těsně před spadnutím praporku. Jednou to byly údajně jen 2 vteřiny. Nakonec partie po časové kontrole dospěla do remízy. Šachisté sledující partii zestárli o několik let.
Poslední dohrávaná partie byla mezi Michalem Babičkou a Petrem Šťastným. Petr měl rovněž horší čas, ale v průběhu partie si vydobyl slušnou výhodu, kterou bylo potřeba za stavu 3 1/2 : 3 1/2 realizovat. Zde musíme podruhé smeknout před sportovním duchem děčínských, když Petr v 48. tahu našel cestu k výhře a zapomněl v důsledku únavy zmáčknout hodiny, jeho soupeř jej na to upozornil.
Teplické céčko tímto definitivně zvítězilo v Krajském přeboru II. skupiny B a jeho postup do Krajského přeboru nemůže ohrozit ani případná prohra v posledním kole. Nicméně, něco mi říká, že se žádná prohra konat nebude :-) ale naopak velkolepě oslavíme všechna naše vítězství.

Vytvořeno: 1. duben 2015

Zobrazení: 2321