Napsal Lenka Stránská

Družstvo ŠK Teplice D vyrazilo 1.2.2015 pod Stropník, do Oseku. Čekali tu na ně tradiční pohodoví soupeři, příjemná klubovna v DDM i konvice plná ovocného čaje. Na tomhle zápasu bylo krásně vidět, jak šachy spojují generace, kapitán domácích Ján Nemeček se narodil v roce 1932, náš nejmenší hráč Honzík Václavík v roce 2006, jejich věkový rozdíl si dopočítejte sami… Protože šéf teplického týmu nominoval k partiím pět nezletilců, ujala se role dodavatele druhého doprovodného vozidla naše rodina a vzali jsme s sebou i pitbula Chucka. Počasí bylo totiž nešachové, vycházkové, člověk by psa vyhnal. Déčko včetně nehrajícího kapitána nastoupilo v oddílových dresech a jak to hned pěkně vypadalo!

Morálku kazil jen Chuck (na fotografii úplně vlevo dole), loudil totiž od hráčů bez rozdílu ela a oddílové příslušnosti jejich svačiny. Samotný zápas byl zajímavý, osečtí si hned na začátku zakázali poraženecké myšlenky, místo remíz nabízeli našim hráčům oplatky. Průběh partií opět komentuje přímo kapitán Déčka Paľo Kufel:

,,První únorovou neděli jsem v Oseku zažil nádherné dopoledne. Honzík Václavík – teprve devítiletý hošík – ve svém historicky prvním utkání v krajském přeboru zvítězil nad svým o čtyři roky starším soupeřem, který už krajský přebor hraje druhý rok. Navíc Honzík hraje nebojácně a jako jediný z „mrňousů“ hraje sicilku. Pojďme ale na samotný začátek…

Do Oseku jsem tentokrát nominoval Kamilu, Michala, Palka, Kryštofa a Honzíka. Kamila přijela s rodiči a Chuckem Norrisem…

Na první desce Kamila čelila orangutanovi! Pán Vyhnálek toto zahájení hraje už bezmála 25 – 30 let. Jedná se o nepravidelné zahájení. Nikdy nebylo nějak významněji rozšířeno na velmistrovské úrovni, pokud se objevilo, často to byl výsledek psychologicky zaměřené taktiky a snahy vyvést z míry soupeře a zavést ho mimo teorií dobře prozkoumané úvody (a znehodnotit tak jeho teoretickou přípravu). No, myslím, že se to pánu Vyhnálkovi podařilo a Kamila musela tvořit přímo za šachovnici. Nic nemohla hrát náhodně... . Nevýhodou je už samotný pofidérní postup pěšce b2-b4-b5, který zabírá čas bez zřetelnějšího pozičního efektu (v konečném důsledku dámské křídlo bílého zřetelně oslabuje), takže se bílý do značné míry vzdává výhody prvního tahu a černý by měl bez potíží vyrovnat hru. Navíc pán Vyhnálek už ve třetím tahu hraje a4. (?)

Sokolského hra (přezdívaná orangutan) je šachové zahájení charakterizované tahem 1. b4. Označení orangutan zavedl polský velmistr Savielly Tartakower (r. 1924), který po návštěvě ZOO prohlásil, že mu postup pěšce 1. b4 s dalším b5 připomíná šplhání orangutana na větev.

Kamila zaknihovala půl bod. Myslím, že byla spokojená.

Na druhé desce Michal Vacek čelil sicilské obraně. Dvakrát po sobě jsem s Michalem hrál toto zahájení za černé. Michal vždy stál pevně. I v Oseku byl už v 7. tahu vyhraný… . Michal kazí soupeři rošádu a má velkou poziční převahu. Ještě i koncovka je vyhraná…., pak následuje zkrat. Michal dovoluje soupeři postavit dámu a bohužel dostává mat.

Michal si oblíbil Morra gambit, který se neobjevuje mezi hráči světové špičky, v nižších soutěžích je ale běžné se s ním setkat. Bílý obětovává pěšce za aktivní hru a tlak na sloupcích d a c. Na první dojem gambit vypadá jako laciné zahájení. Bílý obětuje už ve třetím tahu pěšce s prostou myšlenkou urychlit vývin. Vypadá to jako něco, co by mohlo být zábavné v internetových bleskovkách, ale nic víc. Přesto, dle slovenského mezinárodního šachového velmistra - Ľubomíra Ftáčnika – je Morra gambit „téměř korektní“, který by se neměl podceňovat.

Na třetí desce Palko čelí Rétiho hře. (1. Jf3). Rétiho hra, případně též Rétiho systém je šachové zahájení, které nese jméno československého šachisty Richarda Rétiho, který je použil roku 1924 při utkání s tehdejším mistrem světa José Raúlem Capablancou, partie nakonec skončila Rétiho vítězstvím.

Pan Nemeček zvolil vyčkávací taktiku, co asi zahraje černý? Od černého to chce znát teorii, hra může přejít do jiných zahájení, např. do různých variant dámského gambitu či sicilské obrany. Kdo z mladých se ovšem v současné době zabývá šachovou teorii? Pán Nemeček v zahájení Palka vyškolil. Hra měla spád, hrálo se s opačnými rošádami. Palko měl svou partii ztracenou v 15. tahu, za 35 minut. Pak se Palkův soupeř lekl vítězství a namísto toho, aby se soustředil na mat, si z ničeho nic mat nechává dat! Neskutečné!!! Palko vítězí.

Kryštof na čtvrté desce čelí Philidorové obraně. Měl by vědět, že nejlepší pokračování je obsazení středu tahem 3. d4.

Philidorova obrana je jedním z nejstarších šachových zahájení. Poprvé byla zmíněna již v göttingenském rukopise (nejstarší známá kniha, věnující se modernímu šachu, je uložen v Univerzitní knihovně v Göttingenu) pocházejícím z r. 1471. Toto zahájení úspěšně hrál a rozebral jeden z nejlepších šachistů 18. století François-André Danican Philidor.

Po 3. d4 černý buď mění pěšce exd4, čímž přenechá bílému převahu v centru, které se později snaží napadat, nebo volí Hanhamovu variantu (3…Jf6 4. Jc3 Jbd7), kde v pasivnější pozici drží v centru napětí a připravuje protihru na dámském křídle. Hra může pokračovat například takto: 5. Sc4 Se7 6. 0-0 0-0 7. Ve1 (méně časté je 7. De2) 7… c6 8. a4. Bílý zde má aktivnější rozestavení figur. Černý ale není vůbec bez šancí a díky pevné pozici je jeho hra plně obranyschopná. Kryštof po obrovské hrubce soupeře nakonec vítězí.

Za pátou desku usedl Honzík Václavík. To mrně malé ani nevědělo, jak se zapisují tahy. Musel jsem mu pomáhat. Malý Honzík doposud hrál jenom krátké rapidové partie. Musel jsem se smát, když Jeník vyjádřil své obavy ohledně času. Když se totiž Jeník dozvěděl, že bude muset zapisovat, bál se, že padne na čas.

Honzík své první tahy zahrál v pořadí: 1. … c5, 2. … d6, 3. … g6. To mrně malé si oblíbilo draka! A ten pálí, škrabe a drápe. Honzík hraje agresivně, už v 15. tahu jeho a – věž se ocitá na poli g5. Kde se tam vzala? Jeník hrozí matem a bere střelcem pěšce na h3 – známa to finta s vazbou na krále. Partie pokračovala až do koncovky. V ní má Honzík o pěšce víc, navíc Michal Fobl má „hroznou“ pěšcovou strukturu. V této chvílí má Honzík věž, střelce a čtyři pěšce, Michal jezdce, věž a tři volné pěšce. Honzík si ovšem neví rady s pochodem pěšce na dámu. Nepochopitelně mění pěšce za svou věž. Partie je ztracená…, myslím. A další Michalův pěšec směruje na dámu… Pak ale hrubě chybuje i Michal, ztrácí věž, po šachu černopolním střelcem. V této chvíli má Jeník dva pěšce směrující na dámu, jeho soupeř jezdce. Nakonec se Honzíkovi daří postavit dámu a soupeř se vzdává…. Mám obrovskou radost. Jeníkovi, pokud u šachů zůstane, předpovídám skvělou budoucnost.

V Oseku jsme zvítězili 3,5 – 1,5. Víc než vítězství je ale fakt, že máme ve voze dalšího šachistu….“

 

Fotky najdete zde

 

Déčko si po mládežnické výhře povyskočilo do první poloviny tabulky, mládežníci mají teď 9 bodů za 2 výhry a 3 remízy. V týmu se zatím během sedmi utkání vystřídalo jedenáct šachistů, kápéčkovým křestem prošli Nikita a teď Honzík. No a vo vo vo to tu jde!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vytvořeno: 2. únor 2015

Zobrazení: 1950

Napsal Lenka Stránská

Ve středu 28. ledna se ve Štětí konalo Krajské kolo přeboru škol v šachu 2014/2015. Postup na akci, kterou pořádal oddíl KŠ Štětí společně s Litoměřickou šachovou školou si vybojovaly ty nejlepší školní týmy jednotlivých okresů ústeckého kraje. Teplicko reprezentovala celkem 4 družstva. Tahle soutěž je zajímavá, v týmech se potkávají aktivní hráči, bývalí členové šachových klubů i začínající amatéři. Díky téhle soutěži se mezi registrované šachisty zapsal třeba Dan Bobek, náš úspěšný hráč a reprezentant na  polofinále juniorů. No a k figurkám se aspoň prostřednictví školních soutěží vrací třeba Pavel Zeman nebo Vojta Bednárek.

V kategorii 1.-5. tříd základních škol postoupila do Štětí stejně jako loni Buzulka, tedy  přesně Základní škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů a s rozšířenou výukou informatiky Buzulucká 392, Teplice. Družstvo tvořili ze tří čtvrtin členové ŠK Teplice, o medaile se rvali Pavol Kufel, Vojta Kufel, Daniel Kučera a Jonáš Burger. Teplickým nakonec bronz unikl jen velmi těsně, skončili čtvrtí se stejným bodovým ziskem jako třetí ZŠ U stadionu Litoměřice, rozhodlo pomocné hodnocení. Palko a Jonáš patřili mezi nejlepší hráče na svých šachovnicích. Škole své úspěšné zástupce ocenila zde

 

V kategorii 6.-9. tříd ZŠ a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií se okresního kola zúčastnilo tolik škol, že postoupily dva týmy. Reprezentovala nás tedy opět Buzulka a pak Gymnázium Teplice. Více bodů uhráli studenti z gymplu. V družstvu se sešli Martin Mašek, Pavel Zeman, Vojta Bednárek, Matěj Sloup, Samuel Appel a Patrik Vojáček, tedy kromě kapitána Martina samí neregistrovaní hráči. Tým nastupuje k partiím vždy ve čtyřech, „malý“ gympl tak mohl hráče střídat. Ve velké konkurenci obsadili gympláci šestou příčku.

Barvy Buzulky hájili Honza Podlucký, Pavel Králik, Láďa Bakányi a Adriana Köchertová, tři naši členové a jedna amatérská šachista skončili dvanáctí.

 

Smůlu z posledních dvou ročníků chtěli prolomit studenti gymnázia v kategorii středních škol. Hraje se olympijským systémem a poslední velmi důležitá kola už dvakrát nedovolila teplickým vyskočit na bednu. Letos tým posílil, na gymnáziu začal studovat Martin Krutský, družstvo doplnili Vašek Bartoš, Marcel Tilgner, Kamila Stránská, Filip Zeman a Michal Vacek. První dva si zahráli všech 7 kol, zbylí čtyři se střídali podle síly soupeřů a momentální formy. A letos se podařilo obsadit medailovou příčku, družstvo gymnázia Teplice skončilo třetí, gratulujeme! Je to vlastně to nejlepší možné umístění, mají medaili a nemusejí jezdit na republikové kolo, které se termínově hodí spíše pro mladší ročníky středních škol, maturanti Vašek a Marcel budou mít na jaře už jiné starosti….

 

Výsledky všech tří kategorií najdete zde

 

Teplice měly zástupce i ve sboru pořadatelů, rozhodčím byl Ing. Vladimír Hadraba. Přebory škol se v posledních letech usadily v posledním lednovém termínu, známky už jsou rozhodnuté a šachisté tak nepřijdou o důležité písemky, což je

a) výhoda

b) nevýhoda

(nehodící se si škrtněte sami)

 

Jen je trochu škoda, že se hrálo ve středu, to nebývá většinou odpolední vyučování, občas tak nějaká škola odjede z turnaje domů před závěrečným kolem a je více volných losů najednou - a ani jeden zase nezbyl na Teplice :-)

Všem úspěšným zástupcům teplických škol gratulujeme!

Vytvořeno: 2. únor 2015

Zobrazení: 1291

Napsal Lenka Stránská

ŠK Teplice vydal v roce 2012 knihu Mezinárodní mistr Jindřich Trapl. Kolektiv autorů zpracoval publikaci plnou vzpomínek, analýz partií a historických výsledků. Na šachového džentlmena, mistra světa i Evropy a báječného trenéra vzpomínají členové rodiny, spoluhráči, žáčci i přátelé. V knížce je hodně šachového materiálu, analýzy bojovných partií i obětí figur. A také plno historek o neuvěřitelně skromném člověku….

Náklad knihy je prakticky rozebraný, posledních pár výtisků nabízí jen jeden prodejce, Šachová prodejna pana Karla Mokrého.

Zájemci o knihu získají potřebné informace zde

Vytvořeno: 2. únor 2015

Zobrazení: 1365

Napsal František Bublík

V neděli 25.1. čekal na náš tým soupeř z druhé poloviny tabulky a sice "Svádov Olšiny B". Po té, co proběhly přes internet organizační pokyny, probudil se i náš kapitán a ozval se motivačním emailem. Čekali jsme co originálního tentokrát vymyslí a nestačili se divit. Krom ceny za nejhezčí partii vybral tentokrát ještě motivační "anticenu" za partii nehorší !! Jednalo se o dekorační talíř z Voroněže, připomínající cetky ze sovětské minulosti. Vrcholem motivace je však povinnost si doma talíř na 14 dní vystavit.
Věřte, že po shlédnutí anticeny si každý z nás dával pozor, aby partii nepokazil.

Po předchozích dvou kolech jsme nastupovali opět v základní sestavě a s velkou chutí vyhrát. Po cca půlhodinové cestě auty jsme se sešli před hostincem ve Svádově, kde hrají naši oponenti. Pro naše obveselení nám kapitán předvedl obě ceny, digitální hodinky a talíř, a ještě rozdal pár DVD ze své diskotéky. Já jsem, jak jsem minule slíbil, vrátil lahvinku vína Milanovi Křehlovi, protože jeho partie z minulého kola byla hezčí. Pokud vážený čtenář neví oč se jedná, odkazuji jej na článek o našem minulém vítězství.

V klubovně Svádovských byla opravdu hrozná zima. Představa, že tu budeme několik hodin sedět mne naplňovala hrůzou. Kapitán soupeřova týmu nám vysvětlil, že prý hostinská zapoměla zatopit, ale že už to pustil. Kotel za barem svítil ale radiátory byly stále studené. Opět jsem zaznamenal, že v týmu Olšinek panuje nervozita. Ještě kolem desáté teprve stavěli šachovnice, jeden stolek byl v "zelené tmě" těsně vedle schodiště. Zrovna vycházel na šestou šachovnici, na které hraje náš kapitán, který si vymínil jeho přestěhování na světlejší místo. Ještě jsme vyslechli pár poznámek ve smyslu ať si dáme pozor na chyby v soupisce, jinak budem zkontumováni a začal zápas. Hrát se začalo zhruba v okamžiku, kdy studené radiátory měnili pozvolna status na vlažný.

Soustředil jsem se na svou partii, ale nemohlo mi uniknout, že na první šachovnici reklamovali hodiny, které nepřičítaly čas. V zahájení jsem se nenechal soupeřem přetlačit a někdy kolem dvacátého tahu se miska vah začala naklánět ve prospěch mých, bílých figur. Došlo však k další reklamaci, kdy si můj soupeř omylem napsal podruhé svůj tah a snažil se mne přesvěčit, že mám v zápisu o tah méně. Dokonce přiběhl kapitán soupeřova týmu, který zároveň plnil funkci rozhodčího. Zjistilo se, že mám vše v pořádku a rozhodit jsem se nenechal.

Jako první končil Milan Křehla, který černými soupeře přehrál a když jsem se v polovině své partie šel protáhnout, už venku spokojeně kouřil. Jeho partii si tentokrát moc nevybavuji, ale spokojme se s konstatováním, že protivníka opět (a velmi rychle) rozsekal.

Jako další končil Milan Maščák, který tentokrát nehrál soustředěně a nekolikrát pozičně chyboval. Zaslechl jsem zpoza sálu někoho ze soupeřova týmu jak razantně komentuje: "Tak. Jedna - jedna." Na barovém pultu mají Svádovští papírový ukazatel skóre, celkem roztomilá věcička, zvláště na konci zápasu se nám líbila.

Na první šachovnici se rozehrála dost složitá hra, plná taktických motivů, zcela mimo teorii. V této nestandardní pozici se lépe zorientoval náš borec, Petr Šťastný, a soupeře v taktice přehrál. Zajistil nám tím vedení, to už v klubovně nikdo nehlásil. Ukazatel skóre jsme pak začali přehazovat sami.

Moje partie se vyvíjela pro mne stále příznivě. Upevnil jsem pěšcovou strukturu na dámském křídle, na královské jsem namířil oba střelce a zahájil útok. Soupeř obranými tahy oslaboval pozici až se odhodlal k výměně dam se ztrátou pěšce. Pak již nastoupila má dvojice střelců, která proklestila cestu krajnímu pěšci do dámy. Zhruba ve stejném čase končil vítězně partii také Vašek Bartoš, který byl po maturitním plese, již víceméně střízliv, ale se značným spánkovým deficitem. Teoreticky tak mohl být adeptem na anticenu za nehorší partii on, vůbec bychom se tomu nedivili, ale prakticky svého soupeře smetl ze stolu a v partii naprosto dominoval. Vedení v zápase jsme tedy upevnili.

Na zbytek partií byla radost pohledět. Jirka Jirásků útočil černými na bílého krále a zjevně se i snažil útočit na prvenství o nehezčí partii. Místo prostého bum šach, sebrat střelce hrozit matem, ještě vymýšlel jemnůstky v objektivně vyhrané pozici. Jeho soupeř to po cca pěti tazích uznal také a my šli otočit ukazatel skóre na stav 5:1 . Pavel Kirs hrál v neděli již devatenáctou partii v řadě. Zúčastnil se totiž dvou na sebe navazujících turnajů v rámci "Czech tour" Open Praha a Open Mariánské Lázně. Evidentně byl rozehraný. K jeho partii jsem přišel až později, to již získával figuru. Když dohrál Jirka Jirásek, měl Pavel najednou místo jedné figury navíc už dvě a jeho soupeř vymýšlel jak vlézt alespoň nějak do patu. Nezdařilo se a skóre pro nás poskočilo na 6:1. Jako poslední dohrával Karel Orsák. Tentokrát se vyburcoval k soustředěnému výkonu, při představě talíře, který by si musel doma vystavit, měl dokonce ve střední hře i šance na výhru. Ke konci partie však jeho soupeř získal protihru díky volnému pešci a partie dospěla do remízy.

Naše pravidelné, pozápasové analýzy v teplické hospůdce "U černé kočky" získávají na popularitě. Opět se mezi námi objevil Vláďa Hadraba, který dorazil také z vítězného zápasu teplického "Áčka". Mimochodem bodovali v Mostě 5 1/2 - 2 1/2. Byli jsme potěšeni, ale jen do té doby, než začal lanařit našeho Vaška do druhé ligy. Po bouřlivé reakci všech přítomných toho však musel zanechat a pod pohrůžkou vykázání z našeho středu už jen komentoval přehrávané partie.

Pěkných partií bylo hned několik, ale nejvíce se nám líbila Petrova taktická přestřelka. Takže jsme jednomyslně určili jako nehezčí partii tu jeho. Milan si s anticenou za nejhorší partii vykopal jámu sám a bylo dohodnuto, že nám pošle fotografii vystaveného talíře u sebe doma. Naštestí jsme tuto cenu ustanovili jako putovní, takže po dalším kole klidně může změnit majitele.

Vítězství 6 1/2 - 1 1/2 je zatím naším nejvyšším vítězstvím v KP dvojce a "Céčko" stále setrvává v čele tabulky. Soutěž se už přehoupla přes polovinu a my se těšíme na další zápasy.

Vytvořeno: 27. leden 2015

Zobrazení: 2308